Kozí brada (ovesný kořen, salsify či salsifis) se v našich zeměpisných šířkách pěstovala poměrně hojně, ale jen do začátku 20. století, později se z českých zahrad postupně vytrácela. Je užitkovostí i nároky na pěstování podobná černému kořeni – a stejně jako v případě černého kořene jde o dvouletku. Lahodný kořen sklízíme od podzimu do jara. Rostlinu ale můžeme ve druhém roce nechat vykvést a použít její květy například do salátů (nebo i jako semena pro další generaci).
Co je kozí brada neboli ovesný kořen?
Kořenová zelenina se zajímavým názvem kozí brada (fialová, pórolistá) patří k u nás téměř zapomenutým druhům zeleniny. Pro svůj kořen byla pěstována v našich zemích poměrně hojně, vytlačily ji ale jiné „kulturní“ druhy zeleniny. Latinský název je tragopogon porrifolius, setkáme se i s pojmenování ovesný kořen, salsify nebo salsifis. Typická je kozí brada jak svou dvouletostí, tak krásnými filigránoými květy, které mívají i nádherné fialové barvy.
Pěstovat se ji proto vyplatí i třeba jen pro okrasné účely – ale tady pozor, je to rostlina poměrně mohutná. Doroste i více než 1,5 metru a spon při druhém roce života vyžaduje alespoň 40 x 40 cm. Kvete během první poloviny roku, kdy využije bohatých zásob nashromážděných v kořeni.
Kozí brada je rostlinou o něco mohutnější než černý kořen. Na rozdíl od černého kořene je ale samotný kořen kozí brady o něco kratší, tvarován je do špičky a nevysychá při skladování tak rychle jako kořen černý. Díky chuťovým vlastnostem a dobrého využití pro zahušťování polévek a omáček se mu říká kořen ovesný.
Proč pěstovat kozí bradu?
Vedle okrasy nám kozí brada poskytuje i zajímavý doplněk výživy. Dokáže pomoci při léčbě onemocněních jater, žlučníku, při zánětech močových cest, při žaludečních potížích a kožních nemocech. Má využití i při podpoře v léčbě cukrovky. Nejčastěji se využívá kořen, ale vynikající jsou i mladé listy a lodyhy (sklízíme na jaře), nebo již zmiňované květy.
Kdy a jak vysít kozí bradu a jak se o ni během vegetace starat?
Kozí brada se seje na jaře, většinou v březnu až dubnu. Při výsevu a pěstování je vhodné postupovat velmi podobně jako u černého kořene. V rámci řádku by vzdálenost mezi rostlinami nikdy neměla být kratší než 12 cm. A samotné řádky bychom měli udělat široké alespoň 40 cm. Výsev je vhodné provádět do velmi dobře prokypřené půdy, ještě lépe do hrůbků tak, aby kořen mohl nerušeně růst do hloubky, bez nutnosti se větvit.
Během sezony potřebuje ovesný kořen jen občasnou okopávku a vyplet záhon, v sušším období je vhodná důkladná zálivka, která se provádí jednou za několik dní, ale pomalu a ve velkém množství vody tak, aby se voda dostala hluboko do zeminy a kořen tak nebyl nucen se v horní části větvit (platí ostatně u všech druhů kořenových zelenin.
Jak a kdy sklízet ovesný kořen?
U sklizně ovesného kořene je příjemným fakt, že může probíhat od října po celou zimu až do následujícího jara, než začne kořen hnát do květu. Podmínkou je samozřejmě nezamrzlá půda – anebo založení kořenů v zemině ve skleníku.
Při vyrývání kořene je nutné si připravit brázdu okolo sklízeného řádku tak, abyste dokázali zajet rýčem až pod špičku salsify, abyste kořen zkrátka nepoškodili. Při jeho délce až 30 cm to může být v těžších půdách poměrně náročná „šichta“.
Jak přezimovat kozí bradu?
Přezimovat mohou tyto rostliny jak v záhoně, kde rostly, tak například ve sklepě, případně zahrnuté v zemině ve skleníku. Ve sklepě je vhodné je umístit do písku nebo do pilin, které budete sem tam vlhčit, aby kořeny příliš nevyschly a byly životaschopné i v následujícím roce – pokud je chcete pěstovat na květ. Udržení svěžích kořenů je vhodné i pro účely jejich konzumace, stejně jako u dalších druhů kořenové zeleniny.
Jak připravit kozí bradu na druhou sezonu?
Pokud jste kozí bradu nechali v záhoně, měli byste nejpozději během jara sklidit tolik kořenů, abyste dosáhli sponu cca 40 x 40 cm. Hustší rozmístění vhodné není, ovesný kořen je mohutná rostlina. A aby plně kvetla a mohla se dostatečně větvit, potřebuje spoustu místa.
Pokud si chcete vypěstovat vlastní semena, měli byste kořeny zkontrolovat – a nechat v záhoně jen ty velké a rovné, bez větvení, bez deformací a samozřejmě bez chorob. V takovém případě je možná jednodušší zimovat kořeny ve sklepě a na jaře je zase vysázet.
