Jak si vypěstovat okrasu pro balkony, terasy či parapety? Začít musíme už v lednu!

Chcete si truhlíky i venkovní záhony hned v dubnu osázet krásnými letničkami? Chcete si sami vypěstovat sazeničky? Abyste to stihli, je nutno některé druhy vysít už nyní.

Letničky potřebují růst několik měsíců, než mohou začít kvést. A tak jim dopřejeme k růstu zimní měsíce. Od května už díky tomu krásně pokvetou! O pěstování muškátů jsme již psali, nyní se podíváme na další druhy.

A nezapomínejme, že výsev budeme dělat opakovaně, abychom mohli sadbu oživovat. Sezona některých letniček je totiž někdy až překvapivě krátká! V dubnu osázíme jen truhlíky, na záhony dáme letničky až po zmrzlých!

Nejdříve ze všeho si musíme vybrat

Nabídka semínek je na našem trhu opravdu široká. Své plody, tedy semínka, nabízejí jak domácí producenti, někdy doslova za pár korun, tak ti zahraniční a samozřejmě s mnohem vyššími cenami.

Zahraniční zboží je sice lákavé, ale musíme mít vždy na paměti, do jakých podmínek chceme rostliny umístit. Jestliže máme jižní anebo jihozápadní balkon či terasu, není problém nakoupit například i v Itálii.  Ale jestli je terasa spíše na východní straně domu, lépe se na ní bude dařit českým rostlinkám. Anebo těm severským.

Obyčejné nebo F1?

To bývá také někdy oříšek. Pojďme si říct, jaký je mezi nimi rozdíl.

Označení F1 znamená první. V podstatě nás informuje o tom, že v pytlíčku jsou pouze semínka první generace hybridů, které vznikly řízeným opylením. Díky tomu tedy máme garanci, že vypěstované rostlinky budou mít přesně ty vlastnosti, které jsou uvedeny na popisku a hlavně na fotografiích. Jde o barvu, tvar, velikost. Ale i o odolnost proti chorobám a škůdcům.

Pokud si z F1 rostlinek ponecháme semínka na další rok, musíme již počítat se ztrátou garantovaných vlastností. Květiny už totiž budou opylovány náhodně, hmyzem. Genetické informace přinesené na květy budou pestřejší. A proto i následná generace bude jiná, než ta původní, F1. Takže pokud jste vyznavači přesné vlastnosti některé z odrůd, každoročně musíte kupovat F1 osivo nové.

Semínka bez označení F1 jsou vzniklá opylením náhodným, případně už jsou následnými generacemi (v menším procentu případů). Garance přesných vlastností tu tedy není. Ale zato je u letniček jasné, že výsledek našeho pěstování bude prostě pestřejší. No a otázkou je, čemu dáme přednost.

Co se v ČR drží na špici?

V různých zahrádkách, na a balkonech a terasách se pěstují různé letničky. Ale i tak lze vypozorovat, kterým dáváme přednost nejčastěji. Z truhlíků na nás vykouknou většinou petúnie, verbeny, Kalibrachoa neboli milion bells, sutera neboli bacopa, vitálky, Osteospermum, ostruhatky, plaménky, vějířovky, všelichy, aksamitníky, nestařce, lobelky, tymofily.

Mezi letničkami určenými k řezu jsou to hlavně hvozdíky, laskavce, verbeny, slunečnice. Spoustu letniček si rádi sušíme. Třeba černuchy, slaměnky, statice anebo jednoleté trávy. Na skalkách zase najdete hlavně gazánie, kosmatce, sluncovky.

Venku okolo opor se nám nejčastěji pnou hrachory, svlačce, lichořeřišnice, okrasné i užitečné fazole nebo také tykvičky. Kdo má raději okrasu listů nebo plodů, pěstuje třeba laskavce, mochyně, cypřišky, kopřivy či barevné kapusty.

Na místa, kam často nechodíme, ale přesto je chceme mít obstaraná a okvetená, vysazujeme verbeny, lobelky, nízké aksamitníky, violky, nestařce. Jsou to kytky s neuvěřitelnou výdrží, proto ozdobí okolí chat a chalup, i když na ně nejezdíme až tak pravidelně. Vhodné jsou i na hřbitovy.

Co budeme potřebovat k výsevu?

Prvním krokem v samotném pěstování je samozřejmě výsev. Ten je sám o sobě velmi nenáročný. Potřebovat budeme nádobky na výsev, nejlépe s možností jejich přiklopení, abychom vytvořili vlhčí prostředí. Když nemáme k nádobkám víka, postačí je překrýt fólií. Dále se neobejdeme bez výsevního substrátu nebo listovky. A samozřejmě nádobky na vodu a střičky.

A jdeme sít! Jak začít?

Začneme tím, že si substrát dáme do výsevních misek. Substrát nutně provlhčíme ještě před samotným výsevem, abychom si semínka nevyplavili. Anebo nenaplavili do jedné hromádky – špatně by pak klíčila. Na dobře provlhčený substrát vysejeme semínka podle doporučení na obalu.

Co se týká hustoty výsevu, jdeme na to selským rozumem. Čím jsou semínka větší, tím řidší výsev musíme udělat. U drobných semínek se hustota ovlivňuje jen velmi těžko. Vždy ale musíme pamatovat na to, že výsevy budeme přesazovat. A čím hustší výsev je, o tím více rostlinek během přesazování přijdeme.

Některá semínka mají zůstat na povrchu, tak je po výsevu jen zastříkáme střičkou a výsev pak pravidelně udržujeme velmi vlhký. Hlavně přiklopený. Jiná semínka potřebují překryv ze substrátu. Proto na ně po výsevu nasypeme jemnou vrstvičku substrátu, přimáčkneme ho (jemně) a zastříkáme střičkou. Opět překryjeme víkem nebo fólií.

Máme zaseto. Co dál?

Vlhčit, vlhčit, vlhčit. Ale jen střičkou a s rozumem, jemně. Semínka dobře klíčí ve vlhku. Ale nesmějí být ve stojaté vodě. Pokud by substrát byl přemokřený, semínka vám shnijí. Příkrovy v podobě víka či fólie je nutné občas vyvětrat, aby se do substrátu nepustila plíseň.

Až rostlinky naklíčí a poporostou, opatrně s jejich přikrýváním. Pokud máte vysoké víko, je to v pořádku. Pod fólii dejte raději několik zakrácených špejlí a udělejte tak rostlinkám více prostoru.

Jižní parapet? Jen do poloviny února!

Často přemýšlíme, kam umístit sadbu. Na jižním parapetu jí bude dobře jen těsně po výsevu. Později slunce nabírá na síle a mohlo by vám jemné rostlinky přes okno spálit. Takže přednostně volte parapety jihovýchodní nebo jihozápadní.

Co se vzrostlým výsevem? O tom zase příště…