Mnohokvěty známé jako Kniphofie, často označované jako žhavé pochodně, patří mezi trvalky, které umí vnést do zahrady exotický dojem. V létě a na začátku podzimu vyrůstají nad trsy úzkých, řemenovitých listů vzpřímené květní stvoly zakončené hustými válcovitými květenstvími. Barevnost bývá nejčastěji v teplých tónech od žluté přes oranžovou až po červenou, u některých kultivarů se objevují i jemnější krémové či nazelenalé odstíny.
Většina mnohokvětů je opadavá, tedy na zimu zatahuje a na jaře znovu obráží od báze. Menší část druhů je stálezelená a listy si udržuje i v zimních měsících, což je výhoda pro celoroční strukturu výsadby. Květy obsahují mnoho nektaru, proto jsou cenné pro opylovače, zejména včely a motýly, a dobře zapadnou i do zahrad zaměřených na podporu biodiverzity.
Výběr vhodného druhu a stanoviště
Při výběru je zásadní myslet na dvě věci: dostatek světla a propustnou půdu. Mnohokvěty nejlépe kvetou na plném slunci, kde stvoly lépe vyzrávají a rostlina si udrží kompaktní vzhled. Některé odrůdy snesou i lehký polostín, ale ve stínu obvykle slábne kvetení a v mokřejších místech roste riziko zimních ztrát.
Neméně důležitá je velikost. Sortiment sahá od nízkých typů pod 50 cm až po více než dvoumetrové solitéry. Do menších zahrad a do nádob se hodí zakrslé kultivary, do velkých záhonů naopak mohutnější formy, které mohou tvořit výrazný svislý akcent. Výhodou je, že květní stvoly bývají pevné a většina rostlin si poradí i na větrnějších stanovištích, včetně otevřených a pobřežních poloh.
U některých druhů je dobré ověřit mrazuvzdornost. Přestože působí tropicky, většina mnohokvětů dobře snáší zimu, pokud nestojí v zimě v mokru. Citlivější typy ocení chráněné místo u zdi a sušší zimování.
Kdy a jak mnohokvět vysadit
Nejlepší termín výsadby je jaro, kdy se půda začíná prohřívat a riziko dlouhotrvající zimní vlhkosti už klesá. Rostlina tak má celou sezónu na zakořenění a do zimy jde silnější. Vysazujte do půdy, která dobře odvádí vodu. Pokud máte těžkou a zamokřenou zem, vyplatí se půdu zlepšit přidáním hrubšího materiálu nebo Mnohokvět pěstovat raději ve vyvýšeném záhonu či v nádobě.
Výsadba rostlin z květináče
Rostliny pěstované v kontejnerech sázejte do stejné hloubky, v jaké rostly v původním květináči. Po výsadbě důkladně zalijte, aby si zemina sedla kolem kořenů, ale zároveň dbejte, aby místo nezůstávalo dlouhodobě rozbahněné.
Sazenice prodávané jako takzvaná cibule
Někdy se mnohokvěty prodávají jako cibule, ve skutečnosti jde o zkrácený postranní výhon s upravenými kořeny. Poznáte na něm vrcholový pupen nebo krátký výhon. Ten patří těsně nad úroveň půdy, aby nezačal zahnívat. Praktické je i předpěstování v květináči, kdy z něj během sezóny vznikne silnější rostlina, kterou pak přesadíte do záhonu.
Pěstování v nádobách jako řešení pro vlhké půdy
Menší odrůdy se dají velmi dobře pěstovat v květináči, což je výhodné hlavně tam, kde je půda v zimě příliš mokrá. Zvolte nádobu zhruba od 20 do 23 cm v průměru a použijte kvalitní bezrašelinový substrát, ideálně s příměsí jílovité složky. Pro lepší odtok vody je vhodné přimíchat asi třetinu zahradnické drti nebo jemného štěrku. Umístění volte co nejteplejší a nejslunnější, protože v nádobě se režim vláhy i teplot mění rychleji než v záhonu.
Zálivka, hnojení a běžná péče během roku
Po výsadbě v prvním roce dopřejte mnohokvětu občasnou vydatnou zálivku, aby půda nevysychala do hloubky. Jakmile se rostlina ujme, bývá překvapivě odolná a zalévá se jen při delším suchu. Před každou zálivkou zkontrolujte, zda je půda suchá přibližně do 15 cm hloubky, protože přemokření je častější problém než sucho. Trvalé podmáčení může vést k hnilobám kořenů a oslabení rostliny před zimou.
Mnohokvět obvykle nepatří mezi náročné druhy na živiny. V běžné zahradní půdě si vystačí bez pravidelného přihnojování. V chudých nebo písčitých půdách však na jaře pomůže univerzální hnojivo, které podpoří tvorbu listů i květních stvolů. Rostliny v nádobách je vhodné přihnojit každoročně na jaře, protože živiny se ze substrátu rychle vyčerpají.
Odstraňování odkvetlých stvolů
Jakmile květenství dojde, je dobré celý květní stvol seříznout až u báze. Rostlina pak působí upraveněji a zároveň si zbytečně nebere energii na tvorbu semen. Pokud ale chcete semena sbírat pro výsev, ponechte několik stvolů dozrát.
Zimování a ochrana před vlhkostí
Nejčastější příčinou neúspěchu je zimní mokro v kombinaci s chladem. V propustné půdě většina mnohokvětů zimu zvládne bez větší pomoci. Naopak v těžké, dlouhodobě vlhké zemině se zvyšuje riziko uhnívání kořenů a odumření srdíčka.
Citlivější druhy a odrůdy je vhodné na zimu chránit překrytím středu rostliny suchým materiálem, například slámou, případně lehkou netkanou textilií, která drží rostlinu sušší a chrání před mrazem. Rostliny v nádobách přesuňte na závětrné místo ke zdi nebo do nevytápěného skleníku. Květináč má smysl zaizolovat, protože kořeny jsou v nádobě promrzajícími stěnami ohroženější než v zemi.
Řez listů a jarní úklid
U opadavých mnohokvětů listy na podzim zasychají. Přes zimu je ponechte, protože chrání korunu před přímým chladem i vlhkostí. K odstranění se hodí až jaro, obvykle konec března nebo duben, kdy už pominou nejhorší výkyvy počasí. Suché listy seřízněte co nejníže u báze, ale dávejte pozor na nové rašící výhony.
V mírnějších oblastech mohou některé listy zůstat částečně zelené. I tehdy je vhodné staré olistění na jaře odstranit, aby rostlina rychleji obrazila. U stálezelených druhů stačí vytrhat nebo odstřihnout pouze poškozené a odumřelé listy. Při práci se hodí nepromokavé rukavice, protože listové pochvy bývají po zimě vlhké a mohou klouzat.
Obnova starších trsů a množení
Starší trsy časem houstnou, ve středu se mohou vyčerpávat a kvetení slábne. Proto je vhodné jednou za několik let rostlinu vyjmout a rozdělit na menší části. Nejlepší období je jaro. Dělení sice může dočasně snížit kvetení v daném roce, ale dlouhodobě vede k vitálnějším rostlinám a bohatšímu nasazení květů.
Mnohokvěty se rozrůstají oddenky a často vytvářejí postranní odnože, které lze odkopnout i bez vyjmutí celého trsu. Před výsadbou nových částí je užitečné zlepšit půdu přidáním vyzrálého kompostu nebo dobře rozloženého hnoje, aby rychleji zakořenily.
Výsev ze semen
Množení semeny je pomalejší, ale může být zajímavé, protože se mnohokvět snadno kříží a semenáče mohou mít odlišné barvy než mateřské rostliny. Zralá semena se sbírají na podzim a do jara je lze uchovat v chladu. Na jaře se vysévají do misek při teplotě kolem 15 °C. Počítejte s tím, že na první květy se obvykle čeká přibližně tři roky, protože mladé rostliny potřebují čas k vytvoření silného trsu.
Nejčastější problémy a jak jim předcházet
Mnohokvěty bývají celkově odolné, přesto se mohou objevit potíže. Slimáci a plzáci někdy okusují mladé květní stvoly, proto je dobré kontrolovat porost u báze, kde se rádi skrývají. Mšice se mohou shlukovat na mladých výhonech květenství a při silném výskytu způsobují deformace.
Z pohledu dlouhodobého zdraví jsou nejvážnější hniloby kořenů, které se projevují vadnutím a matnými listy, jež jdou snadno vytáhnout. Prevencí je výsadba do dobře odvodněné půdy a rozumná zálivka. Pokud se v místě už dříve objevila hniloba kořenů, není vhodné tam mnohokvět znovu vysazovat, protože patogen může v půdě přetrvávat.
Zdroj: RHS, Garden Design, Garden Express
