Jak zajistit na zahradě dostatek vody, aby rostliny ani trávník netrpěly

Sběr dešťové vody / Foto: Depositphotos
Sběr dešťové vody / Foto: Depositphotos

Volba správného typu vody pro zalévání má přímý vliv na kondici rostlin i na spotřebu pitné vody z vodovodu. Když víte, kdy sáhnout po dešťovce, kdy využít takzvanou šedou vodu a čemu se naopak raději vyhnout, zahrada lépe zvládne období sucha a zároveň snížíte náklady i ekologickou stopu. Důležité je také myslet na hygienu a na to, aby skladovaná voda neškodila lidem ani rostlinám.

Dešťová voda jako nejlepší volba pro většinu rostlin

Dešťová voda je pro zalévání nejvhodnější. Je přirozeně měkká, obsahuje jen málo minerálů a její reakce obvykle vyhovuje většině zahradních i pokojových rostlin. To je výhoda hlavně tam, kde je z kohoutku tvrdá voda. Ta může postupně zvyšovat pH půdy, a tím zhoršovat dostupnost některých živin. Citlivější druhy, které mají rády kyselejší prostředí, jako rododendrony nebo kamélie, na dešťovce často prospívají znatelně lépe.

Jak dešťovku sbírat a skladovat

Nejjednodušší je zachytávat vodu ze střechy domu, garáže, skleníku nebo kůlny do sudu či nádrže. Ideální je střecha s dostatečným sklonem a pokud možno čistým povrchem, aby byla zachycená voda kvalitnější. Kdo bojuje s místem, může zvolit užší nádrže nebo dekorativní varianty, které se lépe schovají u stěny či do kouta.

Prakticky potřebujete okap se svodem, případně sadu pro napojení na svod. Hodí se i filtr, který zachytí listí a nečistoty, aby se v nádrži zbytečně nehromadil organický materiál. Nádrž je dobré postavit na pevný, rovný podklad a zvednout ji na podstavec nebo na cihly, aby se pod kohoutek vešla konev. Pokud jedna nádoba nestačí, lze více sudů propojit spojkami nebo sifonem a zvětšit tak zásobu vody bez dalších svodů.

Na kohoutek lze připojit i hadici, ale bez čerpadla bývá tlak slabý. Pokud chcete pohodlně zalévat hadicí, pomůže ponorné nebo externí čerpadlo. Důležitý je také dobře těsnící poklop. Omezuje množení řas, zhoršování kvality vody a zároveň snižuje riziko, že se do nádrže dostanou spory některých chorob přenášených vodou.

Sudy na dešťovou vodu / Foto: TR23, Pestrazahrada.cz
Sudy na dešťovou vodu / Foto: TR23, Pestrazahrada.cz

Kolik vody lze reálně nasbírat

I malá střecha umí zachytit překvapivě velké množství. V praxi mohou i skromné plochy během roku poskytnout tisíce litrů, což představuje několik plných sudů. Zvlášť v období, kdy prší častěji, se vyplatí mít připravenou kapacitu a vodu si odkládat na sušší týdny.

Otevřené kádě a takzvané dipping tanky

Alternativou k uzavřeným sudům jsou otevřené kádě napojené na svod, někdy doplněné o vodní rostliny. Mohou vypadat velmi dobře, jenže otevřená hladina se snáze kazí a ve stojaté vodě se mohou množit nežádoucí mikroorganismy. Z tohoto důvodu není vhodné používat vodu z otevřených nádrží na výsevy, sazenice a mladé citlivé rostliny.

Kde dešťovku používat a kdy být opatrní

Vodu ze sudu lze bez problémů využívat na běžné, už zakořeněné rostliny v záhonech i nádobách. Naopak u výsevů a čerstvě napíchaných sazenic je lepší zvolit bezpečnější zdroj, protože skladovaná voda může za určitých podmínek přenášet půdní patogeny způsobující padání klíčních rostlin. Dešťová voda je skvělá i pro pokojové rostliny, včetně orchidejí a masožravek, které často trpí na minerály z tvrdé vody.

Čištění sudů a základní údržba

Aby se ve skladované vodě nehromadily usazeniny, zápach a případné zárodky chorob, vyplatí se nádrž alespoň jednou ročně vyčistit. Obvykle stačí teplá voda a malé množství běžného prostředku na nádobí. Pokud voda začne zapáchat, je lepší sud vyprázdnit a umýt, než situaci řešit chemickými přípravky.

Jak snížit rizika při používání skladované vody

Bezpečnost pro lidi

Pokud zaléváte hadicí napojenou na nádrž, je vhodné použít hrubší rozstřik. Jemná mlha z teplé stojaté vody se může snadněji vdechnout, což není ideální. Když hadici nepoužíváte, je rozumné ji odpojit a nechat vytéct, aby v ní voda zbytečně nestála.

Bezpečnost pro rostliny

Základem je udržovat okapy průchodné a bez nánosů listí. Méně organických zbytků znamená nižší riziko rozvoje chorob přenosných vodou. Skladovanou vodu je také dobré pravidelně spotřebovávat, aby se zbytečně nekazila. U otevřených nádrží je čistota ještě důležitější, protože mohou obsahovat patogeny, které jsou problematické hlavně pro mladé rostliny.

Větší systémy zachytávání vody a změny klimatu

S narůstajícími výkyvy počasí, kdy bývají sušší léta a zároveň více srážek v jiných částech roku, může dávat smysl uvažovat o propracovanějším systému. Ten může zahrnovat větší nádrže, někdy i podzemní, a rozvod vody do zahrady. Takové řešení pomáhá přenést část zimní či jarní vláhy do období, kdy rostliny nejvíc strádají.

Podzemní nádrže na dešťovou vodu / Foto: Depositphotos
Podzemní nádrže na dešťovou vodu / Foto: Depositphotos

Šedá voda a její využití v zahradě

Šedá voda je už jednou použitá voda z domácnosti, typicky ze sprchy, vany, z máchání v pračce nebo z kuchyňského dřezu. V době omezení spotřeby může být velmi užitečná, je ale potřeba s ní zacházet rozumně. Nevhodná je voda s bělidly, dezinfekcí, agresivními čističi nebo se solí z myčky, protože tyto látky mohou půdu i rostliny poškozovat.

Šedou vodu je nejlepší použít co nejdřív, ideálně hned. Bez filtrace a bez speciálního systému by se neměla skladovat déle než 24 hodin. K aplikaci se hodí konev, protože mastnota a vlákna mohou zanášet zavlažovací systémy. Je také užitečné šedou vodu střídat s dešťovou nebo vodovodní, aby se v půdě nehromadily soli.

Nejbezpečnější je používat šedou vodu na okrasné rostliny. Pokud ji chcete výjimečně využít u jedlých plodin, je rozumné omezit ji na druhy, které se budou tepelně upravovat, a vynechat plodiny určené k přímé konzumaci za syrova.

Změkčená voda a proč může dlouhodobě škodit

Změkčená voda vzniká tak, že se z ní odstraní vápník a hořčík a nahradí se sodíkem. Krátkodobě ji lze pro zálivku použít, ale dlouhodobě se nedoporučuje. Sodík se může v půdě postupně hromadit, omezovat dostupnost důležitých živin a ve vyšších koncentracích zhoršovat vitalitu rostlin. Zároveň může negativně ovlivnit strukturu půdy, což se projeví horším vsakem a horší prací s půdním profilem.

Převařená voda jako náhražka měkké vody

Převaření pomáhá snížit množství bakterií. V oblastech s tvrdou vodou se při varu část vápníku vysráží, obvykle to ale nestačí k tomu, aby voda plnohodnotně nahradila dešťovku pro rostliny náročné na měkkou zálivku. Pro běžné zalévání může být převařená voda použitelná, avšak jako hlavní řešení pro kyselomilné druhy je spíše nouzová.

Kondenzovaná voda z odvlhčovače nebo sušičky

Voda zachycená kondenzací, například z odvlhčovače vzduchu nebo ze sušičky prádla, bývá měkká a často se hodí pro řadu okrasných rostlin. Výhodná je i pro orchideje, masožravky a další druhy citlivé na minerály. Je však vhodné dbát na čistotu zařízení, ze kterého vodu berete, aby se do zálivky nedostaly nežádoucí nečistoty.

Čištěná a destilovaná voda pro speciální případy

Destilovaná nebo deionizovaná voda obsahuje minimum rozpuštěných minerálů. Na velké zalévání je obvykle příliš drahá, ale může pomoci u rostlin, které vyžadují velmi měkkou vodu, když zrovna nemáte dešťovku. Protože v ní nejsou živiny, je potřeba počítat s tím, že rostliny musí dostat živiny hnojivem. Někteří pěstitelé používají vlastní zařízení na deionizaci nebo reverzní osmózu, pro většinu lidí však bývá nepraktické řešit nákup, dopravu i skladování takové vody ve větším množství.

Jak snížit spotřebu vody v zahradě i bez technologií

Největší úspory často přinášejí jednoduché kroky. Pomáhá vybírat druhy vhodné pro dané místo, zlepšovat půdu přidáváním organické hmoty a každoročně mulčovat, aby se omezilo vypařování. Zároveň má smysl zachytávat srážky z pevných ploch do nádob a vodu z vodovodu používat až ve chvíli, kdy jiné možnosti nestačí.

Zdroj: Rhs, NPS 

Přidat na Seznam.cz

Napsat komentář