Vrby patří mezi velmi oblíbené dřeviny, které pěstujeme hlavně pro jejich rychlý růst, dekorativní větve a u některých druhů také pro typické jarní kočičky. Právě u těchto kvetoucích druhů je ale důležité načasování řezu, protože pokud bychom je stříhali příliš brzy, připravili bychom se o květy.
Vrby obecně snášejí řez velmi dobře. Ideálním obdobím je konec zimy a začátek jara, tedy zhruba od konce února do března. V této době je rostlina ještě v klidové fázi, míza neproudí naplno a rány po řezu se rychle hojí.
Kdy vrbu rozhodně nestříhat
Pokud je jaro chladné a opozdí se, je lepší řez posunout až na konec března nebo začátek dubna. Důležité ale je stihnout zásah ještě před tím, než začne vrba aktivně rašit. Jakmile se objeví listy, může být řez pro rostlinu zbytečně vyčerpávající a nové výhony nebudou tak výrazné.
Vrby se nestříhají ani během vegetace od května do září, kdy intenzivně rostou. Nevhodná je také hluboká zima, především období prosince a ledna, kdy hrozí poškození mrazem.
Silný zpětný řez je základ úspěchu
Pro vrby se používá takzvaný silný zpětný řez. To znamená výrazné zkrácení výhonů až ke staršímu dřevu, často těsně nad zemí nebo nad hlavním kmenem. Tento způsob se někdy označuje také jako řez na hlavu.
Právě díky tomuto řezu vytváří vrba nové, silné a barevně výrazné výhony, které jsou největší ozdobou celé rostliny.
Jak stříhat keřovou a stromkovou vrbu
U keřové vrby můžeme jít opravdu hluboko a výhony zkrátit jen kousek nad zemí. U vrby pěstované na kmínku ponecháváme hlavní kmen a zkracujeme pouze větve z minulého roku. Na každém výhonu je vhodné ponechat přibližně dvě až tři očka.
Rostlina na tento zásah reaguje velmi rychle. Nové výhony vyrůstají intenzivně a během jedné sezóny mohou dorůst až do výšky téměř dvou metrů. Pokud bychom vrbu neřezali, větve by postupně dřevnatěly a ztrácely svou typickou barvu.
Vrba potřebuje čas na zakořenění
Před prvním radikálním řezem je důležité, aby byla vrba dobře zakořeněná. Po výsadbě ji necháme alespoň dva až tři roky růst bez větších zásahů. Teprve potom přistoupíme k silnějšímu řezu.
Dobře zakořeněná rostlina zvládne řez bez problémů a odmění se bohatým růstem.
Řez na hlavu a jeho výhody
Jednou z variant je také řez na hlavu, kdy ponecháme rovný kmen a každoročně zkracujeme pouze výhony v jeho horní části. Díky tomu vzniká charakteristický tvar a nové větve rostou výše nad zemí.
Tento způsob je praktický například tam, kde chceme pod vrbou pěstovat další rostliny nebo udržet strom v kompaktní velikosti.
Jak postupovat krok za krokem
Než vezmete do ruky nůžky, rostlinu si dobře prohlédněte. Zkontrolujte její zdravotní stav, případné poškození a celkový tvar. Pokud vrba působí oslabeně, postupujte opatrně a řez nepřehánějte.
Řezy veďte čistě a šikmo, aby po nich mohla stékat voda a nedocházelo k zahnívání. Výhony zkraťte zhruba na deset centimetrů nad zemí nebo nad vytvořenou hlavou.
Všechny loňské výhony odstraňte rovnoměrně. I když to může působit drasticky, vrba tento zásah velmi dobře snáší a rychle obrazí.
Co udělat s odstřiženými větvemi
Odstraněné výhony nemusíte vyhazovat. Lze je snadno využít k množení. Stačí z nich vytvořit řízky dlouhé přibližně dvacet až třicet centimetrů a nechat je zakořenit v květináči nebo pařeništi.
Větve se dají využít také na jednoduché zahradní dekorace nebo pletení.
Jak se vrba chová po řezu
Do poloviny léta vytvoří vrba silné nové výhony, které už v té době dosahují velké části své konečné délky. Rostlina není náročná, ale po výrazném řezu jí pomůže dostatek vláhy a vrstva mulče kolem kořenů.
Pravidelný řez je klíčem k tomu, aby vrba zůstala zdravá, hustá a plná krásně zbarvených výhonů.
Zdroj: Záhrada, Gardener’s World
