Růže a růžová kouzla – sázejte s fantazií

Někdo miluje stolístky, jiný nedá dopustit na historické růže. A jakým růžím dáváte přednost vy? Měli byste je vybírat na míru vaší zahrádce. Zkuste sázet s fantazií – zapomeňte na záhony a vybudujte si komponované růžové ostrovy. 

Vybudujte si na zahradě růžové ostrovy

Jsou zahrady, jak stvořené pro Šípkovou Růženku – u vchodu kolemjdoucí vítá růžové loubí,  na zahradě najdete keramiku zakomponovanou v růžovém „roští“, růžemi je obrostlá i pergola či altán v centru pozemku –  a keřové růže kvetou i u kapličky za chalupou.

Jinak je tomu na přírodních zahradách, kde je povolen mírný chaos a kde se nebere tak přísně pletí. Růže se tu stávají součástí širšího společenství ostatních zahradních květin. Ve společnosti drobnějších květů – třeba i planých pomněnek či slézů se růže vyjímají snad nejkrásněji. Inspirujte se našimi obrázky a posuďte sami,  která varianta je vám bližší a podle toho sázejte. 

Na předzahrádku a do vázy

Existuje však i hodně zahrad, kde jsou růže spíše jen okrajovou záležitostí.  Dva, tři solitérní keře –  nejčastěji na předzahrádce –  a dost. Růžičky nejsou bezúdržbové, musí se stříhat a mají padlí. A prý už nejsou „in“. Opravdu nejsou? Spíše jen máme při jejich výběru klapky na očích. Pochopitelně stále mají svůj význam tradiční záhonky podél cestičky, kde v řadě vedle sebe rostou čajové růže, aby bylo co nařezat do vázy. S růžemi se ale na jakékoli zahradě dá doslova čarovat, jen se musíme seznámit s jejich různorodostí.

Růžové variace stokrát jinak

Většinou známe ty klasické záhonové s řídce větveným stonkem a velkými plnými květy. Někdo má raději čajové odrůdy s menším množstvím pevných květů, jiným pěstitelům učarovaly polyantky obalené desítkami drobných květů. Za zvážení stojí i růže anglické. Zatímco „čajovky“ jsou nejkrásnější ve fázi květu napůl rozvitého, anglické odrůdy si drží krásu až do odkvětu.

Nově se více prosazují stromkové odrůdy, které mohou růst i uprostřed trávníku nebo obklopeny podrostem.

Další skupinou jsou odrůdy skalkové, čili miniaturní.

Nebo je libo ozvláštnit pergolu, treláž či zahradní branku? Pnoucí růže navodí tu správnou romantiku.

Z drobnolistých botanických druhů lze dokonce vypěstovat i bonsai. Jen milovníci bahenních rostlin pro růže nenajdou uplatnění.

Pro jistotu ještě dodejme, co k růžím nepatří. Čínská růže se občas říká ibišku, růží z Jericha lidé míní buď vraneček, nebo zimolez, a slézovou  růží lidé prostě označují sléz.

Růžové ostrovy – kombinujeme odrůdy

Pokud chcete hrdě hlásat „ano, já jsem pěstitel růží“, jsou pro vás nejlepším řešením klasické záhony. Ale proč by nemohly i trochu meandrovat nebo vytvářet nepravidelné ostrůvky?

Také není žádný hřích zkombinovat do popředí nižší růžové kultivary a do pozadí či do středu vyšší stromkové. Okraje může lemovat zběhovec, rožec plstnatý nebo jiná plazivá trvalka.

Stromkové růže mohou fungovat jako solitéry na trávníku nebo jako výškové dominanty vyšších květinových záhonů. Jenom je dobré sladit barvy a typy květů, aby se s kvetoucími růžemi netloukly.

Skalkové odrůdy se pochopitelně nejlépe vyjímají na skalkách. Mohou posloužit i k zakrytí různých svahů, nejlépe v kombinaci s plazivými jalovci, brčálem nebo s nízkými hostami, od kterých se barevně odpíchnou.

Pnoucí formy se ve skutečnosti nepnou samy, musíme je vyvázat. Bohatě kvetoucí pnoucí růžový keř je skvost. Vždy ale můžeme kombinovat dvě odrůdy s různou barvou květů nebo růži doplnit třeba velkokvětým plaménkem.

Botanické druhy – erbovní květy české krajiny

Je čas šípkových růží: kvetou snad na každé stráni, patří jim železniční náspy, kde se přátelí s vlčími máky a bezinkami. Jejich stylizované květy zdobí šlechtické erby i lidové výšivky.

Zahradníci často mluví o tzv. botanických druzích. Tímto pojmem označují původní druhy pěstovaných rostlin, přirozeně se vyskytující v přírodě. Také růže mají své„botanické druhy“. Na celém světě jich roste ke dvěma stovkám. Jenom jedno zklamání: po „žlutých růžích z Texasu“ budete pátrat marně. Takový druh neexistuje.

Druhy pocházející z přírody mají oproti vyšlechtěným kultivarům jednu nevýhodu: jejich květy nakvétají jeden po druhém během několika týdnů, ale jen jednou do roka. Naopak výhodou botanických růží je jejich vitalita. Bývají to statné, poněkud rozevláté keře. Růži galskou nebo svraskalou je možné zastřihávat do živých plotů. Další výhodou botanických druhů jsou šípky, které si můžete nasušit do čaje nebo zpracovat na zavařeninu.

Historické růže – voní a jsou odolné

Historické odrůdy jsou ty nejpřírodnější, jaké existují. Traduje se, že byly na trhu již před rokem 1867. Řada historických růží jsou keřové s plnými květy a silnou vůní. Velmi často se sázejí i  jako solitérní rostliny v parcích.  Historické růže se však hodí do každé zahrady – potřebují pouze dost místa, aby se rozrostly do plné krásy.  Vynikající vlastností historických růží je jejich mrzuvzdornost. Díky ní se hodí i do vyšších poloh v našich mrazivějších klimatických podmínkách.

Pěstování růží

+ Pokud je vysadíme na lehké, výživné a propustné půdě, na místě dostatečně, ale nikoliv stále osluněném, máme půl práce hotovo.

+ Na jaře keříky přihnojíme a seřízneme, během roku odstraňujeme odkvetlé květy,  na zimu přihrneme ke kořenům trochu zeminy.

+ Občas je třeba zakročit proti padlí, sviluškám nebo černé skvrnitosti listů.

+ U botanických druhů a křovitých růží, stejně jako u skalkových kultivarů, není prořezávání nutné. Pouze zkracujeme větve, aby se rostlina příliš nerozrůstala.

Naše rada

Společnice růží na anglické zahradě

Růže jsou inspirativní, voňavé a krásné, ale pro někoho až příliš noblesní a dokonalé, zejména když rostou osamoceně.

Na některých typech zahrad to nemusí vadit, ale na přírodněji pojaté zahradě v anglickém stylu se k růžím vysazují trvalky, které  zákoutím dodají atmosféru volnosti až divokosti.

Růže působí velmi přirozeně  ZEJMÉNA v kombinaci s ostrožkou, šalvějí, levandulí, kakostem, yzopem, zvonky, plaménky, marulkou, rozrazilem, gaurou, mavuní, šaterem, pivoňkami, kontryheli a travinami. Sluší jim i doprovod drobnějších konifer – zejména borovice.

Typy růží, které obvykle zahradnictví nabízejí

Anglické růže: Mají velký květ se  zvláštní stavbou. Vznikly křížením starých historických růží a moderních čajohybridů a floribund.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Botanické druhy: Původní druhy růží s prázdným květem

Čajohybridy : Rostou do výšky  50 do 120 cm, na lodyhách mají jeden až šest plných květů.

Velkokvěté odrůdy: Patří sem čajohybridy a  floribundy.

Polyantky: Mají největší množství květů v lodyhách – až desítky květů.

Sadové (keřové) růže: Vysoké keře, které dosahují i několika metrů.

Pnoucí růže: Musí se uvazovat ke konstrukcím, protože výhonky nedokážou samy udržet ve vzpřímené poloze.

Miniaturní odrůdy: Trpasličí růže dorůstají maximálně 40 cm.

Půdopokryvné růže: Pnoucí výhonky často koření a pokrývají spíše půdu, než by rostly do výšky.

 

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ

FOTO: ZDENĚK ROLLER