Zakládáme zahradní vřesoviště
Přírodní vřesoviště je romantické místo s omšelými kameny, travinami a pařízky. Zahradní vřesoviště se proto nejlépe vyjímá ve specificky upraveném terénu – u zídky, v roklinkách, na svazích a okrajích zahrady, nejlépe v lehkém polostínu.
Malé vřesoviště lze vybudovat jak svažitém terénu, tak i na rovině. Aby působilo přirozeně, mělo by mít nepravidelný tvar. Jeho založení je však poměrně pracná záležitost. Jen málokde je totiž půda taková jakou vřes potřebuje: dostatečně lehká, propustná a s kyselou reakcí.
Když kvete vřes
Vřes obecný (Calluna vulgaris) převádí na zahradách krásu svých květů od poloviny srpna až do konce zimy. Existuje v několika desítkách odrůd, které se od sebe liší výškou a barvou listů i květů. Jeho listy mohou být v odstínech od bronzové a zlatožluté přes světle žlutou, světle zelenou až po modrošedou. Květy mohou být růžové, světle fialové, nachově růžové, světle fialové, světle purpurové i do lila. Nejvzácnější jsou bílé vřesy, jimž se kdysi připisovaly čarodějné schopnosti.
Vřesoviště jako patchwork
Vřesovou zahrádku mohou doplňovat drobnolisté nekvetoucí dřeviny – bříza zakrslá, vrba plazivá a některé druhy trav – například kostřava. A také rododendrony, kručinky a čilimníky. S vřesy a vřesovci ladí i drobnější jehličnany, zejména kosodřevina. K vřesovišti lze přisadit borůvky, ostružiny nebo brusinky. Pokud vše doplníte několika balvany z blízkého okolí, bude vřesoviště dokonalé.
Příprava záhonu
Vřesovištní rostliny nesnášejí vápno a potřebují humózní, a propustné půdy se zvýšenou vlhkostí a kyselostí. Měla by mít hodnotu 4-5 pH. Nemáte-li v zahradě kyselou půdu, je zapotřebí pro vřesovištní rostliny připravit speciální vyvýšený záhon s vhodnou zeminou nebo si založit vřesovištní zahrádku v nádobách.
Nejprve je třeba zjistit pH půdy. Pokud převyšuje pH 6,5 je třeba zeminu odstranit do hloubky ca 40 cm a nahradit ji zemí s vyhovující kyselostí.
Vysazujete-li do vřesoviště rostliny s odlišnými požadavky na pH, vytvořte jim prostředí lokální výměnou půdy nebo přidáním vápna. Je-li půda málo úživná, přihnojte ji před výsadbou zetlelou chlévskou mrvou.
Příprava substrátu
Na trhu je k dostání speciální substrát pro vřesovištní rostliny – tzv. vřesovka. Do bezvápenatých půd stačí přimíchat rašelinu, listovku a říční písek. Lze použít i obyčejnou lesní hrabanku nebo rašelinu s přídavkem písku.
Vápenatou půdu je nutné odstranit alespoň do hloubky 30 cm a navézt novou ze směsi rašeliny, říčního písku a borové hrabanky. Stejný postup platí pro jílovité půdy a půdy s obsahem opuky a slínu.
Kdy sázet
Pozemek zpracujte na podzim a vřesoviště osázejte na jaře (v dubnu až květnu. V případě, že jste si pořídili rostliny v kontejnerech, můžete založit vřesoviště v průběhu celého vegetačního období. Rostliny sázejte nepatrně hlouběji, než rostly původně, a dobře je v zemi ukotvěte, aby nepřesychaly a v zimě nepřemrzaly. Nezapomeňte je před výsadbou důkladně prolít.
Minivřesoviště
Pro minivřesoviště, na které si plánujete vysadit jen několik vřesovištních rostlin, není třeba budovat záhon. Stačí vyrýt jámu, na její dno dát vrstvu propustného materiálu a naplnit ji vřesovkou. Půdu je vhodné připravit na podzim a na jaře osadit rostlinami. Květináče zkusmo rozmístěte na připravenou plochu, a když se ujistíte, že kompozice působí esteticky a můžete začít sázet. Postupně pro ně vykopejte jamky a půdu kolem vysazených rostlin dobře upěchujete. Celou plochu zalijte a po slehnutí substrátu svrchní vrstvu dosypete rašelinou. Zakořeněné rostliny v kontejnerech lze vysazovat během celého vegetačního období.
Výsadba rostlin
Na vřesoviště sázíme rostliny z čeledi vřesovcovité (vřes, vřesovec, libavka, kyhanka, dabécie, pieris, rododendron, azalka), brusnicovité (borůvka, brusinka) a krtičníkovité (hebe). Z vřesů a vřesovců stejných kultivarů sesazujte větší nepravidelné plošky, jednotlivé rostliny 20 až 25 cm od sebe. Temně kvetoucí kultivary prokládejte skupinkami světle kvetoucími – jako kontrast použijte vzdušně působící listnáče, světlé kameny a omšelé dřevěné fragmenty (samorosty). Světlé kultivary zvýrazněte koniferami. Osamoceně a spíše do pozadí vysaďte keře. Kompozice a výběr rostlin závisí na celkové velikosti vřesoviště.
Údržba vřesoviště
Nejdůležitější je uchovat porost vřesu bez plevelů. Naštěstí vřesovištní rostliny vzhledem trpí jen velmi málo chorobami a škůdci. U choulostivějších druhů a kultivarů se vyplatí každoroční zimní přikrývka chvojím, protože v našich podmínkách nemůžeme příliš spoléhat na přirozenou sněhovou ochranu před mrazy.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
