Ibišek neboli čínská růže je skvělou volbou pro všechny, kdo chtějí mít na zahradě dekoraci v podobě bohatě rozkvetlých keřů nebo stromků. Ibišky se dají pěstovat venku ve volné půdě, ale i jako přenosná rostlina v interiéru s letněním venku či zcela bez letnění. Dnes se podíváme na zásady pěstování venkovních ibišků, které zasadíme do volné půdy a necháváme je přezimovat venku.
Jaké ibišky jsou v nabídce?
Pro externí pěstování jsou v nabídce dva základní typy ibišků, a to stromkový a keříkový. V každé z těchto kategorií pak je velký výběr barev květů a stupně jejich plnosti. V každé skupině ibišků najdeme i různě odolné odrůdy, které lépe nebo hůře snášejí české zimy.
Vybíráme tedy přednostně podle odolnosti, pak podle tvaru rostliny, a až nakonec se soustředíme na květy. V nabídce je i ibišek jedlý, který dává nejen květy, ale také chutné tobolky se semínky, které vypadají trochu jako okurka. A také se s nimi jako se zeleninou zachází.
Jak a kam zasadit ibišek?
Výsadba ibišku do volné půdy není nijak komplikovaná. Musíme vybrat stanoviště, které je slunečné a kde není v zimě příliš velký průvan od severu. Zeminu vyžaduje ibišek dobře prohnojenou a lehkou. Takže pokud vaše zahradní zem tyto podmínky nesplňuje, je nutné vyhloubit větší jámu a lehčí a prohnojenou zeminu do ní dodat.
Ibišek zasadíme o něco hlouběji, než byl předpěstovaný v nádobce, ve které jsme jej pořídili. A jestli jsme si přinesli řízek ibišku o známých, raději jej nejprve zakořeňme v květníku v interiéru. Až bude zakořeněný, pak jej vysadíme o něco hlouběji, než odkud vyrůstají první kořínky.
Jakou zálivku vyžaduje ibišek?
Ibišek zaléváme podle vývoje počasí. Ale měl by mít zeminu stále mírně vlhkou, a to zejména přes léto, kdy jsou nároky na vláhu největší. V zimě se snažíme zásoby vody také doplňovat, pokud jsou holomrazy, aby mráz rostlinu nevysušil.
Jaké hnojení vyžaduje ibišek?
Ibišky jsou rostlinami, které bohatě rostou a ještě bohatěji kvetou. A tomu je nutné uzpůsobit i hnojení. Hnojíme během vegetace, začínáme brzy zjara, kdy ibiškům dopřejeme kompost nebo dobře uleželý hnůj, aby mohly vyhnat nové výhony a osadit je spoustou květů.
Další hnojení přijde na řadu během léta, kdy je nutné dopřát kořenům sílu k tomu, aby se přichystaly na zimu. To vyžaduje více draslíku a méně dusíku, kompost či hnůj však budou opět dostačovat. Když nemáte domácí hnojivo, kupte takové, které obsahuje méně fosforu. Fosfor totiž brání kvetení.
Vyžaduje ibišek řez?
Řez z počátku přímo nevyžaduje, ale jsou momenty, kdy je nutné zasáhnout i do mladé rostliny. Na jaře odstraníme suché a zmrzlé větve. Někdy to bude stačit, protože ibišek rostoucí venku dobře obráží a sám se větví, takže jeho řez není nezbytný. Jakmile však doroste do určité velikosti, budete jej muset začít „krotit“.
Jakmile se v pozdějších letech příliš zahustí, vyřezáváme přebytečné výhony. Také zkrátíme loňské výhony, nejlépe o cirka dvě třetiny. Květy totiž rostou na letošních výhonech, takže se o ně rozhodně nepřipravíte. Právě naopak.
Stromkový ibišek však vyžaduje hluboký řez, a to jednou za dva až tři roky. Tím zahustíme korunu. A pokud bychom chtěli řezat zanedbaný starší ibišek s dlouhými výhony, které již mnoho nekvetou, počkáme s tím až do léta. Jako odměnu si pak sklidíme nádheru pozdních letních a hustých květů.
Až odkvete…
Jakmile ibišek odvete, co nejdříve sundáme zbytek květu a odlomíme semeník. Nenecháme rostlinu tvořit semínka, zbytečně ji to vysiluje. Hlavně venkovní ibišky potřebují posílit kořenový systém před zimou, nikoliv se vysílit tvorbou semen. U starších ibišků není sbírání semeníků už tak nutné.
Dá se ibišek sklízet?
Ibiškové květy se hojně používají v potravinářství, my je známe nejčastěji jako doplněk do čaje. Pokud nám ibiškové květy nezpůsobují trávicí problémy, můžeme si je sklidit a nasušit do zásoby. Speciální odrůdou ibišku je totiž ibišek jedlý, který vedle květů nabídne i tobolky se semínky, které se také dají sklidit a konzumovat.
S tobolkou ibišku se v podstatě zachází podobně jako s okurkou, má ovšem všestrannější využití při vaření, asi jako paprika. Tobolky lze naložit, zavařit, zamrazit. Vlastně podobně jako cukety, okurky či papriky. Vynikající jsou tobolky ve sladkokyselém nálevu, podobě jako právě okurky či cukety.
Jak se připravuje ibišek na zimu?
Zimování ibišků je vždy trochu s otazníkem. Ale pokud jim dopřejeme správné stanoviště, kde není průvan a kde nefouká od severu, pokud je správně ochráníme proti mrazu i suchu, s velkou pravděpodobností přežijí zimu bez větší úhony.
Je potřeba mladší ibišky obalit ochrannou vrstvou, například netkané textilie, na kořeny přihrnout hodně mulčování. Ale pozor, brzy zjara odstraníme kryt, ve kterém ibišky máme, protože by se mohly rychleji ohřát a začít zbytečně brzy rašit. Pouze je necháme zastíněné proti prvním jarním paprskům. Stínění odstraníme, až jsme si jistí, že se velké mrazy již nevrátí.
Na jaře pak půdu pod ibiškem okopeme a zapracujeme do ní mulčování nebo kompost, co v zimě chránily kořeny. Pak přistoupíme, pokud to je nutné, k jarnímu řezu, jak jsme jej popsali o několik odstavců výše.
Choroby a škůdci
Ibišky jsou lákadlem pro savý a žravý hmyz. Takže na něm často najdete, jsou svilušky, mšice, molice, puklice. Na jejich likvidaci použijeme vhodné insekticidy. Puklici předtím ještě mechanicky odstraňte, případně to ponechte na ptactvu, které si na puklicích rádo smlsne.
Z chorob se na ibišcích nejvíce podepisuje hniloba kořenů nebo korkovatění listů, ale to se týká spíše rostlin pěstovaných v nádobách. Při dlouhotrvajících srážkách však mohou tyto choroby napadnout i rostliny exteriérové.
