Jak si obstarat domácí hnojivo i v bytě? Zkuste vermikompostér! (1)
V prvním dílu si povíme, co je vermikompostér, jak si jej obstarat a jak s vermikompostováním začít. Druhý díl věnujeme průběhu kompostování a doporučení, na co si dávat pozor, abyste byli spokojení vy i vaše žížaly.
Bydlíte v bytě, ale máte plno kytek, které je potřeba pravidelně hnojit, aby byly krásné? Máte u bytu balkon a pěstujete na něm přes léto spoustu zeleniny a drobného ovoce, které chcete přírodně hnojit? U domu máte malou zahrádku, pro kterou chcete přírodní hnojení, ale protiví se vám založit tu klasický velký kompost? Pro všechny případy je vhodným řešením žížaliště neboli vermikompostér.
Myslí se na pohodlí i na design
Pokud si vermikompostér koupíte, můžete vybírat z mnoha designových provedení. Poměrně snadno se však dá žížaliště i vyrobit, návody není složité najít. Ale pozor, žížaly ze zahrady moc nepomohou, je potřeba si sehnat kalifornské žížaly. Ty mají totiž takový apetit, že jsou ve zpracovávání bioodpadu neskutečně efektivní.
Originální vermikompostér je uzpůsoben tak, aby nejen dobře vypadal, ale aby ani nijak nezapáchal a aby se s ním snadno zacházelo – jak při přikrmování žížal, tak při stáčení hnojiva v podobě takzvaného žížalího čaje.
Ten je jedním z nejúčinnějších organických hnojiv, spolu se samotným kompostem, který žížaly také ochotně a poměrně rychle tvoří. Podívejme se, jak s vermikompostérem začít, co dělat během kompostování, co žížalám dávat a co rozhodně ne, jak stáčet žížalí čaj nebo jak po několika měsících dostat žížaly z kompostu, abyste jej mohli využít coby tuhé hnojivo.
Protiví se vám žížaly? Sahat na ně nemusíte a z kompostéru dobrovolně neodejdou
Mnoho lidí se vermikompostéru obává zejména proto, že se štítí žížal. Přinést si domů hromadu žížal, které se budou v kompostu vesele množit, to je pro spoustu jedinců prostě odporná představa. Nicméně je na čase se trochu vzchopit a uvažovat racionálně.
Vermikompostér nepáchne. Žížaly je do něj nutné jen vyklopit z nádobky, ve které si je přinesete. Při krmení žížal můžete k rozhrnutí horní vrstvy používat lopatku, nikoliv ruce. Žížalí čaj se stáčí snadno kohoutkem. A zbavit kompost žížal (přinutit je posunout se do druhého patra) lze též bez kontaktu s nimi. Žížaly z vermikompostéru nikdy neutečou, nesnášejí totiž světlo a volné prostory. Vždy se drží v bezpečí svého domečku!
Vermikompostér – jak začít?
Jakmile jste si vermikompostér obstarali, je nutné v něm založit podestýlku pro žížaly. Ta je nejlepší z natrhaného kartonu, ruliček z toaletního papíru nebo kuchyňských utěrek, z kávových filtrů, pytlíků čaje (použitých) a dalších přírodně papírových materiálů. Dále je vhodné do podestýlky přidat trávu, rašelinu, hobliny nebo třeba kokosové vlákno.
Rozhodně nezkoušejte kartony od nápojů nebo cokoliv, co obsahuje plasty. Vhodný je například starší papír (pozor na potisk, ten žížalám nesvědčí), ale i kartony od vajíček. Když vermikompostér koupíte, podestýlka je v něm většinou již připravena.
Kdy vermikompostér osadit žížalami?
Žížaly do vermikompostéru vkládáme, až máme připravenu podestýlku. Nijak ji nevhlčíme, o to se postarají bio zbytky a samotné žížaly. Bojovat budeme většinu času spíše s přebytkem vlhkosti, který se reguluje přidáváním další vrstvy podestýlky. Přebytečná tekutina pak odtéká do sběrné nádobky na vodu, z níž se stáčí žížalí čaj coby velmi účinné hnojivo.
Bio odpad, který máme, nakrájíme na menší kousky. Jejich velikost by neměla přesahovat 5 cm. Vhodným je veškerý bioodpad, samozřejmě s výjimkou masa, mléčných výrobků a také tuků. Jakmile je odpad připraven, vložíme násadu žížal i první zbytky do vermikompostéru, v množství cirka kilogram bioodpadu na půl kila žížal. Krmit budeme žížaly z počátku dvakrát týdně, pak lze ubrat na jedno krmení týdně, pokud nám tento systém bude vyhovovat.
Pokračování? Samotný provoz žížaliště
Ano, vermikompostování znamená skladování bioodpadu v lednici nebo přes zimu venku (na balkoně, za oknem, na verandě) a jeho dodávaní žížalám cirka jednou až dvakrát týdně. Ale výsledky za to jistě stojí. Příště si ukážeme, kdy se nějakých výsledků dočkáte, jak s nimi zacházet, ale také jak udržovat vermikompostér stále v dobrém stavu.
