Předjarní postřik patří mezi velmi účinná preventivní opatření proti některým chorobám a škůdcům ovocných dřevin. Neznamená to ale, že je nutné ho provádět bez výjimky každý rok. Důležité je vědět, kdy má smysl, za jakých podmínek a u kterých ovocných druhů přináší skutečný užitek.
Předjarní postřik zasahuje proti přezimujícím stádiím chorob a škůdců ještě před zahájením vegetace. Tím výrazně snižuje infekční tlak hned na začátku sezony. Zásadní roli hraje správné načasování, vhodné počasí i volba přípravku. Při mírných zimách bývá výskyt patogenů silnější, zatímco po tvrdších zimách může být jejich tlak slabší. Pokud se v předchozím roce na stromech neobjevily žádné problémy, často postačí důkladný řez a mechanické čištění kůry. Je také potřeba počítat s tím, že předjarní postřik nechrání před chorobami, které se šíří až během vegetace.
Kdy provádět předjarní postřik
Postřik se provádí od konce zimy do začátku jara, nejčastěji v období února až března. Denní teplota by měla dosahovat alespoň 7 °C, nemělo by mrznout ani pršet. Olejové a parafínové přípravky vyžadují vyšší teploty, zpravidla nad 10 až 15 °C. Stromy musí být stále ve vegetačním klidu, tedy před rašením pupenů. Výjimkou jsou broskvoně, které se ošetřují ve fázi takzvaného myšího ouška.
Proti čemu je předjarní postřik účinný
Účinnost se liší podle druhu ovocné dřeviny. U jabloní a hrušní poskytuje částečnou ochranu proti strupovitosti a padlí a zároveň působí proti přezimujícím škůdcům, jako jsou mšice, mery a puklice. Používají se především měďnaté a olejové přípravky.
U broskvoní je předjarní postřik klíčový v boji proti kadeřavosti listů. Pozdější zásah už většinou nepomůže. Aplikují se měďnaté nebo sirné fungicidy v období nalévání pupenů.
Slivoně se ošetřují proti monilióze květů a deformacím plodů, ze škůdců zejména proti roztočíku slivonovému. U třešní a višní měďnaté přípravky snižují výskyt moniliózy, olejové pak pomáhají omezit mšice a puklice.
U angreštů se starší odrůdy náchylné k americkému padlí ošetřují měďnatými nebo sirnými přípravky. Rybíz chrání olejové postřiky proti mšicím a roztoči rybízovému. U malin a ostružin se předjarní zásah zaměřuje na roztoče a plíseň šedou. Réva vinná se ošetřuje měďnatými přípravky proti padlí a peronospoře, přičemž citlivé odrůdy vyžadují další ochranu i během sezony.
Kdy lze předjarní postřik vynechat
Předjarní postřik není vždy nezbytný. Některé moderní odrůdy jsou vůči chorobám přirozeně odolnější. Patří sem například nové odrůdy angreštů, PIWI odrůdy révy vinné, broskvoně určené pro vinohradnické oblasti nebo imunní odrůdy jabloní a hrušní. Pokud byly stromy v minulém roce zdravé a bez výrazných příznaků chorob, lze postřik vynechat. Stejně tak v případech, kdy se daný patogen v zahradě dlouhodobě nevyskytuje. Rozhodování by mělo vycházet z dlouhodobého sledování zdravotního stavu dřevin.
Působí předjarní postřik i proti mšicím
Mšice přezimují ve formě vajíček ukrytých v prasklinách kůry nebo v blízkosti pupenů. Po oteplení se z nich líhnou larvy, které se velmi rychle množí. Olejové přípravky dokážou vajíčka i mladé jedince udusit a výrazně snížit riziko masového výskytu na jaře. Přesto je nutné mšice sledovat po celou sezonu, protože mohou na rostliny přilétat i z okolí.
Kdy má smysl postřik provádět každý rok
Pravidelná každoroční aplikace je vhodná u chorob a škůdců, kteří v zahradě opakovaně přezimují. Typicky jde o strupovitost jabloní, kadeřavost broskvoní nebo moniliózu, stejně jako o mšice, roztoče a puklice. Pokud pěstujeme citlivé odrůdy nebo žijeme v oblasti s častým výskytem těchto problémů, je preventivní předjarní postřik velmi rozumnou volbou.
Zdroj: Urob si sám, iReceptář, The Spruce
