V Německu se každoročně uděluje titul Jedovatá rostlina roku. O vítězi rozhoduje hlasování pořádané Botanickou speciální zahradou Wandsbek v Hamburku a tato tradice běží od roku 2005. V jednom z ročníků se do popředí dostala překvapivě i petržel, tedy běžná kuchyňská bylinka, kterou většina lidí považuje hlavně za zdravý doplněk jídelníčku. Označení jedovatá rostlina proto zní na první pohled jako paradox.
Proč je petržel běžně považovaná za zdravou
Petržel se dlouhodobě řadí mezi nutričně hodnotné bylinky. V menších, běžně používaných dávkách může přispívat k pestré stravě, protože obsahuje například vitamin C a dále minerální látky jako draslík, vápník či železo. Zmiňuje se také přítomnost betakarotenu a kyseliny listové. Právě tyto látky jsou důvodem, proč lidé petržel vnímají jako prospěšnou a proč se často používá čerstvá do polévek, omáček, salátů nebo na dochucení hotových jídel.
Co se v rostlině mění ve druhém roce
Důležitý detail je, že petržel je dvouletá rostlina. V prvním roce typicky vytváří listy, které se sklízejí a používají v kuchyni. Ve druhém roce ale přechází do fáze kvetení. Právě tehdy začíná být téma jedovatosti podstatnější, protože se mění poměry některých obsahových látek, a to zejména v souvislosti se semeny, která se po odkvětu tvoří.
Látky v semenech a jejich účinky
Semena kvetoucí petržele mohou obsahovat sloučeniny myristicin a apiol. Tyto látky se v minulosti spojovaly s výraznějšími účinky na lidský organismus. U apiolu se popisuje působení na hladkou svalovinu, například v oblasti močového měchýře, střev a také dělohy. I proto se dříve semena zneužívala k vyvolání potratu, což představovalo vážné zdravotní riziko. Některé studie navíc upozorňovaly, že apiol může mít i karcinogenní potenciál.
Je zároveň důležité doplnit, že myristicin a apiol se nemusejí vyskytovat pouze v semenech, ale mohou být přítomné v různých částech rostliny. Rozhodující je však jejich koncentrace, která se v průběhu vegetačního cyklu mění.
Je běžná konzumace petržele nebezpečná
Při běžném používání petržele v kuchyni se člověk toxické dávce obvykle ani nepřiblíží. Před obdobím kvetení je množství uvedených látek podle dostupných informací natolik nízké, že by bylo potřeba sníst extrémní množství, aby se dosáhlo škodlivé dávky. V praxi se uvádí, že by šlo o několik kilogramů petržele, což neodpovídá normální stravovací realitě.
Označení jedovatá rostlina roku tak není v rozporu s tím, že petržel je v obvyklých dávkách bezpečná. Spíše připomíná, že i známé a běžně pěstované druhy mohou obsahovat látky s nežádoucími účinky, zejména pokud se používají jinak než jako kuchyňské koření nebo pokud se zamění fáze růstu a člověk pracuje s kvetoucí rostlinou a semeny.
Jak si informaci vyložit v praxi
Smyslem podobných upozornění je především prevence a kontext. Petržel jako taková není důvodem k obavám, když ji člověk konzumuje v množstvích obvyklých pro dochucování. Rizikovější může být experimentování s koncentrovanými formami, se semeny nebo s užíváním ve velkých dávkách mimo běžnou gastronomii. Zároveň platí, že citlivější skupiny, například těhotné ženy, by měly být opatrné u všeho, co by mohlo ovlivňovat děložní svalovinu, zvlášť pokud jde o neověřené domácí postupy.
Petržel může být v kuchyni zdravým kořením, ale ve druhém roce růstu a zejména v semenech se mohou ve vyšší míře objevit látky s výraznými biologickými účinky.
Co z toho plyne
Tvrzení, že petržel patří mezi jedovaté rostliny, lze chápat jako fakticky podložené v tom smyslu, že obsahuje sloučeniny, které mohou být při nevhodném použití škodlivé. Zároveň ale platí, že v množstvích běžných v domácnostech jde o bezpečnou a nutričně zajímavou bylinku. Nálepka jedovatá rostlina roku tedy neslouží k tomu, aby petržel vyřadila z jídelníčku, ale aby připomněla, že i známé rostliny mají svou biologickou stránku, kterou není dobré podceňovat.
Zdroj: Botanischer Sondergarten Wandsbek, Botanical online
