Pikýrování, tedy přepichování mladých rostlinek do samostatných nádob, patří mezi nejcitlivější chvíle při domácím předpěstování zeleniny. V této fázi se sazenice snadno poškodí, hlavně v oblasti jemných kořínků, a pak se může na dlouhé dny zastavit růst. Když se ale postup udělá správně, rostlina získá víc prostoru, vytvoří silnější kořenový systém a později lépe zvládne přesazení ven i výkyvy počasí. Výsledkem bývá vitálnější růst a často také vyšší násada květů a plodů u rajčat, paprik i dalších druhů, které běžně pěstujeme.
Základ úspěchu začíná už při výsevu
Na pikýrování má překvapivě velký dopad to, do čeho semínka vysejete. Hodně pěstitelů si chválí výsev do čistého perlitu, protože je vzdušný, drží přiměřenou vlhkost a kořínky v něm mají prostor. Praktická výhoda je i při samotném vyndávání sazenic, z perlitu jdou ven snadněji než z hutného substrátu, takže se méně trhají a celý přesun je pro rostlinu menší šok. Kdo vysévá do běžného výsevního substrátu, může si pomoci tím, že ho udržuje lehký a nepřemokřený, aby kořeny nebyly zbytečně oslabené.
Kdy je správný čas sazenice přepíchnout
Nejvhodnější okamžik obvykle nastává tehdy, když mají rostlinky přibližně čtyři až pět centimetrů a současně už vyrostly dva pravé listy. Děložní lístky jsou první jednoduché lístky po vyklíčení, ale pravé listy už připomínají tvar dospělé rostliny. V této fázi je sazenice dost pevná, aby manipulaci zvládla, a zároveň začíná potřebovat víc prostoru pro kořeny. Časové okno je podobné u rajčat, paprik, ale i u okurek nebo cuket, pokud si je předpěstováváte doma.
Jak podpořit silné kořeny pomocí mykorhizy
Pro lepší zakořenění je možné při pikýrování přidat do substrátu malou dávku mykorhizy, často stačí čajová lžička na jednu sazenici podle koncentrace přípravku. Mykorhizní houby žijí v symbióze s kořeny, připojí se na ně a v praxi rozšiřují jejich dosah do okolí. Rostlina pak obvykle efektivněji přijímá vodu i živiny, což se projeví rychlejším rozjezdem po přesazení, vyšší odolností a celkově lepší kondicí. U citlivějších sazenic je právě dobré zakořenění často rozdílem mezi průměrným růstem a opravdu silnou rostlinou.
Při pikýrování nejde o rychlost, ale o jemnost. Kořeny mají zůstat co nejméně porušené, aby se sazenice nezastavila v růstu.
Příprava nádob a substrátu před samotným pikýrováním
Než začnete, připravte si malé kelímky, například od jogurtu, a důkladně je umyjte. Mnozí zahrádkáři je čistí i octem, aby omezili zbytky mastnoty a případné mikroorganismy. Důležité je také, aby nádoba měla možnost odtoku přebytečné vody, jinak se kořeny snadno udusí. Do kelímků nasypte zahradnický substrát, lehce ho přitlačte, aby sazenice později nesedala, a před výsadbou ho mírně zalijte. Substrát má být vlhký, ne rozbahněný, aby se s ním dobře pracovalo a kořeny se zbytečně nepolámaly.
Postup přepichování krok za krokem bez poškození kořenů
Do připraveného substrátu udělejte jamku vypichovacím kolíkem. Pokud ho nemáte, dobře poslouží i obyčejná hůlka, například jídelní tyčinka. Do jamky můžete nasypat mykorhizu a pak vložit sazenici. Při vyjímání rostlinek ze sadbovače nebo výsevní misky je zásadní netahat je silou za stonek. Místo toho je lepší jemně nadzvednout kořenový bal, třeba čajovou lžičkou, a rostlinku uvolnit společně s trochou okolního materiálu. Jakmile povolí, sazenici přeneste do jamky a zasypte.
U rajčat je běžné sázet hlouběji, často až po děložní lístky, protože na stonku dokážou vytvořit další kořeny a rostlina pak bývá stabilnější. U paprik se volí spíš opatrnější hloubka, ale i zde platí, že mírné prohloubení oproti původní úrovni pomůže stabilitě. Po zasazení substrát zlehka přitlačte, aby kolem kořenů nezůstaly vzduchové kapsy, a sazenici jemně zalijte.
Druhé přesazení do větší nádoby a proč se vyplatí
Zhruba po dvou až třech týdnech, podle rychlosti růstu a prokořenění, přichází další krok. Rostlina v malém kelímku brzy vyplní prostor kořeny a začne zpomalovat. Vhodné je proto přesadit ji do větší nádoby, například do kelímku o objemu kolem 500 ml. Výhoda je, že už většinou nepřepichujete jednotlivý kořínek, ale vyjmete celý kořenový bal z menšího kelímku a přesunete ho do většího. Tím se snižuje riziko poškození a sazenice se rychleji adaptuje.
Péče po pikýrování, aby sazenice zesílily
Po přepikýrování umístěte kelímky na co nejsvětlejší místo, typicky na slunný parapet u okna. Světlo je klíčové, protože při nedostatku se sazenice vytahují, jsou tenké a snadno se lámou. Zalévejte pravidelně, ale střídmě. Půda má zůstat mírně vlhká, ne trvale mokrá, jinak hrozí zahnívání kořenů a výskyt chorob. Bezprostředně po pikýrování obvykle není nutné přihnojovat, protože kvalitní substrát živiny obsahuje.
Kdy začít s hnojením
Hnojení se většinou vyplatí až po druhém přesazení, a to přibližně po dvou týdnech, kdy rostlina začne aktivně růst a kořeny už mají větší objem. V té chvíli je vhodné zvolit šetrnou výživu a nepřehnat dávkování, protože přemíra živin dokáže mladé kořeny spálit. Nejlepší kontrolou je pozorování rostlin, pokud jsou pevné, mají zdravou barvu a rostou rovnoměrně, je péče nastavená správně.
Nejčastější chyby, které dělají pikýrování zbytečně těžké
Problémy obvykle vznikají ze tří důvodů. Prvním je hrubá manipulace a tahání sazenic za stonek, což vede k poškození kořenů. Druhým je nevhodná vlhkost, buď přeschlý substrát, ve kterém se kořeny lámou, nebo naopak přemokření, kdy se kořenový systém dusí. Třetím bývá špatné načasování, buď příliš brzké pikýrování, kdy je rostlina ještě slabá, nebo pozdní, kdy už se kořeny v misce propletly a trhají se. Když těmto chybám předejdete a postup zjednodušíte na klidnou a čistou práci, sazenice se vám odmění rychlým růstem a lepším startem do sezony.
Zdroj: Grow Veg, Gardening Know How
