Šťovík kyselý patří mezi vytrvalé rostliny, které se přirozeně vyskytují i ve střední Evropě a často roste ve volné přírodě. Je to nenápadná, ale velmi užitečná jarní zelenina, která dokáže prospívat i tam, kde se jiným druhům příliš nedaří. Vyhovují mu vlhčí místa a stanoviště s menším množstvím světla. Dobrá zpráva je, že není nutné ho přenášet z přírody. Snadno se dá vypěstovat ze semen dostupných v prodeji a někdy se dají sehnat i hotové sazenice.
Jak šťovík vypadá a kdy jsou listy nejlepší
Šťovík vytváří bohatou listovou růžici a v dobrých podmínkách dorůstá zhruba do půl metru. Listy jsou jemné, svěže zelené a typické příjemně kyselou chutí. Právě na jaře bývají nejkvalitnější a také nutričně nejhodnotnější, protože obsahují řadu vitaminů a minerálních látek. S postupem sezony se však chuť může měnit, v létě bývá výraznější a někdy přechází do nahořklých tónů, proto se nejvíc vyplatí jarní sklizeň.
Využití v kuchyni a možnost uchování
Listy se nejlépe jedí čerstvé a ideálně bez řapíků. Po sklizni je vhodné je zpracovat co nejdříve, protože rychle vadnou a ztrácí kvalitu. Hodí se do jarních salátů, polévek, pomazánek nebo omáček, případně jako svěží kyselkavá příloha k masu. Kdo chce mít šťovík k dispozici i mimo hlavní sezonu, může část listů uschovat zamrazením. V mrazáku si udrží použitelnou chuť i barvu, zejména pokud se zamrazí co nejdříve po sběru.
Správný sběr, aby rostlina zůstala silná
Nejkvalitnější listy obvykle poskytují mladší rostliny, proto je dobré porost průběžně obnovovat a nenechávat ho na jednom místě příliš dlouho. Jako praktické pravidlo se uvádí, že výsadba by neměla zůstávat bez obnovy déle než pět let. Při sklizni je důležité nebrat z jedné rostliny příliš mnoho najednou. Bezpečné je sklidit maximálně třetinu listů a vždy ponechat zdravé středové srdíčko, aby šťovík rychle obrazoval. Sklizeň se vyplatí dělat v rozestupech přibližně tří až čtyř týdnů, ne častěji.
Výsev ze semen a co dělat během kvetení
Od května do července šťovík kvete drobnými květy v zelenožlutých až načervenalých odstínech a v době kvetení může vyrůst výrazně výš, někdy až kolem jednoho metru. Po odkvětu vytváří semena a právě ta jsou jednoduchou cestou, jak si ho rozmnožit. Semena jsou běžně k dostání a vysévají se na jaře nebo na konci léta. Nejvhodnější je výsev přímo na místo pěstování do kypré, mírně vlhké půdy, do řádků a zhruba do hloubky 1 cm.
Během klíčení je zásadní, aby půda nevyschla. Klíčení může trvat přibližně 10 až 20 dní, proto je potřeba trpělivost. Pokud si chcete prodloužit období sklizně listů, vyplatí se včas opatrně vylamovat květní stvoly nebo poupata, aby rostlina energii směřovala do tvorby listů.
Stanoviště, které šťovíku svědčí nejvíc
V zahradě mu vyhovuje polostín až stín, ideálně místa s ranním sluncem a odpoledním zastíněním. Na přímém slunci také poroste, ale jen tehdy, když má zajištěnou rovnoměrně vlhkou půdu, která je zároveň dostatečně propustná. Rostliny pěstované na slunci mívají listy méně svěže zelené. Šťovík se dobře hodí i do vlhkých částí zahrady, například k jezírkům, kde má stabilně vlhčí zem. Kromě vody ocení také půdu bohatší na živiny, která nevysychá.
Péče vhodná i pro začátečníky
Pěstování šťovíku je poměrně snadné, proto ho zvládnou i méně zkušení zahrádkáři. Základem je hlídat vláhu a zalévat nejlépe ráno a později odpoledne, kdy se voda tolik neodpařuje. Zároveň ale není dobré přelévat, protože dlouhodobné přemokření může rostlině škodit. Tomu je potřeba se vyhnout i při pěstování v nádobách, kde se přebytečná voda často drží déle.
Hnojení, kvalita listů a přezimování
Cílem bývají silné, hustě olistěné rostliny a k tomu pomáhá i pravidelná výživa. Vhodné je jednou ročně přidat vyzrálý kompost nebo jiné organické hnojivo. Nemělo by však mít příliš vysoký podíl dusíku, protože by se tím mohla zhoršit kvalita listů. Jakmile je šťovík dobře zakořeněný a rozrostlý, obvykle bez problémů přezimuje, takže není nutné ho každoročně znovu vysazovat.
Zdroj: BHG, Záhrada
