
Kdo jednou utrhne vyzrálé rajče přímo z keříku, obvykle už se nechce vracet k vodnatým plodům z obchodu. Dobrá zpráva je, že vypěstovat si vlastní rajčata není složité. Daří se jim na záhoně, ve skleníku i ve velké nádobě na balkoně. Zásadní je nepodcenit péči od chvíle výsadby až po dozrávání plodů. Když dodržíte několik základních pravidel, rostliny bývají odolnější, méně trpí chorobami a odmění se vyšší úrodou.
Krok 1. Správná výsadba rozhoduje o startu
Nejlepší je vysazovat předpěstované sazenice. Vybírejte takové, které nejsou vytažené a oslabené, mají sytě zelené listy a hlavně silný kořenový systém. Termín výsadby se liší podle počasí a odrůdy, často vychází od konce dubna do konce května. V praxi se mnoho pěstitelů řídí pravidlem vysazovat až po květnovém ochlazení, aby rostliny nepoškodily noční mrazíky.
Rajčatům dopřejte slunné místo a před výsadbou udržujte kořenový bal mírně vlhký. Sázejte s dostatečnými rozestupy do kvalitního substrátu obohaceného o humus a startovací dávku hnojiva. Pokud jsou sazenice příliš vytáhlé, můžete je uložit šikmo a zahrnout až k prvnímu listu, vytvoří si pak více kořenů. Po výsadbě vždy důkladně zalijte ke kořenům a při riziku chladu přikryjte záhon na noc bílou netkanou textilií.
Nezapomeňte na oporu. Rajčata rostou do výšky a bez vyvázání se snadno zlomí větrem. Tyče nebo jinou konstrukci je vhodné umístit do záhonu či nádoby ještě před sázením, abyste později nepoškodili kořeny.
Krok 2. Vedení rostlin a pravidelná výživa
Jakmile to jde, sazenice přivažte k opoře. U tyčkových odrůd se osvědčuje vést rostlinu na jeden hlavní výhon a boční výhony průběžně vylamovat. Tím se zlepší proudění vzduchu a rostlina soustředí sílu do plodů. Když dosáhne přibližně 150 cm, hlavní výhon se často zaštipuje, aby se další energie nehnala do růstu stonku, ale do nasazení a dozrávání rajčat. Keříčkové odrůdy naopak tvarujte tak, aby do středu keře pronikalo světlo a rostlina nebyla přehoustlá.
Půda má být kyprá a prospěje i přihrnutí zeminy ke stonku, protože podpoří tvorbu kořenů. Důležitá je vyrovnaná zálivka. Při nedostatku vody plody praskají, zůstávají menší a mohou se deformovat. Zalévejte ráno nebo večer přímo ke kořenům a listy pokud možno nemáčejte.
Pravidelně přihnojujte, přibližně jednou za 14 dní zálivkou hnojivem s vysokým obsahem živin a mikroprvků. Mikroprvky fungují pro rostlinu podobně jako vitamíny pro člověka a mají vliv na vitalitu, kvetení i tvorbu plodů. Hnojení má smysl jak v době růstu zelené hmoty, tak v období květu.
Krok 3. Udržení vitality a prosvětlení keře
Chcete-li, aby rajčata rostla stabilně a zvládala dlouhou sezonu, střídejte hnojiva podle aktuální fáze růstu. Pravidelně rostliny kontrolujte a odstraňujte spodní listy a větve, které se dotýkají země nebo jsou těsně nad ní. Právě tam se nejčastěji drží vlhkost a snadno vzniká hniloba či infekce. Stejně tak průběžně prořeďujte přebytečné sekundární výhony, aby nebyl keř zahuštěný a dobře osychal po rose.
Krok 4. Prevence chorob a šetrná ochrana
Vedle zálivky a výživy rozhoduje prevence. Existují i přírodní postřiky, které dokážou vytvořit ochranný film bez zbytečné chemie. Při aplikaci nezapomeňte ošetřit také spodní stranu listů, kde se často drží škůdci i zárodky chorob.
Mléko jako pomoc proti houbovým chorobám
Proti plísňovým a houbovým problémům lze využít obyčejné mléko zředěné vodou. Běžně se používá směs 40 % mléka a 60 % vody, pro preventivní postřik často stačí i jemnější poměr 30 % mléka a 70 % vody. Nezáleží na tom, zda zvolíte plnotučné nebo odstředěné, ochranný účinek souvisí především s bílkovinami, které na listech vytvoří jemnou bariéru. Postřik se obvykle opakuje zhruba jednou za 10 dní a nejlépe se aplikuje podvečer za teplého, slunečného období.
Cibulové slupky proti škůdcům
Na drobné škůdce může pomoci odvar z cibulových slupek. Několik hrstí slupek povařte ve vodě, nechte vychladnout a zhruba 4 hodiny louhovat. Poté sceďte a přibližně 2 litry koncentrátu nařeďte jedním kbelíkem vody. Přelijte do rozprašovače a postříkejte listy, ideálně večer nebo za zataženého počasí, aby slunce nezpůsobilo popálení.

Čemu se při pěstování raději vyhnout
Příliš vydatná a častá zálivka může rostlinám uškodit, kořeny trpí a plody mohou začít hnít. Zalévání na listy zvyšuje riziko hniloby i šíření chorob, proto vždy mířte ke kořenům. Boční výhony je bezpečnější vylamovat ručně, protože řez nástrojem může snáze přenášet infekce mezi rostlinami. A hlavně platí, že ochranu je lepší řešit včas, dřív než škůdci nebo choroby napáchají viditelné škody.
Zajímavosti o rajčatech
Rajčata pocházejí z Mexika a pěstovali je už Aztékové. Dříve byla považována za afrodiziakum. Plody obsahují hodně vody a některé odrůdy jsou spojovány i s výraznějšími ochrannými účinky díky obsahu cenných látek.
Zdroj: Urob si sám, Gardener’s World, RHS
Nebo pěstujte rajčata keříčková. Ne mini. Plodí déle a jsou dosti ranná. Také k nim lze vysadit tyčková rajčata s pozdějším zráním. Jsou vhodnější na kečupy, ale to nevadí. Třeba San Marzano a Apiscardio neboli Dívčí prs.