Papriky, rajčata i okurky patří mezi plodovou zeleninu, která si během sezony řekne o dostatek živin. Přesto není nutné sahat po průmyslových přípravcích. I s organickými variantami lze sazenicím dodat to, co potřebují pro rychlý růst, pevné kořeny, kvetení a následné nasazení plodů. Důležité je myslet na pravidelnost, správné ředění a také na to, že hnojivo se nejlépe vstřebává do mírně vlhké půdy.
Ještě než rostliny přesunete do skleníku nebo na záhon, vyplatí se mít jasno, čím budete přihnojovat v průběhu celé vegetace. Správně zvolená přírodní výživa se obvykle projeví nejen vyšší úrodou, ale i lepší kondicí rostlin a menší náchylností k chorobám či škůdcům.
Hmyzí hnojivo frass jako posila kořenů i obranyschopnosti
Jednou z moderních organických možností je hmyzí hnojivo známé jako frass. Kromě běžných živin v sobě nese i chitin, který v půdě podporuje užitečné mikroorganismy. Zároveň může u rostlin spouštět přirozené obranné mechanismy, takže papriky nebo rajčata často vytvářejí pevnější pletiva, mohutnější kořenový systém a lépe odolávají plísním i škůdcům.
Frass obvykle obsahuje také základní prvky, zejména dusík, fosfor a draslík, které jsou pro růst a plodnost zásadní. Praktické je, že se často prodává ve formě granulí, které se snadno aplikují přímo k rostlinám.
Granule hmyzího hnojiva stačí lehce zapracovat do povrchové vrstvy půdy kolem kořenů a poté záhon důkladně zalít, aby se živiny začaly postupně uvolňovat.
V praxi se hnojení často opakuje zhruba dvakrát do měsíce, ale vždy je vhodné řídit se dávkováním uvedeným na obalu konkrétního produktu.
Bylinný zákvas z kopřiv kostivalu a pampelišek
Mezi nejuniverzálnější domácí hnojiva patří bylinné jíchy. Kombinace kopřivy, kostivalu a listů pampelišek je ceněná proto, že pokrývá více potřeb najednou. Kopřiva dodává vyšší podíl dusíku, který podporuje růst zelené hmoty. Kostival je známý jako zdroj draslíku, tedy prvku důležitého pro kvetení a tvorbu plodů. Pampeliškové listy přidávají mikroprvky, které pomáhají celkové vitalitě a odolnosti.
Příprava je jednoduchá, jen je potřeba počítat s typickým zápachem při kvašení. Nasekané byliny se napěchují přibližně do poloviny větší plastové nádoby, zalijí vodou a nechají se kvasit na slunném místě obvykle jeden až dva týdny. Jakmile směs přestane pěnit, je připravená k použití.
Před zálivkou je nutné ji naředit, běžně v poměru 1 díl zákvasu na 9 dílů vody. Takto upraveným roztokem se zalévá ke kořenům přibližně jednou za dva týdny. Je lepší nepolévat listy, protože vlhkost může přispět k houbovým chorobám a silnější roztok by mohl jemné pletivo poškodit.
Slepičí zákvas jako silné hnojivo pro plodovou zeleninu
Slepičí trus má v zahradách dlouhou tradici a není divu. Obsahuje vysoký podíl dusíku a zároveň i fosfor, draslík, vápník a další prvky, které plodová zelenina využije v různých fázích růstu. Právě kvůli síle je ale potřeba postupovat opatrně, protože neředěný trus dokáže kořeny snadno spálit.
Zákvas se připravuje podobně jako bylinná jícha. Do poloviny plastové nádoby se nasype trus, dolije vodou a nechá se vykvasit. Poté se směs opět ředí, typicky 1:9. Před samotným přihnojením je vhodné mít půdu už lehce zavlaženou, aby nebyly kořeny vystavené příliš koncentrovanému roztoku v suchu.
Než nalijete hnojivo k rostlinám, nejdřív je mírně zalijte čistou vodou a teprve potom přidejte zhruba půl litru naředěného zákvasu ke kořenům sazenic.
Tento typ výživy ocení hlavně okurky, rajčata, papriky, cukety a dýně, ale i některé druhy drobného ovoce. Při správném ředění a rozumné četnosti dokáže slepičí zákvas výrazně podpořit růst i násadu plodů bez nutnosti kupovaných chemických směsí.
Zdroj: Gardening Know How, Magazín Doma, NZH
