Límcovka obří, známá také jako límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata), se v přírodě objevuje spíše vzácně, ale na zahradě ji zvládne vypěstovat i začátečník. Nevyžaduje pěstírnu ani složité technologie a obejde se bez komplikované přípravy substrátu. Stačí malý prostor, vhodný rostlinný materiál a kvalitní sadba. Právě jednoduchost je důvod, proč je tato houba oblíbená u amatérských pěstitelů.
Patří mezi druhy, které dokážou osídlit čerstvý, nefermentovaný rostlinný materiál. Důležité je slámu zbytečně tepelně neupravovat, protože vysoké teploty mohou růst podhoubí paradoxně zpomalit. Pravděpodobně tím dojde k potlačení přirozených mikroorganismů, které v běžném prostředí pomáhají houbě získávat živiny.
Velké plodnice a výnosy, které umí překvapit
Límcovka si vysloužila přídomek obří nejen kvůli úrodě, ale i kvůli velikosti plodnic. Klobouk může mít v ideálních podmínkách až kolem 40 cm a jednotlivá houba může vážit i stovky gramů. V praxi ale platí, že výsledky se mohou lišit. Někdy se stane, že podhoubí substrát špatně proroste, nebo se plodnice nevytvoří vůbec, aniž by bylo na první pohled jasné proč. O to důležitější je dodržet správný výběr materiálu, vlhkost a ochranu před vysycháním.
Jaký substrát zvolit a čemu se vyhnout
Nejlépe funguje čerstvá a dobře uskladněná pšeničná nebo žitná sláma. Použít lze i čerstvou dřevní štěpku z listnáčů, často se doporučuje topol, případně pazdeří. Naopak se nehodí materiál, který už prošel rozkladem nebo fermentací, protože konkurenční mikroorganismy mají náskok a podhoubí se prosazuje hůř.
Slámu je potřeba před výsadbou zavlažit tak, aby měla zhruba 70 až 75 % vody. U menšího množství je praktické namočit jeden až dva balíky do sudu s čistou vodou na několik dní. U štěpky obvykle stačí několikadenní koupel ve studené vodě, aby se materiál nasákl a podhoubí mělo stabilní start.
Sadba, skladování a volba kmene
K výsadbě se používá zrnitá sadba prorostlá na zrnu pšenice nebo žita. Doma ji uchovávejte v chladu, ideálně mezi 2 až 4 °C, a neskladujte ji dlouho, obvykle nejvýše několik týdnů. V praxi se pěstitelé setkávají se dvěma častými kmeny. Kmen Vinnetou mívá červenohnědý klobouk a roste pomaleji. Kmen Gelbschopf má žlutější zbarvení a bývá ceněný pro rychlejší prorůstání a stabilnější úrodu.
Založení kultury v pytli i na záhoně
Při pěstování v pytlích se substrát promíchá se zrnitou sadbou přibližně v poměru 50 ku 1 a naplní se do větších plastových pytlů. Povrch se pak chrání před vyschnutím, například vrstvami papíru a překrytím fólií. Důležité je stínění před přímým sluncem a snaha udržet pro prorůstání teplotu substrátu přibližně v rozmezí 24 až 28 °C, přičemž pomáhá větrání nebo naopak přikrytí podle aktuálního počasí.
Ve volné půdě lze založit kulturu na záhonu, v pařeništi nebo ve fóliovníku. Místo by mělo být chráněné před větrem a ostrým sluncem. Praktické je záhon ohraničit a chránit přístřeškem či pařeništním oknem umístěným šikmo zhruba 30 až 40 cm nad povrchem, aby se houby měly kam zvedat a zároveň bylo možné snadno zalévat i sklízet.
Správný termín výsadby a prorůstání podhoubí
Venku se kultura zakládá nejdříve po polovině května, kdy už bývá možné udržet teploty vhodné pro růst podhoubí. Pokud chcete sklízet ještě v roce výsadby, je vhodné stihnout založení nejpozději do konce července. Taková kultura často plodí od léta do podzimu a někdy pokračuje i na jaře dalšího roku. Při letním zakládání je nutné hlídat vysychání a pravidelně udržovat vlhkost.
Pro časnou jarní úrodu se dá kultura založit i na podzim, obvykle od poloviny září do konce října. Podle teplot proroste substrát podhoubím zhruba za 4 až 6 týdnů. Na rozdíl od některých jiných pěstovaných hub se zde krycí zemina dává na substrát brzy po osázení, aby se vlhkost předávala postupně a stabilně. Nejvhodnější je drobtovitá zemina, která dobře drží vodu.
Podmínky pro tvorbu plodnic a zálivka
Límcovka nemá během tvorby plodnic zvláštní nároky na světlo, zásadní je však vyšší vzdušná vlhkost, často kolem 80 až 85 %. Plodnice se tvoří v poměrně širokém teplotním rozmezí, přibližně od 10 do 25 °C. Teploty nad 25 °C mohou vývoji škodit, zatímco při 10 až 12 °C jde růst výrazně pomalu.
Než se houby objeví a také během sklizní je potřeba udržovat povrch záhonu stále vlhký. Zalévá se tak, aby zůstala vlhká hlavně krycí zemina, ale přebytečná voda zbytečně neprotékala do spodní vrstvy substrátu. Stabilní vlhkost je častěji rozhodující než jednorázové vydatné zalití.
Sklizeň probíhá ve vlnách a kultura může přezimovat
První houby se obvykle objevují zhruba 7 až 10 týdnů po založení, podle počasí a roční doby. Plodnice se při sklizni opatrně vykrucují. Límcovka plodí ve vlnách, kdy jedna vlna trvá několik dní a další přichází s odstupem zhruba dvou až tří týdnů. Na podzim, když teploty klesnou pod 10 °C, se vývoj zastaví, ale kultura může při dobrém stavu pokračovat na jaře.
Pokud záhon není na podzim zcela vyplozený, vyplatí se jej chránit před mrazem. Osvědčuje se vrstva listí nebo suché slámy přibližně kolem 30 cm a překrytí fólií, kterou je vhodné zatížit, aby ji vítr neodnesl. Na jaře po odkrytí může přijít další sklizeň. Stejně se chrání i podzimní kultury, které ještě nestihly zaplodit.
Jaké výnosy čekat a na co si dát pozor
Výnosy se mohou výrazně lišit. Za běžný se považuje přibližně 3 až 4 kg z 1 m2, dobrý výnos bývá kolem 6 až 10 kg a ve velmi příznivých podmínkách může být i vyšší. Důležité je počítat s tím, že největší riziko pro úspěch představují konkurenční organismy v substrátu. Častým problémem bývá zelená plíseň rodu Trichoderma nebo výskyt plevelných hnojníků. Pomáhá používat čerstvý nefermentovaný materiál, udržovat správnou vlhkost a nenechat substrát přehřívat ani vyschnout.
Zdroj: Brooklyn Botanic Garden, iZahrádkář, Mushroom Growers
