U ostružin bez trnů se někdy stává, že se plody při sběru nechtějí pustit stopky, případně se oddělují jen velmi neochotně. Na první pohled to může vypadat, jako by se rostlina změnila, zplaněla nebo začala rodit méně kvalitní ovoce než dřív. Ve skutečnosti ale nejde o žádné zdivočení. Nejčastější příčina bývá mnohem prostší a souvisí s podmínkami, které keř během zrání plodů má.
Hlavní příčina je nedostatek vody
Pokud mají keře příliš sucho, plody se od stopky oddělují špatně a při odtrhávání kladou odpor. Zároveň se mění i samotná kvalita úrody. Ostružiny bývají méně šťavnaté, působí sušeji a chuť je často kyselejší. Při trhání navíc snadno více špiní ruce šťávou, protože se plod při oddělování spíše mačká, než aby se čistě uvolnil.
Dobře je to vidět v praxi: když jdete sbírat ostružiny den po vydatnějším dešti, sklizeň bývá výrazně jednodušší. Plody jsou plnější, šťavnatější a od stopky se uvolňují skoro samy. Tento rozdíl obvykle spolehlivě napoví, že problémem byla právě suchá půda.
Zalévání během sucha sklizeň výrazně zlepší
Ostružiny bez trnů sice určitou dobu přísušek snesou, zejména starší a dobře zakořeněné rostliny, přesto jim nejvíc vyhovuje mírně vlhká zem. Když mají dostatek vláhy, plody dorůstají do lepší velikosti, jsou šťavnaté, sladší a při trhání se snadno oddělují od stopky. V dobrých podmínkách se mohou dokonce samy sesypávat, protože zralé plody drží jen minimálně.
Řešení je tedy jednoduché: v období sucha je potřeba ostružiny cíleně zalévat. Nejvhodnější je zalévat přímo ke kořenům a snažit se zbytečně nemáčet listy, květy ani plody.
Proč nezalévat na list a plody
Pokud zůstávají nadzemní části často mokré, zvyšuje se riziko chorob, zejména napadení šedou plísní. Ta se umí rychle rozšířit hlavně tehdy, když je porost dlouhodobě vlhký a proudění vzduchu mezi výhony není ideální. Zalévání ke kořenům je proto praktičtější i bezpečnější.
Pomáhá i mulč, půda pak nevysychá tak rychle
Velkým pomocníkem je mulčování, které omezuje rychlé vysychání půdy. Ostružiny bez trnů mulč obvykle velmi dobře snášejí a často na něj reagují lepším růstem i úrodou. Jako mulč lze použít například kůru, šišky nebo dřevní štěpku. Vrstva mulče se dá průběžně doplňovat v průběhu celého roku podle toho, jak se materiál rozkládá nebo rozfoukává.
Mulč má ještě jeden přínos: v chladnějším období funguje jako dodatečná ochrana kořenové zóny před promrzáním. Díky tomu mohou být keře stabilnější i v zimách, které střídají oblevy a mrazy.
Není nutné keře vytrhávat, stačí upravit péči
Špatné oddělování stopky od plodů dokáže být při sklizni natolik otravné, že se někteří pěstitelé rozhodnou keře úplně odstranit a pěstování vzdát. Přitom většinou stačí jediná změna: jakmile nastane sušší období, dopřát keřům vodu a udržovat půdu rovnoměrně vlhkou. Sklizeň pak bývá rychlá a příjemná a plody se dají bez velké námahy nasbírat na další zpracování i přímou konzumaci.
Ostružiny stojí za pěstování i kvůli obsahu živin
Ostružiny bez trnů jsou vhodné nejen na šťávy, víno, želé nebo domácí zavařeniny, ale také k jídlu rovnou z keře. Plody obsahují mimo jiné železo, hořčík a vitamín C. Často se doporučují při chudokrevnosti a také lidem v rekonvalescenci, protože mohou být příjemným způsobem, jak doplnit některé důležité látky.
Když se plody špatně oddělují od stopky, nejde obvykle o problém odrůdy, ale o signál, že keř trpí suchem.
Pokud tedy chcete, aby se ostružiny při sběru snadno uvolňovaly, zaměřte se především na zálivku v suchu a na udržení vláhy v půdě pomocí mulče. Odměnou budou větší, šťavnatější a sladší plody a sklizeň bez zbytečného mačkání a nervů.
Zdroj: Niepodlewam, Gardening Know How
