Začátek léta je období rychlého růstu, kdy zelenina spotřebuje hodně vody i živin. Pravidelná zálivka je základ, ale o stabilně vysokou úrodu se postará také přihnojování a rozumná prevence chorob a škůdců. Ideální je taková výživa, která nepomáhá jen rostlinám, ale zároveň zlepšuje i půdu, tedy podporuje tvorbu humusu a schopnost držet vláhu i živiny.
V růstové fázi rostliny ocení hlavně dusík. Minerální hnojiva sice fungují rychle, ale organické přípravky mají výhodu v tom, že půdu dlouhodobě oživují. Skvělou volbou jsou kvašené rostlinné výluhy neboli jíchy, které kromě základních živin přidají i stopové prvky a látky posilující vitalitu porostu.
Kopřivová jícha jako domácí elixír
Nejznámější je kopřivová jícha bohatá na dusík. Nejlépe se připravuje z mladých kopřiv, které jsou plné síly a zároveň ještě netvoří zralá semena, takže si je nechtěně neroznesete po záhonech.
Kopřivy vložte do plastové nebo kameninové nádoby, kov je nevhodný kvůli korozi. Nádobu naplňte přibližně ze tří čtvrtin lehce upěchovanou hmotou a zalijte dešťovou vodou tak, aby rostliny zůstaly ponořené. Pokud vyplavávají, je možné je zatížit. Kvašení trvá obvykle dva až čtyři týdny, výluh občas promíchejte a provzdušněte. Nasekaný materiál proces urychlí.
Jakmile přestane pěnit a ztmavne, je hotovo. Zbytky rostlin je praktické dát na kompost. Před použitím jíchu vždy řeďte, klidně až na poměr 1:50, a přihnojujte zhruba jednou týdně. Vhodný je večer, případně za deště nebo po něm, ne za ostrého slunce.
Počítejte se zápachem. Nádoba má zůstat otevřená kvůli přístupu kyslíku, ale je rozumné ji překrýt mřížkou nebo sítí, aby do ní nespadli ptáci či jiná drobná zvířata.
Využijte plevel i další byliny
Na jíchy nemusí přijít jen kopřiva. Plodové zelenině často prospívá kostivalový výluh s vyšším podílem draslíku, dobrý je i výluh z přesličky díky obsahu křemíku, který rostliny zpevňuje. Použít lze také běžný plevel, pokud ještě není vysemeněný. Přidat se dají i některé léčivé rostliny, například heřmánek, který se tradičně využívá jako jemná podpora proti houbovým problémům.
Mírnější jíchy s nižším podílem dusíku je možné po důkladném naředění použít i na list formou postřiku. Důležité je vždy zvolit šetrnou koncentraci, aby nedošlo k popálení pletiv.
Když se tvoří květy a plody přidejte fosfor
Ve chvíli, kdy zelenina přechází od růstu k nasazování květů, je vhodné upravit výživu. Výluhy můžete používat dál, ale pro podporu kvetení a plodnosti se výborně hodí zkvašený drůbeží trus, který dodává i fosfor, prvek často limitující u plodové zeleniny.
Trus nikdy nepoužívejte čerstvý, je příliš silný. Nechte ho zhruba tři týdny kvasit ve vodě v plastové nádobě, přibližně třetina trusu a zbytek voda. Před aplikací řeďte minimálně 1:10, raději více, a přihnojujte jednou týdně večer. Kdo nechová drůbež, může sáhnout po granulích nebo tekutém koncentrátu.
Mulč, vláha a šetrná ochrana proti chorobám
Některé druhy, například cukety, vydají spoustu energie na velké listy i nepřetržitou tvorbu květů a plodů, proto chtějí pravidelnou výživu a především stabilní vláhu. Dostatek vody navíc snižuje stres a může omezit rozvoj problémů, jako je plíseň okurková, která se v horku a suchu projevuje šedavým povlakem na listech a rostliny pak strádají.
Vláhu pomáhá držet mulč, který zároveň podporuje život v půdě a tvorbu humusu. Nastýlku ale nepřisypávejte přímo ke krčku rostlin, ve vlhku by mohl zahnívat. Pokud se objeví první příznaky chorob, pomůže odstranění nejvíc poškozených listů a následné ošetření šetrnými přípravky na bázi rostlinných olejů a mléčných bílkovin nebo prostředky s prospěšnými mikroorganismy. Výhodou bývá rychlá možnost sklizně bez dlouhých ochranných lhůt.
Jestliže se na listech ukážou žluté skvrny a rostlina začíná zakrňovat, může jít o virovou mozaiku. Tu obvykle nelze léčit a napadené kusy je lepší odstranit. Proto má smysl omezovat přenašeče, hlavně mšice, a současně podporovat jejich přirozené nepřátele.
Pomocníci proti mšicím a proč je na zahradě chránit
Slunéčka, zlatoočky, pestřenky nebo škvoři dokážou tlak mšic výrazně snížit. Pokud se jim na zahradě dobře daří, zlepší se zdravotní stav rostlin bez zbytečné chemie. U slunéček je užitečné myslet i na zimování, stačí ponechat v koutě zahrady kupku listí a větviček nebo kousek neposečené trávy, případně bohatě osázený a zamulčovaný trvalkový záhon.
U rajčat se podobné šetrné přípravky hodí i preventivně proti plísni bramborové. Zároveň platí, že zbytečná vlhkost na listech rajčat riziko zvyšuje. U okurek je to naopak často jiné, ranní kropení na list může snižovat výskyt svilušek i padlí, důležité je ale stihnout oschnutí do večera. Rajčata i okurky navíc snesou silnější mulč, protože umí tvořit kořínky i ze stonku.
Jahody, opylení a čisté plody bez hniloby
U pozdních a stáleplodících jahodníků se vyplatí opatrně, mělce prokypřit a odstranit plevel, potom přidat mulč. Hodí se sláma, seno, jehličí nebo suché listí. Vrstva chrání kořeny před vysycháním, zpomalí plevel a hlavně udrží plody čisté, aby neležely v mokré zemině a nehnily. Za sucha jahody vydatně zalévejte, aby plody dorůstaly. Přihnojení tekutým organickým hnojivem, například silně zředěným zkvašeným drůbežím trusem, úrodu podpoří.
Sladké jahody ale potřebují také dobré opylení. Když bude zahrada pestrá a kvetoucí, naláká včely i čmeláky, kteří pomohou nejen jahodám, ale i dýním, okurkám, paprikám, rajčatům a ovoci. Bez opylovačů nezískáte vlastní semena ani u řady druhů, například u mrkve, zelí, kapusty, pórku, petržele nebo pažitky.
Brambory, přihrnování a pozor na mandelinku
Bramborám prospívá přihrnování zeminou nebo nastýlkou, protože tím podpoříte tvorbu hlíz. Za teplého a deštivého období hrozí plíseň bramborová, která se projevuje tmavými skvrnami na natích a později může zasáhnout i hlízy. Prevencí je mimo jiné nepřehánět dusíkaté hnojení. Mandelinku bramborovou na menších plochách nejlépe omezíte ručním sběrem dospělců i larev, jen si dejte pozor, abyste si je nespletli s kuklami slunéček, která jsou užitečná.
Zálivka, okopávání a plevel jako užitečný mulč
Mladé sazenice v suchu často potřebují pravidelnou, někdy i denní zálivku, dokud se dobře neujmou. Jakmile zesílí kořeny a půda je v dobré kondici, stačí zalévat méně často, ale vydatněji, aby se voda dostala do hloubky. U čerstvých výsevů a klíčících rostlin je důležitá rovnoměrná vlhkost, protože rychle vysychají.
Plevel likvidujte mělce okopáváním nebo podseknutím, tím půdu zároveň provzdušníte. Přerostlý plevel bere zelenině vodu, světlo i živiny a rychle se vysemení. Pokud ještě semena nemá, můžete ho za slunečného dne nechat na místě jako mulč, který půdu přikrývá a postupně se rozloží. Vytrvalé plevele s dlouhými kořeny je lepší cíleně vyrývat, aby se jen nerozmnožily.
Zdroj: The Spruce, Almanac
