Okurky bývají citlivé na změny podmínek a umí se rychle zaseknout ve vývoji. Typicky se to projeví tím, že se šlahouny málo prodlužují, květů je méně než dřív, malé plůdky žloutnou nebo opadávají a sklizeň se zpomalí. Čím dříve odhalíte hlavní příčinu, tím snáze rostliny znovu nastartujete. Včasná náprava navíc pomáhá udržet plody chutné, bez hořkosti a bez problémů s hnilobou či plísněmi.
Teplotní extrémy a přehřáté kořeny jako častý důvod slabé úrody
Velká horka, kdy teploty dlouhodobě překračují 30 °C, okurkám často nesvědčí. Půda se rychle přesušuje, povrch tvrdne a kořenový prostor se přehřívá, což rostlinu brzdí. Navíc v největším vedru klesá aktivita opylovačů, takže květy nemusí být dobře opylené a plodů pak nasadí méně. Praktickým řešením je mulčování, které stabilizuje mikroklima u kořenů, drží vlhkost a tlumí výkyvy teplot. Vhodná je proschlá posekaná tráva, sláma nebo i kopřivy, důležité je přidávat mulč postupně a udržovat půdu pod ním rovnoměrně vlhkou.
Zalévání rozhoduje o růstu i chuti plodů
U okurek se nejčastěji chybuje zálivkou. Pokud na rozpálené rostliny použijete ledovou vodu, například přímo ze studny, může dojít k teplotnímu šoku. Kořeny na stres reagují zastavením růstu, rostliny jsou náchylnější k chorobám a plody mohou získat hořkou chuť. Vodu je proto lepší nechat odstát a zalévat pravidelně, aby se půda nedostávala do režimu střídání sucha a přemokření, které se často projeví deformovanými plody.
Zalévejte hlavně ke kořenům, protože mokré listy zvyšují riziko plísně okurkové. Mulč vám navíc pomůže udržet vláhu, takže zálivka bude účinnější. Běžně se osvědčí dvakrát týdně vydatně, zhruba 20 litrů na 1 m². Pokud nemulčujete a přijdou tropy, může být potřeba přidat zálivku i častěji podle toho, jak rychle záhon vysychá.
Hnojení okurek když rostou listy ale ne plody
Dalším důvodem stagnace bývá nevyvážená výživa. Nedostatek dusíku poznáte podle slabého růstu a bledších listů. Opačný extrém nastává, když jsou listy krásné a bujné, ale plodů je minimum, tehdy bývá dusíku příliš a rostlině chybí hlavně draslík a fosfor, které podporují kvetení a nasazování. Pomoci mohou přírodní hnojiva, například zákvas ze slepičinců, který se po vykvašení ředí vodou v poměru 1:9. Takové přihnojení podpoří kořeny i tvorbu nových květů a rostlina se snáze vrátí k plození.
Prevence chorob a správná sklizeň aby okurky nepřestaly nasazovat
Bylinné nebo čistě kopřivové zákvasy doplněné přesličkou se nehodí jako hnojivo v době intenzivního nasazování plodů, ale dobře poslouží jako postřik na list. Při použití jednou týdně může pomoci omezit rozvoj padlí, vždy je však potřeba jej naředit vodou přibližně v poměru 1:15.
Velký vliv má i sklizeň. Jakmile okurky dorostou vhodné velikosti, je lepší je průběžně otrhávat. Pokud necháte několik plodů přerůst, rostlina do nich nasměruje většinu energie, omezí tvorbu dalších květů a malé plůdky pak často žloutnou a opadávají. Pravidelným sběrem udržíte rostlinu v produkční náladě a sklizeň se obvykle rychle zvedne.
Zdroj: The Spruce, Gardener’s World
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
