Klimatická změna ohrožuje úrodu a mění ovoce v českých zahradách

Klimatická změna se v posledních letech výrazně propisuje do práce ovocnářů i běžných zahrádkářů. Největší potíž představuje posun ročních období, kdy se konec zimy zkracuje a první teplejší dny přicházejí už v únoru nebo na začátku března. Stromy na takové oteplení reagují rychle, začnou rašit a často i kvést v době, která byla dříve stále považovaná za rizikovou.

Problém je, že teplé období obvykle nevydrží. Jarní mrazy se vracejí skoro pravidelně a stačí i krátký pokles teplot na několik hodin, aby byly citlivé květy a čerstvě nasazené plody poškozené. To, co na první pohled vypadá jako nadějný start sezóny, se může během jediné noci změnit v téměř nulovou sklizeň.

Proč může být některé tradiční ovoce stále vzácnější

Výkyvy počasí se dnes netýkají jen mrazů. Časté je střídání dlouhých suchých období s intenzivními lijáky. Stromy a keře pak nemají vláhu ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebují, a pozdější prudké deště už situaci často nenapraví. Voda rychle odteče, půda se může zhutnit a rostliny zažívají stres, který snižuje úrodu i kvalitu plodů.

Postupně se tak dostáváme do stavu, kdy tradiční druhy a odrůdy, na které byly české zahrady zvyklé, přestávají v některých oblastech spolehlivě plodit. Pěstitelé pak mluví o stále častějších výpadcích sklizní a o tom, že u citlivějších stromů může být pěstování bez ochranných opatření otázkou štěstí.

Jablka zůstávají jedničkou, ale kvalita se mění

Jabloně jsou u nás nejrozšířenější ovocnou plodinou, přesto ani jim počasí neulehčuje. Jarní mrazíky dokážou poškodit brzy rozkvetlé květy, a pěstitelé tak v některých letech přicházejí o významnou část úrody. Do toho se přidává léto, které je čím dál častěji suché a horké. Plody pak nedorůstají do obvyklé velikosti a strom má problém udržet rovnoměrný vývoj.

Teplo a nedostatek vody se navíc odrážejí i na chuti a struktuře. Jablka mohou dozrávat rychleji, mívají vyšší obsah cukru a méně kyselin, což mění typický chuťový profil. U některých sklizní se objevuje i horší pevnost dužiny, plody mohou působit vodnatěji a ztrácet křupavost, na kterou jsou lidé zvyklí u kvalitních odrůd.

Drobné ovoce trpí suchem a horkem nejvíc v době kvetení

Citlivě reagují také keře s drobným ovocem, typicky rybíz nebo maliny. Pokud přijde dlouhé období bez deště v době kvetení a nasazování plodů, rostliny mohou shazovat květy, plody zasychají a některé výhony vadnou. Při opakování těchto stresů se oslabuje i celková vitalita keřů a další rok bývá úroda menší.

V zahradách může pomoci cílená péče. Důležitá je zejména vydatná zálivka, tedy méně často, ale větším množstvím vody, aby se dostala hlouběji ke kořenům. Významné je také mulčování, které omezuje přehřívání půdy a zpomaluje odpařování. Přesto i při dobré péči platí, že extrémní horko a sucho jsou pro drobné ovoce zátěží, kterou dříve tak často řešit nebylo potřeba.

Třešně doplácejí na mrazy i na déšť před sklizní

Třešně patří mezi druhy, které se umějí velmi rychle rozběhnout do květu. Když se ale po krátkém oteplení vrátí mráz, květy i mladé plody to často nevydrží. V takové chvíli je škoda okamžitá a následná úroda bývá slabá nebo žádná, a to i v místech, kde se třešním dlouhodobě dařilo.

Další riziko přichází těsně před sklizní. Třešně dokážou přijímat vodu i přes slupku, takže pokud začne v závěru dozrávání více pršet, plody rychle nabobtnají a mohou praskat. Naopak při dlouhodobém suchu zůstávají menší a ztrácejí šťavnatost. Výsledkem jsou výrazné rozdíly v kvalitě rok od roku, což komplikuje pěstování i plánování sklizně.

Meruňky jsou nejohroženější a v některých oblastech mohou mizet

Největší obavy se často spojují s meruňkami. Ty totiž kvetou brzy a jejich květy jsou na mráz mimořádně citlivé. Zatímco uzavřená poupata mohou snést výraznější pokles teplot, plný květ vydrží jen mírný mráz a mladé plody po odkvětu poškodí i teploty kolem nuly. V praxi to znamená, že i zdánlivě slabý mrazík může zhatit celou sezónu.

Ovocnáři proto upozorňují, že pokud budou pokračovat časté jarní mrazy, dlouhá období sucha a další projevy klimatické změny, může být pěstování meruněk v části Česka stále složitější. Bez promyšlené ochrany nebo bez volby odolnějších odrůd se z meruněk může stát ovoce, které nebude v zahradách zdaleka tak běžné jako dřív.

Co pěstitelé dělají pro záchranu úrody

Poslední roky ukazují, že počasí umí být zrádné hlavně na jaře. Když se k tomu přidá sucho v létě, není překvapivé, že sezónní ovoce může být dražší a méně dostupné. Pro pěstitele to znamená jediné, pokud chtějí sklízet alespoň část, musí častěji investovat do ochrany a prevence.

V sadech se proto objevují ochranné sítě proti krupobití a také protimrazové systémy. Používá se například vodní mlha nebo jemná závlaha, která při zmrznutí na povrchu květů vytvoří ochrannou vrstvu a pomůže udržet pletiva v bezpečnější teplotě. Někteří pěstitelé volí i jednodušší zásahy, například jarní bělění kmenů, které zpomaluje zahřívání stromu a může oddálit nástup vegetace.

Vedle technických řešení roste význam výběru odrůd a stanovišť. Stále častěji se vysazují odolnější kultivary, které lépe snášejí teplejší klima, nebo takové, které kvetou později a mají menší riziko poškození mrazem. V mnoha zahradách tak nejde jen o to, jak se o strom starat, ale také jaké ovoce zvolit, aby mělo šanci spolehlivě plodit i v nových klimatických podmínkách.

Budoucnost českých zahrad bude víc o přizpůsobení než o zvyku

Změny počasí dnes zasahují prakticky všechny běžné ovocné druhy, jen každý jiným způsobem. Něco ničí jarní mráz, něco sucho, jindy přebytek vody v nevhodnou dobu. Společným jmenovatelem je nejistota a větší kolísání výsledků. To, co dříve fungovalo jako stabilní zahradnická rutina, se mění na hledání rovnováhy mezi ochranou, zálivkou, volbou odrůd a správným načasováním péče.

Pokud se trend bude dál prohlubovat, část ovoce se může v některých regionech stávat raritou. Současně ale platí, že díky chytré prevenci, vhodným odrůdám a lepší práci s vodou lze alespoň část rizik omezit. Česká zahrada tak nemusí o ovocné stromy přijít, jen se bude muset víc přizpůsobit tomu, že počasí už se neřídí starými pravidly.

Zdroj: Novinky, Zemědělec, Fakta o klimatu, Bioreality