
Ještě před pár dny vypadaly plody zdravě, pak se ale na jejich špičkách začaly tvořit velké hnědé, propadlé skvrny a část paprik postupně měkne až zahnívá. V posledních dnech se podobné fotografie množí i na sociálních sítích a pěstitelé často váhají, zda nejde o nebezpečnou chorobu, která by mohla zničit celou úrodu. Diskuse bývají bouřlivé, protože jedni viní houbové onemocnění, druzí extrémní horko a další radí okamžitě přidat vápník.
Nejde o infekci, ale o fyziologickou poruchu
Typické hnědnutí na konci plodu většinou nezpůsobuje houba ani bakterie. Nejčastěji jde o takzvanou fyziologickou hnilobu plodů, tedy problém, který není nakažlivý a nešíří se z rostliny na rostlinu. Zjednodušeně řečeno plod v klíčové chvíli nedostane tolik vápníku, kolik potřebuje, zejména v období nejrychlejšího růstu. Poškození pak vypadá dramaticky, ale nepředstavuje klasickou nákazu, kterou by šlo řešit postřikem proti chorobám.
Matoucí je, že vápníku může být v půdě dostatek. Potíž nebývá v jeho absolutním množství, ale v tom, že se k plodům nedostane včas a ve správném množství. Transport vápníku je navázaný na proudění vody rostlinou, a právě to se v horku a při nepravidelné zálivce snadno zadrhne.
Horko a nepravidelná zálivka dělají největší škody
Extrémní teploty představují pro papriky velkou zátěž. Když substrát nebo záhon jednou úplně vyschne a pak dostane nárazově velkou dávku vody, rostlina zažije stres. Zároveň během veder omezuje proudění vody v pletivech, což zpomaluje i přísun vápníku do rychle rostoucích částí. Výsledek se nejčastěji ukáže právě na špičce plodu, která začne hnědnout a odumírat.
Ve skleníku se problém může zhoršovat i tím, že plody a pletiva trpí přehříváním. Při ostrém slunci může docházet k popálení tkání, které se na plodech projeví jako poškození, a rostlina se navíc obtížněji vyrovnává s výkyvy vláhy.
Pomůže přidat vápník, nebo je to zbytečné
Vápník smysl má, ale sám o sobě obvykle nestačí. Listová hnojiva s obsahem vápníku mohou pomoci hlavně u dalších nasazených plodů, protože podpoří jejich vývoj v období, kdy jsou nejcitlivější. Pokud ale bude půda dál jednou přeschlá a podruhé přelitá, nebo budou rostliny stát celý den v úpalu, nové poškozené papriky se mohou objevovat znovu.
Poškozené plody se zpravidla už nezahojí. Praktické je je odstranit, aby rostlina neplýtvala energií na něco, co už se do pěkné kvality nevrátí.
Co udělat, aby další plody byly zdravé
Základní krok je upravit zálivku tak, aby byla pravidelná a dostatečně hluboká ke kořenům. Lepší bývá zalévat méně často, ale vydatně, než každý den jen trochu. Při časté slabé zálivce se velká část vody odpaří a ke kořenům se jí dostane málo, i když povrch půdy může působit vlhce. Důležité je také nenechat záhon mezi zálivkami úplně vyschnout, protože prudké střídání sucha a přemokření rostlinu zatěžuje.
Velmi pomáhá mulčování, například slámou, posekanou trávou nebo dřevní štěpkou. Mulč drží vlhkost, brání přehřívání půdy a stabilizuje podmínky pro kořeny, což je přesně to, co papriky v horkých obdobích potřebují.
Stínění ve skleníku i na záhoně
V nejparnějších dnech může paprikám výrazně ulevit stínicí síť, která omezí nejostřejší sluneční záření a sníží stres. Ve skleníku má smysl řešit stínění ještě důsledněji, protože právě tam dochází k přehřívání nejrychleji. Někdo volí i jednoduché zastínění z vnější strany nebo využití rostlin, které vytvoří lehký kryt.
Pozor na přehnojování dusíkem
Další častou chybou je příliš mnoho dusíku. Ten podporuje bujný růst listů, ale plody mohou strádat a rostlina je citlivější na výkyvy prostředí. Vyvážená výživa a klidnější růst často znamenají méně problémů se špičkami plodů.

Nejste v tom sami a úrodu lze ještě otočit
Pokud se hnědé skvrny objevily i u vás, neznamená to automaticky zásadní pěstitelské selhání. V letech s extrémními vedry a nepravidelnými srážkami se fyziologická hniloba objevuje výrazně častěji. Dobrá zpráva je, že když stabilizujete zálivku, ochráníte kořeny před přehříváním a případně podpoříte rostliny listovým vápníkem, další papriky mohou dozrávat zdravé a rostlina často zvládne přinést ještě velmi slušnou úrodu.
Zdroj: Zahrádkár, The Spruce, Gardenia

Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X