Proč se z českých zahrad vytrácí strom, který přežije generace a uživí celou rodinu

Ořešák královský patří mezi dřeviny, které byly po staletí běžnou součástí větších zahrad i hospodářských dvorů. Lidé si jej cenili hlavně pro chutná jádra s vysokým obsahem tuků, bílkovin a důležitých minerálních látek. V minulosti šlo o spolehlivý zdroj výživných plodů, dnes navíc láká i svým vzhledem, dlouhověkostí a širokým využitím v domácnosti.

Na našem území se ořešák vyskytuje už velmi dlouho, ale jeho cílené pěstování se výrazněji rozšířilo zejména ve středověku. Běžné semenáče dorůstají opravdu mohutných rozměrů, a proto se nejlépe hodí do rozlehlejších zahrad. Vedle nich už ale existují i šlechtěné kultivary s menším vzrůstem, které lze vysadit také tam, kde není tolik prostoru.

Proč byl ořešák vždy tolik ceněný

Hodnota ořešáku nespočívá jen v samotných plodech. Jedlá jádra jsou oblíbená v kuchyni, zatímco listy a oplodí obsahují barviva, která se dříve používala například při barvení textilu. Výtažky z různých částí stromu nacházejí uplatnění i v kosmetice. Ořešák tak nebyl jen ovocným stromem, ale všestranně užitečnou dřevinou.

Často se vysazoval u stodol, hospodářských budov nebo poblíž míst, kde se ukládal hnůj. Dříve se věřilo, že pomáhá tlumit nepříjemný zápach. Dnes víme, že listy, kůra i zelené oplodí obsahují látky s antibakteriálními účinky, takže toto tradiční pozorování mělo své opodstatnění.

Kam ořešák vysadit a kdy je na to nejlepší čas

Pokud chceme, aby se stromu dobře dařilo, je potřeba vybrat mu slunné stanoviště s hlubší humózní půdou. Ořešák zvládne i kamenitější zeminu, ale zásadní je dobrá propustnost. Přemokřená půda mu nesvědčí. Přestože jde o odolný strom, v chladnějších oblastech je vhodnější chráněné místo, protože pozdní jarní mrazy mohou poškodit rašící květy i mladé výhony.

Mladé stromky s volnými kořeny se nejčastěji vysazují pozdě na podzim nebo časně na jaře. Rostliny pěstované v kontejnerech lze sázet během větší části sezony. U mladých stromků je důležité věnovat pozornost zapěstování koruny, aby byla pevná, vyvážená a rovnoměrně rozložená.

Řez patří do léta

Na rozdíl od řady jiných ovocných dřevin se ořešák řeže v době plné vegetace, obvykle od poloviny června do srpna. V tomto období strom lépe zvládá zásahy a řezné rány se snáze hojí. Odstraňují se hlavně slabé výhony a nevhodné větvení, které by mohlo později vést k rozlomení koruny.

Rizikové je zejména takzvané tlakové větvení, kdy větve vytvářejí úzký tvar podobný písmenu V. Právě v takovém místě hrozí, že se koruna při větším zatížení sněhem, větrem nebo násadou plodů rozštípne.

Jaké odrůdy vybrat do velké i malé zahrady

Nejčastěji se pěstují odrůdy se světle hnědými jádry. Liší se především tvrdostí skořápky. Takzvané papíráky se louskají velmi snadno, jejich nevýhodou je ale kratší skladovatelnost. Na opačné straně stojí odrůdy s velmi tvrdou skořápkou, které chrání jádro po dlouhou dobu. Rozumný kompromis představují polopapíráky, jež se dobře otevírají a zároveň slušně vydrží při uskladnění.

V zahradnictvích se objevují i atraktivní odrůdy s červeně zbarveným povrchem jader. Tyto stromy mívají nižší vzrůst a hodí se i do středně velkých zahrad. Pro menší pozemky jsou zajímavé také zakrslé či slabě rostoucí kultivary. Některé dorůstají jen několika metrů, a existují dokonce i takové, které lze pěstovat ve větší nádobě na terase.

Při výběru odrůdy je dobré myslet nejen na chuť a velikost plodů, ale také na konečnou výšku stromu a šířku koruny.

Výživová hodnota a přínos pro zdraví

Vlašské ořechy jsou mimořádně cennou potravinou. Obsahují vitaminy skupiny B i vitaminy E, A a C. Z minerálních látek v nich najdeme zejména hořčík, draslík, vápník, železo, zinek, selen a fosfor. Ve sto gramech jader je přibližně patnáct gramů bílkovin, takže jde o potravinu, která má v jídelníčku své pevné místo.

Pravidelná, ale střídmá konzumace podporuje zdraví srdce a cév, prospívá mozku a přispívá k dobré imunitě. Významnou roli hrají také antioxidanty. Přesto je třeba myslet na to, že ořechy jsou energeticky vydatné a u citlivých osob mohou vyvolat alergickou reakci.

Kdy sklízet a jak plody správně usušit

Nejvhodnější doba sklizně přichází ve druhé polovině září a během října. Ideální je sbírat plody až tehdy, když samy padají ze stromu. V této chvíli bývá zelená slupka popraskaná nebo se už úplně rozpadá. Pokud ještě pevně drží, je potřeba ji odstranit ručně.

Po sběru musí ořechy dobře proschnout. Nejlépe je rozložit je do bedýnek na suché a vzdušné místo. Teprve po důkladném vysušení je možné je uložit na delší dobu. Ve skořápce vydrží při správném skladování velmi dlouho, často i několik let. Vyloupaná jádra mají kratší trvanlivost, ale v dobře uzavíratelné nádobě nebo v mrazáku si kvalitu uchovají také poměrně dlouho.

Široké využití v kuchyni

Vlašské ořechy patří k nejuniverzálnějším surovinám. Uplatní se ve studené i teplé kuchyni. Výborně doplňují zeleninové i ovocné saláty, hodí se do pomazánek, k sýrům i do těstovin. V teplých pokrmech jejich chuť ještě více vynikne, ať už jde o polévky, zapékanou zeleninu, masové pokrmy nebo nejrůznější náplně.

Tradičně se používají do buchet, závinů, perníků a dalších moučníků. V posledních letech jsou oblíbenou součástí snídaňových směsí a domácí granoly, kde mohou být syrové nebo lehce zkaramelizované. Své místo mají i méně zralé plody, které se sbírají v červnu a využívají na výrobu likérů, pálenek nebo sladkých zavařenin.

Strom, který spojuje užitek a krásu

Ořešák královský je dřevina s mimořádně bohatou tradicí. Poskytuje stín, hodnotné plody, dekorativní vzhled i řadu možností praktického využití. Při správné volbě stanoviště a odrůdy může prospívat desítky let. Ať už hledáme majestátní strom do velké zahrady, nebo menší odrůdu pro skromnější prostor, ořešák zůstává jednou z nejcennějších dřevin, které si můžeme vysadit.

Zdroj: The Spruce, Záhrada, RHS