Čarověníky pro malou i větší zahradu
![Čarověníková zahrada](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_2475-1024x683.jpg)
Čarověníky pomohou oživit skalku. Na větších zahradách z nich lze vytvořit efektní lesíky, na menší mohou působit jako solitery. Některé jsou husté jako květák, ty větší a vhodnější pro výsadbu do běžných zahrad mají rozvolněnější korunku.
![Čarověníky je vhodné kombinovat s kvetoucími rostlinami](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_0276-300x242.jpg)
![Vypadají jako zelení trpaslíci](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_8833-300x200.jpg)
Miniaturní konifery i čarověníkové listnáče se většinou drží jako zelené bonbonky při zemi – pokud jsou naroubované na podnožích, stávají se z nich atraktivní solitery – zelená mávátka, která mohou zastoupit dorůstající keřové patro a vyšší dřeviny.
Kdo má jen dlážděný dvorek nebo lodžii u bytu v činžovním domě, může si vysadit čarověníky do kamenného koryta, vydlabaného kusu kmene, do kameninových mis a jiných vegetačních nádob, a oživit tak i nehostinné kouty.
![Čarověníky se musí roubovat na podnož](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_0328-281x300.jpg)
České čarověníky
Naše země je na čarověníky mimořádně úrodná, existují tisíce kultivarů nasbíraných českými sběrateli zejména na jehličnanech – borovicích a smrcích, ale i jedlích a jalovcích. „Však jsme také v tomto oboru světová velmoc, třeba Američani na concolorkách (jedle ojíněná), kterou mají za národní strom, objevili 40 čarovněníků,“ říká sběratel a zahradník pan Valenta. „A naši sběratelé jich mají na kontě také čtyřicet!“
Mnohé z českých kultivarů jsou známé a oblíbené u nás i v zahraničí. Nesou jména známých sběratelů jako třeba Kalouš (Pinus mugo minima Kalouš, Picea aboer Minima Kalouš), Halda, Borovec, Beran, Sláma a Valenta, jejichž zahrady vám postupně představíme v rubrice Zahrady našich zahradníků.
![Zahrada jako pro Hobity](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_0009-1024x700.jpg)
Pro malé i velké zahrady
Čarověníky se dělí na trpasličí a malé. Ty trpasličí jsou husté jako karfiol, ale mají jen nepatrné přírůstky. “Pro běžné zahrady je nedoporučuji, říká sběratel a školkař Vladimír Valenta. “Jsou problematické i proto, že jsou až příliš husté, takže na nich zůstává odumřelé jehličí. Lze ho vytahat jen pinzetou. Pokud to neuděláte, může se mrtvé jehličí stát živnou půdou pro bakterie a miniatura odejde. Proto pro běžné pěstování jsou lepší volnější, méně husté typy čarověníků.”
![Čarověníky z borovic, jedlí, tsug a dalších jehličnanů](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG-180-258x300.jpg)
Čarověníky z exotických jehličnanů
Sběratelé dnes přecházejí na čarověníky snesené z exotických jehličnanů, ať už to jsou aristaty (Pinus arista, borovice osinatá) nebo concolorky (Abies concolor, jedle ojínělá). I takovéto vzácnosti jsme na zahradě pana Valenty objevili. “To víte, těší mne, když se mohu kamarádům pochlubit něčím neobvyklým.”
Jejich sběr vyžaduje cvičené oko a dobou fyzickou kondici. Pokud sběratel objeví čarověník, musí za ním vylézt na strom a kousek ho sundat. Následuje jeho roubování na podnož a naděje, že ze třiceti kousků se dva, tři ujmou. Období vhodné pro roubování je především v zimě.
![Čarověníky najdou své místo na skalce](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG-158.jpg)
Čarověník – stromek na stromě
Čarověník je miniaturní strom na stromě. Objevuje se na jehličnatých a listnatých stromech či keřích bez obvyklé pravidelnosti a zákonitosti. Soudí se, že původcem této mutace jsou houby, viry, genetické mutace a záření.
![Čarověník na stromě vypadá takto](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_0492-300x200.jpg)
V ČR je ze všech států Evropy největší počet sběratelů a aktivních pěstitelů této zvláštnosti a patrně i jejich největší výskyt. Sběratelé se v minulosti zaměřovali zejména na sběr čarověníků z lesních smrků a borovic – kdo by také nechtěl mít svůj vlastní stromeček nesoucí jeho jméno. Ale i když je každý z nich unikátem, rozdíly mezi některými z nich jsou velmi malé. Někteří sběratelé proto přešli na sběr kytek z klečí. Další se specializují na sběr čarověníků z listnáčů.
![Jeden-dva čarověníky mohou ozvláštnit jakoukoli zahradu](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_2496-1024x683.jpg)
Putování za čarověníky
„Dnes už však na běžných borovicích lesních „kytky“ nikdo nesbírá, jsou totiž náchylné na sypavku a další houbová onemocnění,“ vysvětluje čarověníkář Vladimír Valenta. „K tomu udrží jen dva ročníky jehličí – letošní a loňské. „Ta „kytka“ je proto dost řídká na podívání. Borovice lesní se zkrátka hodí spíše na tvarované bonsaje. Někdo je sice sbírá, ale nemá to cenu, protože se pořád musí držet fungicidy.
![Husté čarověníky jsou choulostivé](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG_0418-1024x683.jpg)
Já se proto zajímám především o čarověníky z klečí, třeba z kleče bažinné. Díky této vášni jsem poznal spolu se svými kamarády všechny bažiny v Evropě. Během let jsme tak s přáteli objevili asi jeden a půl tisíce čarověníků, ale jen tři z mých objevů jsou opravdu známé: Valenta filigrán a Valenta hexe. Zajímavý je čarověník z polských rašelinišť, který se jmenuje Absolut a je to sběratelská bomba.
![Čarověníky najdou uplatnění i v korytech](https://pestrazahrada.cz/wp-content/uploads/2016/03/IMG-153-300x200.jpg)
Jeden čarověník jsem si dokonce dovezi až ze Sachalinu – bohužel ze sto roubů žije u mne jen jeden. A to jsme to měli pojištěné a vysazené na dvou místech. Některé rouby zkrátka nejsou moc životaschopné. Sbírám také čarověníky z kaštanů, modřínů, jilmů a dřištálů, ty dodávají zahradě barvy a načechraný půvab listnáčů.“
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller