Rajčata patří k nejoblíbenější zelenině, jenže bez dobré přípravy půdy a promyšleného přihnojování se bohaté sklizně dočkáte jen těžko. Jde o poměrně náročnou plodinu, která si bere hodně živin a zároveň bývá citlivá na choroby i škůdce. Proto se vyplatí řešit nejen to, čím přihnojovat během sezóny, ale hlavně co dát do výsadbové jamky, aby sazenice rychle zakořenily a měly sílu nasadit velké množství plodů.
Příprava záhonu začíná dřív než na jaře
Samotná výsadba probíhá na jaře, ale půdě udělá největší službu příprava už na podzim nebo velmi brzy po zimě. V této fázi se do země doplňují živiny, které se do jara stihnou zapracovat a vytvořit pro rajčata stabilní zásobu. Dobře vyživený záhon je základ, na kterém pak stojí velikost i chuť úrody.
Minerály, které půda potřebuje téměř vždy
V přípravné fázi se hodí hnojiva s fosforem a draslíkem. Fosfor podporuje kořeny a draslík se později projeví na kvetení, nasazování i odolnosti rostlin. Aplikace je jednoduchá, hnojivo se rozhodí na povrch a zapraví do půdy. Pokud máte půdu kyselejší, dává smysl ji upravit vápněním, aby se živiny lépe využívaly.
Organika, kompost a popel jako jistota
Rajčatům prospívá i organická složka. Využít lze vyzrálý hnůj nebo dobře proleželý materiál, který už není „čerstvý“. Zajímavý trik je přidat k organice i superfosfát, čímž se zlepší dostupnost živin a kořenový systém dostane širší spektrum prvků. Kompost zároveň pomáhá půdu odlehčit, zlepšit její strukturu a provzdušnění. Přínos může mít i dřevěný popel, který doplňuje hlavně draslík a další minerály.
Co přidat do jamky při výsadbě sazenic
Když je záhon připravený, přichází jarní finále. Přibližně 24 hodin před výsadbou můžete půdu prolít slabým roztokem manganistanu draselného, který působí dezinfekčně. Zároveň se osvědčuje i kvasnicový roztok připravený z 10 g čerstvého droždí na 10 litrů odstáté vody, protože droždí podporuje aktivitu půdních mikroorganismů a rostliny často reagují rychlejším růstem.
Kvasnice jako rychlý startér
Při samotné výsadbě lze do každé jamky nalít kvasnicové hnojivo, orientačně kolem 220 ml. Nejde o zázrak přes noc, ale o podporu startu, díky které sazenice obvykle snáz překoná stres z přesazení a rychleji se „chytí“.
Vaječné skořápky pro výživu u kořenů
Do výsadbové jamky je možné přidat i rozdrcené vaječné skořápky. V půdě se rozkládají postupně a pomáhají doplnit minerální složky přímo v kořenové zóně, což je pro mladou rostlinu praktické.
Popel jako zdroj draslíku
Kořenům i budoucím plodům prospívá draslík. Snadno dostupným zdrojem bývá suchý popel ze spálené slámy, suché trávy nebo třeba slunečnicových stonků. Do jedné jamky lze přidat zhruba 100 g suchého popela a promíchat se zeminou, aby nebyl v kontaktu s kořeny v jedné koncentrované vrstvě.
Jak rajčata přihnojovat po výsadbě
Po přesazení je klíčová pravidelnost a správné načasování. Zhruba po 14 dnech lze přidat komplexní hnojivo určené pro rajčata, přibližně jedna čajová lžička na 900 ml vody. V dalším období se dá opatrně využít opakované ošetření slabým manganistanem draselným v kombinaci s NPK složkami, aplikované ke spodní části rostliny. Po dalších asi 14 dnech může přijít na řadu směs se superfosfátem a draslíkem, orientačně kolem 100 g na keř, podle síly rostlin a úrodnosti půdy.
Kuřecí trus a dusičnan s rozumem
Vyzrálý kuřecí trus se používá až po naředění, běžně v poměru 1:15. Vhodné je zároveň lehce posypat okolí keřů popelem. Přibližně po třech týdnech po výsadbě lze pracovat i s dusičnanem amonným, například 25 g na 8 litrů vody, ale vždy s ohledem na to, aby rostliny nepřerůstaly do listu na úkor květů a plodů.
Od prvních květů pokračujte v intervalech
Jakmile se objeví první květy, je čas na výživu, která podpoří kvetení a nasazování, například kombinace hnoje a NPK složky v dávce okolo 20 g na 8 litrů vody. Poté se zpravidla opakuje přihnojení ještě několikrát v rozestupech zhruba 14 až 20 dní.
Cibulové slupky jako jednoduchá prevence
Cibulové slupky fungují jako univerzální doplněk výživy i prevence proti škůdcům. Stačí pár slupek přidat pod každou rostlinu, půdě dodají látky, které podporují vitalitu, a díky obsahu aromatických složek mohou omezovat některé škůdce. Během sezóny lze přihnojení slupkami zopakovat dvakrát až třikrát.
Nálev na zálivku a postřik
Pro nálev lze použít přibližně 300 g cibulových slupek, zalít je vroucí vodou a nechat asi 10 hodin louhovat. Poté se roztok ředí, například 4 litry nálevu na 20 litrů vody. Pro cílenější použití ke kořenům se dá připravit i silnější varianta, kdy se 100 g slupek zalije 1 litrem převařené vody a nechá zhruba 20 hodin stát. Dva postřiky v období vegetace, často právě během kvetení, mohou pomoci snížit riziko houbových problémů.
Další praktické tipy pro více plodů a méně praskání
Jakmile se vytvoří hrozny a plody začnou dozrávat, obvykle na přelomu července a srpna, vyplatí se výrazně omezit zálivku. Přebytek vody často vede k praskání rajčat. Zalévejte spíš večer a cíleně ke kořenům. Pro podporu rychlejšího dozrávání někteří zahrádkáři přidávají do kbelíku vody malé množství čpavkové vody, zhruba 2 až 3 ml. V červnu a červenci se dá občas využít i kvasnicová zálivka, například 50 g čerstvých kvasnic na kbelík vody, přibližně 1 litr na keř.
Chlebový kvas a rybí zbytky jako zdroj živin
Suchý chléb lze namočit, nechat dva dny kvasit na slunci a pak roztok použít ke zálivce ke spodku keře. Rostliny často reagují pevnějšími listy a lepší vitalitou. Zajímavou možností jsou i rybí zbytky, například hlavy nebo kosti, které se při výsadbě nebo během sezóny zakopou do půdy v okolí keřů. Jde o přirozený zdroj fosforu, který se uvolňuje postupně a může podpořit kořeny i plodnost.
Zdroj: To je nápad, The Spruce
