Jak pěstovat broskve v chladnějším kraji, aby byly sladké a šťavnaté

Broskve vypěstované doma často předčí plody z obchodu vůní i chutí. Za trochu péče navíc se odmění šťavnatými plody, které jsou jemné, sladké a výrazně aromatické. Odrůd existuje mnoho, liší se barvou slupky od žluté přes oranžovou až po červené odstíny, a také barvou dužiny, která může být žlutá, narůžovělá i téměř bílá. Praktický rozdíl je i v tom, jak se odděluje pecka. U některých broskví drží pevně u dužiny, u jiných jde po rozkrojení snadno vyjmout, což je pohodlnější při přímé konzumaci.

Termín zrání se podle odrůdy posouvá od července do září. V britském klimatu se osvědčují hlavně odrůdy odolnější a spolehlivější, ale i u nás platí, že správné stanoviště a ochrana květů dělají velký rozdíl.

Broskve a nektarinky nejsou tak odlišné, jak se zdá

Nektarinky jsou v podstatě broskve s hladkou slupkou. Z hlediska pěstování mají stejné nároky na půdu, světlo i zálivku a podobná je i výživová hodnota. Broskvoně však bývají o něco odolnější, a proto se v chladnějších oblastech obvykle pěstují snáz než nektarinky.

Ideální místo pro broskvoň a proč je důležitá zeď

Broskvoním se nejlépe daří na slunném, teplém a chráněném místě, v půdě, která je úrodná, stále mírně vlhká, ale zároveň dobře propustná. Velkou výhodou je umístění u jižní nebo západní stěny domu či zdi. Broskvoně totiž kvetou velmi brzy, často už v březnu, a květy pak snadno poškodí pozdní mrazíky. Zeď přes den akumuluje teplo a v noci ho pomalu uvolňuje, čímž pomáhá zjemnit výkyvy teplot.

Pro pěstování u zdi se hodí vedení do vějíře, kdy se větve rozkládají do stran a využijí maximum sálajícího tepla. Alternativou je zakrslá broskvoň v prostorné nádobě, kterou lze na zimu nebo při riziku mrazu přesunout do závětří či pod přístřešek. Další možností je nevytápěný skleník, kde může strom růst buď trvale v zemi, nebo v květináči podle toho, jak chcete mít možnost s rostlinou manipulovat.

Jak broskvoň správně vysadit do země i do květináče

Prostokořenné stromky se sázejí v době vegetačního klidu, ideálně od listopadu do března, a to během mírného dne bez mrazu. Stromky z kontejneru lze vysazovat téměř kdykoliv, ale vyplatí se vyhnout se promrzlé půdě, extrémním vedrům a dlouhému suchu.

Před výsadbou zapracujte do půdy vyzrálý kompost nebo dobře rozleželý hnůj. V těžké jílovité půdě je zásadní zlepšit odtok vody, například drenážní vrstvou na dně výsadbové jámy. Strom sázejte tak, aby horní část kořenového balu byla v rovině s okolním terénem. Pokud pěstujete u zdi, ponechte kmínku odstup alespoň 20 cm, aby měl prostor a netrpěl suchem u základů. Dopředu si připravte systém napínacích drátů, k nimž budete nové výhony postupně přivazovat.

Pro pěstování v nádobě zvolte květináč minimálně o průměru 45 cm. Na dno je vhodné dát vrstvu drobného štěrku pro stabilitu a lepší odvodnění. Použijte kvalitní substrát s podílem jílovité složky, aby dobře držel vláhu a živiny. Kořenový bal opět umístěte do stejné výšky, jako rostl předtím, a nechte prostor pod okrajem nádoby pro pohodlnou zálivku. Po výsadbě důkladně zalijte a nechte přebytečnou vodu odtéct.

Celoroční péče, zálivka, hnojení a ochrana květů

Během vegetace zalévejte pravidelně, protože nedostatek vody se rychle projeví na velikosti a kvalitě plodů. Jednou ročně dopřejte půdě mulč z kompostu nebo vyzrálého hnoje, a to na jaře nebo na podzim. Mulč zlepšuje strukturu půdy, pomáhá udržet vlhkost a omezuje růst plevelů.

Nejcitlivější období přichází při kvetení. Květy mohou poškodit i slabší mrazík, proto je při chladných nocích chraňte dvěma až třemi vrstvami netkané textilie nebo jutou. Rostliny v nádobách je bezpečnější přenést pod přístřešek nebo do chladné místnosti bez mrazu.

Stává se, že broskvoně vykvetou dřív, než je dostatek aktivních opylovačů. V takové situaci lze opylení podpořit ručně jemným štětcem, kterým přenesete pyl mezi květy. Když plůdky dorostou zhruba velikosti třešně, je vhodné je protrhat tak, aby v jednom shluku zůstal jen jeden plod. Strom pak energii soustředí do menšího počtu broskví, které budou větší a kvalitnější. V době, kdy plody rychle narůstají, pomůže týdenní přihnojení tekutým hnojivem s vyšším obsahem draslíku, například hnojivem určeným pro rajčata.

Řez broskvoně po sklizni rozhoduje o úrodě příštího roku

Řez se provádí koncem léta po sklizni. Broskvoně nasazují květy a plody na jednoletých výhonech, takže je cílem pravidelně obnovovat mladé dřevo. Starší odplozené části se zkracují tak, aby se podpořil nový výhon, který je nahradí. Plodonosnou větev se obvykle řeže zpět k místu, kde už vyrůstá nový zdravý výhon, a ten se následně vyvazuje do připraveného tvaru, například do vějíře u zdi.

Kdy sklízet a jak poznat zralou broskev

Broskve jsou připravené ke sklizni ve chvíli, kdy mají plnou barvu a na dotek lehce změknou. Správně zralý plod by měl jít z větve uvolnit jemným pootočením, bez trhání a násilí. Příliš brzká sklizeň se často projeví horší chutí a slabším aroma.

Skladování a zpracování, aby se plody neotlačily

Broskve se snadno otlačí a dlouhé skladování jim nesvědčí, proto je nejlepší je sníst co nejdřív po sklizni. Pokud máte úrodu velkou, můžete plody zamrazit. Po rozmrazení bývají měkčí, proto se hodí hlavně do tepelné kuchyně, například do koláčů, kompotů nebo omáček.

Nejčastější škůdci a choroby a jak s nimi pracovat

Jako většina peckovin mohou i broskvoně trpět několika typickými problémy. Velmi známá je kadeřavost broskvoně, která způsobuje zkroucené, ztluštělé a deformované listy, jež později opadávají. Strom pak slábne a hůř plodí. Jde o houbovou chorobu, která se šíří zejména v předjaří a na jaře při deštích, kdy se infekce dostává na rostlinu rozstřikem vody. Pomáhá omezit smáčení větví, u stromků v nádobě je účinné přenesení pod střechu a u venkovních výsadeb dočasné krytí proti dešti.

Dalším rizikem je stříbřitost listů, choroba, která proniká do dřeva přes rány po řezu nebo poškození. Poznáte ji podle stříbřitého nádechu listů a postupného odumírání větví. Napadené větve je potřeba ihned odstranit a nástroje po řezu vydezinfikovat, aby se nákaza nešířila dál. Problémy může způsobit i bakteriální rakovina, která se projevuje skvrnami nebo drobnými dírkami na listech, zasycháním výhonů a propadlými odumřelými místy na kůře. I zde je na místě odstranit napadené části a dodržet hygienu nářadí.

Ze škůdců se objevují mšice, ale často mají dost přirozených nepřátel, například ptáky nebo vosy, a proto se vyplatí zasahovat jen při silném přemnožení. Ve skleníku může broskvoně trápit sviluška, které vyhovuje suchý vzduch, takže pomáhá zvýšit vlhkost pravidelným rosením.

Na co myslet při nákupu stromku, aby se pěstování zjednodušilo

Většina broskvoní je samosprašná, takže obvykle nepotřebujete druhý strom kvůli opylení. Často se prodávají roubované na podnoži, která omezuje bujnost a drží strom kompaktnější, což usnadňuje pěstování u zdi i tvarování do vějíře. Pokud chcete pěstovat v nádobě, hledejte zakrslé odrůdy.

Prostokořenné stromky bývají levnější, prodávají se ale jen v období klidu od podzimu do začátku jara. Kontejnerované stromky lze koupit a vysadit flexibilněji. V ovocných školkách jsou někdy k dispozici i částečně předpěstované, zapěstované vějíře ve stáří dvou až tří let, které vyjdou dráž, ale ušetří práci s tvarováním.

Odrůdy, které stojí za zvážení

Mezi oblíbené patří odrůda Avalon Pride, která je ceněná pro vyšší odolnost vůči kadeřavosti a často se uvádí i lepší snášenlivost jarních mrazíků. Kvete růžově a plody dozrávají zhruba od začátku srpna.

Odrůda Peregrine se řadí mezi velmi osvědčené pro pěstování v chladnějších oblastech. Má růžové květy a umí dát bohatou úrodu chutných plodů s červeným líčkem a světlou dužinou, zpravidla v polovině srpna, přičemž bývá uváděna i slušná odolnost k padlí.

Pro venkovní pěstování se často doporučuje také Rochester. Kvete později než řada jiných broskvoní, takže častěji unikne pozdním mrazům, a následně poskytuje velké šťavnaté plody se žlutou dužinou od srpna.

Zdroj: Gardeners World, Rhs