Jak si na zahradě vypěstovat astry
Sice je do podzimu a podzimní nádhery aster daleko, ale abychom si mohli květenství vlastních aster v příštím podzimu a i v dalších letech dokonale vychutnat, je nutné je vysít už během března nebo dubna.
Když se o ně dobře postaráme, od srpna do října nám nádherně pokvetou, pak přezimují a v dalších letech nás budou zase těšit svou nádherou barevných a velmi jemných květů. Pojďme se podívat, jak astry vysít, jak se o ně starat během vegetace a také jak je zimovat a později přichystat na jaro. Astry vděčně pokvetou i jako ozdoba balkonů a teras, kde je budeme mít v přenosných nádobách, ale zazimujeme je v bezmrazých prostorách.
Jaké astry si pro pěstování vybrat?
Když chceme pěstovat astry, musíme vědět, že mají několik poddruhů, které se značně liší svou velikostí i dobou kvetení. Ty nejmenší (Aster dumosus) dorostou jen do cirka 20 cm, ty největší zase umějí i 120 – 160 cm (astra novoanglická – Aster novae-angliae).
Co se doby kvetení týká, jako první pokvetou astry novobelgické (ster. novae-belgiae), které nás obdaří prvními květy již v polovině srpna. Pokvetou bohatě a velmi dlouho, i proto jsou mezi zahrádkáři tou nejoblíbenější odrůdou.
Pokud budeme kupovat semínka aster novobelgických, často se potkáme se směsí barev. Když chceme konkrétní barvy, je lépe se spolehnout na profesionální zahradnictví. Snad nejširší škálu barevných odstínů nabídne astra čínská, která je u nás také velmi rozšířená.
Semínka nebo sazeničky?
Vypěstovat si vlastní astry ze semínek není nic složitého. Jedinou komplikací je čas, který předpěstování sazeniček musíme věnovat. Pokud jej nemáme, sáhneme prostě po předpěstovaných sazeničkách ze zahradnictví nebo z hobbymarketu. U marketů však pozor, astry jsou náchylné různým infekcím, kterým se ve velkých koncentracích sazenic stěží předchází.
Astry můžeme zasít jednak hromadně do větších výsevních nádob, jednak přímo do rašelinových sadbovačů nebo rašelinových tablet, čímž si usnadníme následné přesazování.
Pokud bydlíte v teplejší oblasti, můžete koncem dubna vysít astry přímo ven do záhonu. Astry nesmějí po vyklíčení zmrznout, takže je sejte tak, aby se dostaly nad zem až po ledových mužích. Když chcete astry předpěstovávat doma, můžete je sít od poloviny března do poloviny dubna.
Vzhledem k tomu že astra je rostlinou náročnou na výživu, musíme během předpěstování sazeniček hnojit rozpuštěným organickým hnojivem. Jednodušší cestou hnojení je dát organické hnojivo nebo několik kuliček NPK na dno výsevních nádob.
Sazeničky vyseté do větší pěstební nádoby přesazujeme, jakmile mají alespoň dva pravé lístky. Dáváme je do zeminy stejně hluboko nebo o něco hlouběji, než původně byly. Pokud jsme seli jednotlivě, přesazování nebude potřeba.
Kdy s astrami ven?
Zásadně až ve druhé polovině května, kdy už přejde nebezpečí posledních nočních mrazíků. Astry se dají vysadit jak do přenosných nádob a umístit je na terasu, na balkon nebo třeba na zahradu okolo chodníku, tak se z nich dají dělat nádherné okrasné záhony.
Do okrasných záhonů můžeme samozřejmě kombinovat astry s nižším vzrůstem i astry se vzrůstem vysokým. Velmi líbivé jsou i záhony, které jsou pouze lemovány nižšími astrami.
Astry jako takové snesou téměř všechny typy stanovišť. Jediné, co jim nevyhovuje, jsou vysychavé půdy na velmi suchých a velmi teplých stanovištích, protože potřebují dost vláhy a také dostatek živin. Na velmi teplém a suchém stanovišti sice porostou, ale jejich květenství bude nepravidelné a nespolehlivé. Co astry zvládnou naopak s přehledem, to jsou plochy mokřejší a nepropustné.
Jak na výsadbu aster a péči o ně?
Astry vždy sadíme do velmi dobře prohnojené půdy nebo do květníků, kam jsme na dno dali dostatek hnojiva, nejlépe organického. Výsadbovou jamku nebo substrát v květníku důkladně prolijeme, pak teprve do nich rostlinky vložíme. Po přihrnutí zeminou opět prolijeme a po dokončení výsadby můžeme překrýt bílou netkanou textilií, která dá rostlinkám lepší mikroklima do začátku.
Astry musíme během vegetace dostatečně zavlažovat. Zejména v létě je nutné jim se zavlažováním věnovat hodně pozornosti, protože podle množství letní zálivky pak astry nasadí květy. Čím lépe se u vás v létě budou mít, tím lépe na podzim pokvetou. Zálivkou během kvetení už to pak nedoženeme.
Jakmile máme pocit, že astry spotřebovaly startovací dávku hnojiva, začneme s jejich přihnojováním, a to nejlépe formou zálivky, ve které je hnojivo rozpuštěno. Astry nebudeme konzumovat, takže hnojení se bát nemusíme.
Astry potřebují zazimovat a později rozjařit
Na konci sezony, až astry budou dokvétat, je musíme sestřihnout ve výšce několika cm nad zemí. Také okolo nich prokypříme půdu, rozhodíme okolo nich kompost nebo alespoň dostatek posekané trávy. To poslouží jako peřina i jako hnojivo do jarního začátku.
Na jaře astry zase okopeme, pokud jsme astrám dali na podzim málo kompostu, můžeme je hned zjara zase přihnojit, v opačném případě to nebude třeba. Pak dočistíme případné vymrzlé výhony a je v podstatě hotovo.
Astry budou občas vyžadovat zmlazení
Několik let po výsadbě aster si jistě všimnete, že prostředky trsů začínají řídnout. To je signál k tomu, abychom astry rozdělili, a tím je zmladili. Nejde o nic složitého, jen současné trsy vyryjeme, rozdělíme, odstraníme oslabené výhony a znovu zasadíme, samozřejmě na větší plochu.
Při výsadbě zase dáme pod astry dostatek hnojiva. A jestli už není kam sadit rozmnožené trsy, věnujeme přebytečné astry sousedům. Zmlazení provádíme zásadně na jaře.
Choroby a škůdci aster
Bohužel jich není zrovna málo. Na astrách se dokáže usadit padlí nebo třeba fytoplazmy. V těchto případech napadené rostliny uvadají, květy sice stihnou někdy vytvořit, ale jsou uzavřené, deformované, málo vybarvené, často květy zcela zezelenají. U obou nákaz se doporučuje důsledná likvidace napadených rostlin a jako prevence nákup sazeniček v ověřených zahradnictvích.
Astry mohou vadnout i kvůli fuzarióze. Ta napadá rostliny naptosto kdykoliv. Jediným řešením je likvidace rostlin. Zárodky fuzariózy vydrží v půdě i několik let, takže na tato místa nové astry pak už nevysazujte.
Co se škůdců týká, na astrách si umějí pochutnat hlavně mšice, které si sem nanosili mravenci. Takže likvidujeme přednostně mravence, hned také stříkáme mšici domácím olejovým postřikem v poměru 5 l teplé vody, 50 ml oleje a 3 prášků do pečiva. Mšice se udusí, pokud se nám podaří je postřikem dokonale smáčet.