Jak si na zahradě vypěstovat hrách a fazole
Na pěstování fazolek, fazolí a hrášku není nic náročného, zvládne to i zahrádkář začátečník. Jenom je nutné dodržet pravidla, která pěstování luštěnin vyžaduje.
Hrášek je otužilý, fazole nikoliv
Každé pěstování luštěnin začíná setím. Zatímco hrách můžeme sít již v březnu, s fazolemi musíme počkat až po zmrzlých, přesněji řečeno až do doby, než je půda prohřátá alespoň na deset stupňů Celsia.
Hrách a pnoucí fazole vyžadují oporu, keříčkové fazole nikoliv
Pokud pěstujeme hrách a pnoucí fazole, vždy si musíme připravit odpovídající opory. Jejich síla a velikost musejí odpovídat pěstovanému druhu. Některé hrachy dorůstají například jen do ca 60 centimetrů, jiné zvládnout narůst i do více než dvou metrů.
Pnoucí fazole dokáží také růst do závratných výšek, nevadí jim převis. Toho využíváme například při pěstování této rostliny jako clony, kdy můžeme zvolit okrasnou variantu. Pnoucí fazole jsou výhodou pro malé zahrádky – zaberou minimum plochy, protože rostou nahoru.
Opory přichystáme co nejdříve, aby se rostlinky mohly hned při růstu začít opírat. Pokud bychom je k oporám naváděli až později, mohli bychom si je poškodit.
Keříčkové fazole, jak napovídá jejich název, vytvářejí keříčky a oporu nepotřebují.
Hnojení jen v době růstu rostlin
Oba druhy rostlin opatrně přihnojujeme tekutými organickými hnojivy. Ale jen v době, kdy intenzivně rostou. Jakmile začnou tvořit květní poupata, již nehnojíme. Pokud je pěstujeme v první trati, přihnojování není nutné.
Základní druhy hrachu
Hrách můžeme pěstovat dřeňový, cukrový nebo obecný. Jaký je mezi nimi rozdíl? Hrách cukrový pěstujeme výhradně pro jeho lusky, hrách dřeňový pro mladé lusky nebo z nich vylupujeme zralejší zrna. Hrách obecný je pěstován pro zrna, která se uskladňují sušením a používají pouze k vaření.
Pokud pěstujeme hrášek pro konzervaci zrn nebo celých lusků, vybereme vysoko výnosné jarní odrůdy. Proč jarní? Protože na jaře máme v podstatě jistotu, že nám porost nezničí plísně.
Pro pozdější výsevy, které budou jen na mlsání, si zvolíme labužnické varianty s menšími výnosy, ale o to zajímavější chutí.
Pokud rádi ukládáme hrášek do mrazáku, napěstujeme si z letního výsevu rostliny odolné proti padlí, fusáriovému vadnutí a dokonce i virové mozaice. Zvolit můžeme například odrůdu Twinset. Tak budeme mít v září nebo říjnu mrazák naplněn čerstvou úrodou.
Pokud chceme kombinovat odrůdy, a přitom zachovat jejich odlišnost, vyséváme je dál od sebe. Hrách je totiž samosprašný a rostliny by se navzájem opylily.
Největší výběr odrůd máme u hrachu dřeňového, který je v českých zahrádkách také nejčastěji pěstován. Vybírat můžeme od rostlin dorůstajících max. 60 cm (např. David), až po rostliny pnoucí se přes dva metry vysoko (např. Blatný).
Základní druhy fazolí
Fazole rozdělujeme na dva základní typy, a to pnoucí a keříčkové. Mezi pnoucí patří i fazole pěstované jako okrasné.
Další dělení je z pohledu složení lusku – zda má či nemá pergamenovou vrstvu a tzv. strunu ve hřbetu lusku. Rostliny pod názvem fazol zahradní nebo fazol obecný byly vyšlechtěny pro sklizeň a konzumaci celých lusků, proto postrádají jak pergamenovou vrstvu, tak strunu. Fazol polní a fazol na suchá zrna pěstujeme pouze pro zrno.
Lusky fazolí mohou být kulaté i ploché, žluté, zelené, fialové, šarlatové. Zrna můžeme vypěstovat červená, černá, fialová, bílá, dokonce i všelijak strakatá. Neméně se liší velikosti lusků a zrn.
Jak postupujeme při pěstování hrachu
Hrách vyséváme do řádku. Výhodnější je výsev do jednoho delšího řádku nebo vysít několik samostatných řádků na více místech zahrady. Tím zajistíme vzdušnost porostu.
Vyséváme jednotlivá semínka na vzdálenost přibližně 3 – 5 centimetrů. Po vysetí přihrneme, přišlápneme a vydatně zaléváme. Co nejdříve, nejlépe hned po vysetí, vytvoříme budoucím rostlinkám opory. Nejjednodušší jsou provázky vyvázané mezi klacíky či pruty napíchanými okolo vysetého řádku. Pokud pěstujeme vysoko vzrůstné odrůdy, použijeme například síť. Osvědčily se i větvičky některých jehličnanů zapíchané do země.
Zaléváme pravidelně, aby klíčky v zemi nezaschly. Zjara bývá zem poměrně vlhká, zaschnutí tedy tolik nehrozí. Při pozdějších výsevech nabývá zálivka na důležitosti.
Jakmile mají rostliny cca 8 – 10 centimetrů, můžeme začít s přihnojováním. Pokud použijeme naředěné zkvašené slepičince, vystačí rostlinám dvě hnojení, v intervalu dvou týdnů.
Pokračujeme v zalévání a pak již jen sklízíme plody našeho snažení.
Po odplození rostliny vytrháme a prostor máme k dispozici pro pěstování dalších plodin.
Jak postupujeme při pěstování fazolí
Postup je v podstatě stejný.
Fazolky keříčkové sejeme rovněž do řádků, spon by měl být cca 10 x 40 cm. Doporučuje se i výsev do hnízd, ale porost je pak dost hustý a nepřehledný, málo větrá.
Pnoucí fazole sejeme podle toho, jaké máme opory. Pokud pěstujeme na ploché opoře, sejeme do řádků. Pokud máme tyče, můžeme sít do hnízd nebo do kruhu okolo tyčí.
Opora pro fazole musí být jiná než pro hrách, musí být vždy vysoká – například síť, pergola nebo vysoké tyče.
Fazole během růstu zaléváme. Ale raději méně často a vydatněji, aby půda nebyla dlouho přemokřená.
Mladé lusky sbíráme průběžně, začneme, jakmile dokážeme nahmatat mladá měkká zrna. Lusky, které nestihneme sklidit, necháme dozrát (uschnou a budou tvrdé). Otrháme a vyloupeme.
Zrna musíme před uskladněním ještě dosušit. A nejlépe nechat jeden až dva dny v mrazáku při minimálně -18 stupních C, abychom zničili zárodky zrnokaze, který by nám, jak jeho jméno napovídá, mohl úrodu zkazit.
Jak si zajistit co nejdelší období sklizně obou druhů zeleniny?
Jak jinak než postupným výsevem.
S hráškem začneme již v březnu a sejeme v intervalu přibližně 4 – 6 týdnů. Poslední výsev je možný i v srpnu, sklizeň je pak až v listopadu. Ne vždy se to povede, někdy je vlhký podzim a rostliny zplesniví. Ale za pokus to stojí. Čerstvý hrášek v listopadu, to je luxus. K pozdějším výsevům vybíráme hrachy vhodné pro celoroční pěstování.
Fazole keříčkové vysejeme přibližně v první polovině května, druhou várku koncem června. Pozdější výsev nemá smysl, fazolky by pravděpodobně nedorostly. Pnoucí fazole vyséváme pouze jednou.
Ochrana proti chorobám a škůdcům
Oba druhy rostlin jsou ohrožovány chorobami, zejména padlím a plísněmi, skvrnitostí listů, rzí, dále antraknózou. Všechny tyto choroby lze potlačit, nejlépe biologickými postřiky.
Mezi škůdci se na fazolích a hrachu nejčastěji objevuje květilka a zrnokaz. Také plži, mšice a svilušky. Se všemi lze bojovat biologicky či mechanicky, bez chemie.
Důležitá je zejména prevence – nevysévat luštěniny na loňské stanoviště nebo do jeho blízkosti, uklízet pozůstatky sklizených rostlin, kupovat semena ošetřená proti chorobám. Jestliže sejeme semena z domácích zdrojů (fazole), použijeme při výsevu také mořidlo.
Pamatujte, že lusky i semena fazolí jsou v syrovém stavu jedovaté. Jed se rozkládá až tepelnou úpravou.
