Merlík hlavatý alias jahodový špenát je starobylou odrůdou listové zeleniny, u které se však dají konzumovat i plody. Jen pozor: přídomek „jahodový“ zde neoznačuje chuť, ale vzhled. Ani listy a ani jedlé plody nechutnají po jahodách. I tak ale merlík stojí za pěstování pro každého, kdo rád listovou zeleninu na jakýkoliv způsob, tady dokonce i s okrasným efektem a s možností sběru plodů. Než byl merlík vytlačen z českých zahrad bujnějším špenátem, bylo možné ho vídat mnohem častěji.
Seznamte se s merlíkem
Merlíky jsou jednoleté byliny, které mohou dorůstat i více než dvoumetrové výšky. To se ale netýká merlíku hlavatého. Ten je spíše nižšího vzrůstu. Velké merlík (merlík obrovský) se pěstují pouze pro listy, případně pro semena na příští výsev, ale merlík hlavatý dokáže vytvořit plody, které lze sklízet i jíst. Všechny druhy merlíku, které se dají na zahradě pěstovat, nabízejí chutné listy využitelné jak na tepelnou úpravu ve stylu špenátu, tak za syrova jako součást zeleninových i ovocných salátů.
Možná jste merlík konzumovali už mnohokrát, jen o tom nevíte. Quinoa totiž není ničím jiným než druhem merlíku. Naše merlíky netvoří tak velká a výživná semena. Ale i samotné listy rostlin jsou plné výživných látek, které naše tělo zejména na jaře ocení.
Výsev přichází na řadu v dubnu
Merlíky se vysévají nejdříve koncem února, pokud je příznivé počasí, nejčastěji však v březnu a v dubnu. Rostou poměrně rychle. Jsou to totiž rostliny mající v oblibě dusík. Navíc jde o jedny z prvních divokých bylin, které můžeme využít, pokud je umíme rozpoznat.
Protože merlíky rády rostou v oblastech bohatých na dusík, najdeme je jejich divoké varianty zejména na člověkem ovlivněných lokalitách – na okrajích polí, luk, ale i jako plevel na zahradě. Šlechtěné merlíky jsou ale větší a s více specifickými vlastnostmi.
Nezapomeňte jahodový špenát přetrhat a přihnojit
Merlík je nutné po výsevu přetrhat. U obrovského merlíku musíme nechat spon 50 x 100 cm, merlík hlavatý (jahodový špenát) si ale vystačí s menšími rozestupy, protože nejde o tak mohutnou rostlinu. Dorůstá podle podmínek, nejčastěji do výšky 20 – 60 cm. Jahodový špenát tvoří typické listové růžice.
Merlíkovité byliny ocení dostatek dusíku. Takže s hnojením byste neměli váhat (pokud jste do zeminy nezaryli kompost hned na podzim). Při dobrých podmínkách můžete sklízet i 6 týdnů po výsevu, největší objem listů se dá sklízet od konce května do srpna. Později seté merlíky jsou rychle do květu a sklizně listů si příliš neužijete.
Na špenát sklízejte jen mladé listy
Ze všech merlíkovitých rostlin se sklízejí listy jen v mladém stádiu. Ty starší totiž obsahují tolik dusíku a kyseliny šťavelové, že je my lidé nedokážeme dobře strávit. Ke konci vegetace je dobré nechat několik rostlin, aby vykvetly a vysemenily. Díky tomu si můžete zajistit úrodu i na další roky.
Listy merlíku mají mírně nahořklou chuť, ale s tím si díky soli, česneku a koření snadno poradíte. Vlastně i listy hlávkového salátu jsou nahořklé – ale v ochucených salátech nám to ani nepřijde… Listy merlíku použitelné na špenát obsahují velké množství vitamínu A, ale i C a K. Merlík, na rozdíl od běžného špenátu, nezatíží žlučník a močové ústrojí.
Spíš moruše než jahody
Merlík jahodový tvoří nepravé bobulky, které jsou jedlé a pro mnoho lidí přímo vynikající. Jiní je ale označují za mdlé – takže jde zejména o to, jaké máte chuťové preference. Po jahodách mají jen barvu, nikoliv chuť. A když lidé hledají chuťové přirovnání, sáhnou spíše po moruši. Takže jste-li milovníky moruší, bude vám jahodový špenát svými plody vyhovovat.
Nejčastěji jsou používány jako dekorace pokrmů – pro svůj tvar, který se nepodobá žádnému jinému běžně používanému ovoci. A pro výraznou barvu. Ono to samozřejmě ovoce vůbec není. Ale barva i tvar lákají ke konzumaci – stejně jako u jahod. Sběr je velmi snadný, protože se bobulky tvoří za každým listem – v jeho paždí.
Pěstovat se dá i v nádobě
Merlík hlavatý (na rozdíl od toho obrovského) si na špenát vypěstujete i na balkoně nebo na terase. Dokáže růst v nádobě – ale jen za předpokladu, že mu dodáte dostatek živin a vláhy a vsadíte jej do kvalitní zeminy. Při pěstování v nádobě ocení spíše polostín, ale na záhonu zvládne i plné slunce.
