Jak si na zahradě vypěstovat řapíkatý a listový celer

Vypěstovat si vlastní voňavý řapíkatý a listový celer není složité. Řapíkatý celer sice vyžaduje bělení, ale dnes už seženete i semínka odrůdy, která je samobělící. A pokud si koupíte rovnou sadbu (předpěstování je dost náročné), budete to mít téměř bez práce.

Celer řapíkatý nebo listový?

Opravdu nejde o totožnou zeleninu, přestože řapík (stonek) je součástí listu.

Listový celer se opravdu pěstuje pro list, který používáme do polévek, omáček, salátů, pomazánek, k vaření brambor, na pesto a další dobroty, do kterých potřebujeme dodat voňavou listovou hmotu. V nabídce je například odrůda Jemný, s vegetační dobou okolo 110 dní. Listy jsou dobře skladovatelné sušením či mražením. Stonky se v pokrmech pouze vyvaří.

Naproti tomu celer řapíkatý se pěstuje pro stonky. Listy samozřejmě spotřebováváme také. Stonky jsou křehké, voňavé a velmi šťavnaté. Pozor, dost odvodňují tělo, lidé s onemocněním ledvin tedy s rozvahou. Řapíky použijeme do salátů, pomazánek i do tepelně upravených pokrmů. Lze je udělat i jako hlavní jídlo, když je naplníme. Vybírat můžeme zejména z odrůd raných s vegetační dobou kolem 70 dní. V nabídce je například Malachit, Pascal nebo Nuget, přičemž právě Nuget je samobělící, nemusíme jej tedy nijak přihrnovat. Skladovatelnost je jen krátkodobá v lednici. Můžeme jej i oblanšírovat a zamrazit, ale pak se hodí jen pro tepelnou úpravu. Celerové řapíky lze například zavařit ve skladkokyselém nálevu.

Celery lze předpěstovat doma

Pokud chceme celer listový a řapíkatý pěstovat od semínka, musíme ten listový vysít nejpozději začátkem března. I řapíkatý celer můžeme sít rovnou do záhonu, ale pokud si jej předpěstujeme, budeme mít dřívější úrodu. Postup předpěstování je stejný jako u bulvového celeru. Tedy vysít do výsevního substrátu a až rostlinky povyrostou, poprvé přepíchat do sponu cca 3×2 cm. Dbejte na to, aby rostlinky nepřeschly, jsou velmi jemné. Až si budou navzájem překážet, přepícháme je do samostatných nádobek. Při tomto přepichování zkrátíme kořínek asi o třetinu, aby se rozvětvil a byl tedy schopen pojmout více živin a vláhy.

Jak rostlinky otužovat?

Než dáme celery ven, je nutné je na to připravit. Rostlinky nám také v chladnějším a prosvětleném prostředí lépe porostou. Nejlépe jim to bude svědčit ve skleníku nebo v zimní zahradě. Ale pozor, okolní teplota nesmí klesnout pod deset stupňů během celé doby jejich vegetace. Ve skleníku můžeme tedy přitopit svíčkami a pomocí kýblů plných vody, která se přes den ve skleníku ohřála. Po vysázení celeru na záhon obalíme rostlinky netkanou bílou textilií. Pokud by se totiž celer nachladil, prošel by stádiem jarovizace a vyhnal rovnou do květu. Celer je dvouletá rostlina, kvete druhým rokem. Pokles teploty pod deset stupňů považuje za období zimy.

Je čas na výsadbu

Celer potřebuje záhon, který byl na podzim vyhnojený a zrytý, a to na slunečném stanovišti. Na jaře byste měli záhon prosypat dolomitickým vápencem či vápnem a prokypřit. Při přesazování opět zkraťte kořínky. Listový celer a samobělící řapíkatý celer můžete sázet do řádku i do sponu, přibližně 50×50 cm. Sazeničky řapíkatého celeru, který vyžaduje bělení, sázejte do brázdy asi 20 cm hluboko a cca 30 cm od sebe. Budete pak mít méně práce s bělením.

Řapíkaté i listové celery jsou v záhoně

Celery vyžadují dost zálivky i živin. A z počátku obalení bílou textilií. Tu musíme později sundávat opatrně a postupně, aby nám sluníčko listy nespálilo. Tedy vždy za oblačného počasí. Listovému celeru probíráme starší listy, okolí řapíkatého celeru musíme často prokypřovat, vyžaduje provzdušněnou půdu.

Pokud jsme zasadili řapíkatý celer, který je nutné vybělit, postupujeme takto: Když jsou řapíky 30-40 cm vysoké, svážeme je těsně pod listy a obalíme je černou netkanou textilií nebo lepenkou. Z obalu nám budou vykukovat jen špičky listů. Kolem lepenky či textilie přihrneme hlínu. Pokud bychom řapíky jen přihrnuli hlínou, získaly by půdní pach. Řapíky necháme přihrnuté nejméně 3 týdny. Pak je můžeme začít sklízet.

Choroby a škůdci

Na listovém celeru nás často trápí mšice a skvrnitost listů. Proti mšici použijeme postřik z 5 l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášků do pečiva. Mšice se udusí. Postřik musíme opakovat, neboť nepůsobí na vajíčka. Skvrnitost listů je plísňová choroba, pomoci může zejména prevence výluhem z přesličky, která pomůže posílit buněčné stěny.

Řapíkaté celery jsou náchylnější ke škůdcům z říše hmyzu, kteří se prokusují šťavnatými řapíky. Tady pomůže prevence vápněním záhonů a obalením bílou textilií. Po napadení pak jedině postřik, což ale dost na zváženou. Pokud je rostlina napadena v pozdějším stádiu, je pár larev v řapících rozhodně zdravějších než postřik, byť po uplynutí ochranné lhůty.

Čas sklizně

Listový celer dobře snáší postupnou sklizeň listů, můžete je sklízet již od časného léta. Na podzim listový celer seřízneme u země, a pokud to nevadí podzimním pracím, necháme kořeny rostliny v záhonu. Listový celer dokáže přezimovat na stanovišti a další rok dává brzkou úrodu listů až do doby, než vykvete. Dobu květu můžete odsunout včasným seříznutím květního výhonu.

Až vám listový celer druhý rok vykvete, ještě není všem dnům konec. Nechte semínka dobře dozrát, usušte je a dejte spolu se solí do drtící solničky. Získáte celerovou sůl, která ozvláštní každý pokrm, který má orientální nádech nebo kde přijde vhod vůně celerových semínek.

Pokud nám u nevyběleného řapíkatého celeru nevadí, že řapíky nejsou úplně křupavé, můžeme je sklízet také postupně. Vždy ale musíme ponechat dostatek listů pro růst rostliny. Při definitivní podzimní sklizni sklízíme řapíkatý celer celý a řapíky odřízneme i s částí kořene.