Jak si na zahradě vypěstovat vlastní meruňky a broskve
Ovocné stromky povětšinou nebývají na pěstování extrémně náročné, zejména když jde například o slivoně či jabloně. V případě meruněk a broskví to až tolik neplatí, mají svá specifika a nároky. Ale i ty se při troše snahy a štěstí na dobré stanoviště dají zvládnout.
Čemu dávají broskvoně a meruňky přednost
Oba ovocné stromy rády rostlou na jižních, jihovýchodních a jihozápadních svazích v nižších nadmořských výškách, s minimem výskytu pozdních ranních mrazíků.
Dobře se jim daří i ve vyšších polohách, když jsou zasazeny do dolíků – tedy do míst, která kolem sebe přirozeně mají mírně zvýšený terén. Ten chrání proti větru. Od severu je nejlépe tyto stromky chránit zdí nějakého stavení.
Čemu se při pěstování meruněk a broskvoní vyhnout
Meruňky a broskvoně rozhodně nemají rády větrná a chladná stanoviště, ani kyselé půdy jim moc nesvědčí. Podzimní řez jim vůbec nedělá dobře. Pokud se vyhneme těmto třem nedostatkům, máme v podstatě vyhráno a budeme si moci užívat slaďoučkých plodů obou stromů.
Vybíráme meruňku
Meruňky pocházejí z Číny, z jejích teplejších oblastí. Dnes je můžeme pěstovat i v trochu chladnějších lokalitách, pokud si pořídíme odolnější odrůdu na dobré podnoži, většinou slivoňové.
Vybírat můžeme z mnoha odrůd, například ranou Tsunami, Vegama, která je odolná proti nízkým teplotám. Odrůda Radka je známá vysokými a pravidelnými výnosy, je odolná proti nižším teplotám. Samosprašná Lerosa nebo například Ledana také odolají nižším teplotám. Harogem je odrůda tužší a dobře zpracovatelná. Vysoce odolná proti nízkým teplotám je z Francie přivezená odrůda Bergeron. Pokud stojíme o stolní odrůdu, můžeme sáhnout například po Leskoře.
Podle doby zrání dělíme meruňky na velmi rané, rané, středně rané, pozdní a velmi pozdní.
Velmi rané dozrávají již od poloviny června. Sem patří například Aurora, Lejuna, Veselka Kiota, Pinkcot, Tsunami, Radka, Leskora, Ledana.
Rané meruňky, například Early Orange, Karola, Vesna, Horcot, Lerosa, Citronka, Marlen, Compacta můžeme sklízet již od začátku července.
Středně ranými jsou Gama, Maďarská, Velkopavlovická, Goldrich, Hargrand, Barbora a dozrávají od poloviny července.
V srpnu dozrávají meruňky pozdní, například Kráska, Veecot, Vestar, Darina, Harlayne, Leala, Paviot, Velbora, Vestar, Kuresia.
Od poloviny srpna do počátku září dozrávají meruňky velmi pozdní, konkrétně Bergeron, Harogem, Sirena, Somo.
Vybíráme broskvoň
I u broskvoní neboli madlenek lze nalézt odrůdy, které jsou více odolné proti mrazu, než je u tohoto ovoce zvykem. Také pochází z teplejších oblastí Číny, ale roubováním na odolné podnože a šlechtěním je přizpůsobena našemu klimatu.
Broskvoň má odrůdy velmi rané, středně rané, pozdní. U broskvoní je vhodné vybírat také s ohledem na odolnost proti kadeřavosti a proti nízkým teplotám – taková bývá označena jako vhodná i pro okrajové oblasti.
Velmi rané jsou Primissima Delbart, Kamila, Amsdenova, Roztylská, Michaela.
Mezi středně ranými najdeme Redhaven, Krasavu, Brunilu, Harko nebo třeba Modřinku.
Pozdními jsou Fairhaven, Radosť, Regina a například Suncrest.
Výsadba stromků
Výsadba obou druhů stromků se liší v podstatě jen v jednom bodě – meruňka chce výrazněji zásadité prostředí. Takže pokud žijeme v oblasti s kyselejší půdou, vytvoříme meruňce velkou jámu a vysypeme ji omítkou či jiným vápenitým materiálem. Pak teprve dáváme hnojivo, zeminu a samotný stromek.
Kdy sadit?
Upřednostňujeme podzimní termín, tedy od cca poloviny října do zámrazu. Stromky přes zimu lépe zakoření, zemina se slehne a upevní ke kořenům. Na jaře bude stromek lépe připravený odolávat případnému suchu.
Jakmile si stromek přivezeme, hned sadíme. Pokud ne, ponoříme do vody nebo založíme do vlhké zeminy.
Postup při výsadbě
Postupujeme tak, že vyhloubíme výsadbovou jámu, dno i boky rozrušíme rýčem, aby kořeny mohly lépe prorůstat. Pokud je sucho, výsadbovou jámu důkladně prolijeme. Pokud vysypáváme omítkou či jiným materiálem pro meruňku, dáváme omítku jako první.
Na dno jámy či na omítku nasypeme kompost, poté zeminu a nakonec postavíme stromek, který začneme zasypávat. Několikrát stromkem třepeme, aby se zemina dobře dostala mezi kořeny.
Kořeny stromku je před samotnou výsadbou vhodné sestřihnout až do míst, kde je řez bílý, tedy kde jsou kořeny živé.
Zeminu přihrneme, přišlápneme a stromek přivážeme k opoře, kterou jsme si předem připravili. Mezi stromek a oporu můžeme vložit nějakou vycpávku, aby se kůra o oporu neodírala.
Důležitá je i zálivka
Následuje vydatná zálivka, kterou budeme pravidelně opakovat v závislosti na počasí. Pokud je zima suchá, zaléváme i v zimě. Se zálivkou pokračujeme i následující jaro a léto, aby se stromek opravdu dobře zabydlel.
Když je zima krutá…
Pokud jsou mrazy hlubší než obvykle, obalíme mladý stromek netkanou bílou textilií nebo papírem. Tím ho proto mrazu docela dobře ochráníme.
Chladné jaro
Dokud jsou stromky menší, je dobré proti jarním ranním mrazíkům chránit netkanou bílou textilií. Tím se vyhneme zmrznutí květů. Větší stromy můžeme chránit mlžením či speciálním postřikem.
Řez meruněk a broskvoní
Jako všechny peckoviny mají i meruňky a broskvoně rády řez jarní, kdy nejsou tolik ohrožovány klejotokovými chorobami. Během sezóny, tedy před dozráváním plodů již jen odstraňuje nevhodně narostené letorosty, které rostou do koruny a stíní ovoci.
Řez broskvoní
Broskvoně řežeme tak, abychom pravidelně obměňovali plodné dřevo – tedy až po té, co zapěstujeme základní korunku.
Postupujeme tak, že blízko místa, kde máme plodnou větev, zkrátíme na jaře jednoletý výhon na cca dvouočkový čípek. Z něj vyrostou plodné letorosty, které nám nahradí letošní plodnou větev. Tu letošní plodnou větev zkracujeme na cca 10 pupenů. A další jaro ji odřízneme. Takto postupujeme každoročně.
Pokud máme kvalitní půdu a v ní dobře rostoucí broskev, můžeme zvolit řez jednodušší, kdy na jaře jen odřezáváme odplozené větve. Nové výhony nijak neupravujeme, jen odstraňujeme ty, které korunu zbytečně zahušťují. Teprve po několika letech děláme radikálnější řez na vhodnou novou, nižší plodnou větev.
Řez meruněk
Řez meruněk také můžeme zvolit jednodušší nebo náročnější.
Jednodušší spočívá v pěstování koruny s centrálním teminálem, kdy okolní cca 4 hlavní výhony zkracujeme do jedné roviny, terminál na výšku asi o 20 centimetrů převyšující okolní výhony. Takto postupujeme opakovaně, odstraňujeme výhony zahušťující korunu.
Složitější variantou je tzv. Šittův řez, kdy v červnu zaštípneme letorosty za cca 10. listem. Tím podnítíme růst dalších letorostů, které stihnou vytvořit květní pupeny. V následujícím jaře tyto pupeny vykvétají o několik dní později a zvýší se pravděpodobnost vyhnutí se ranním mrazíkům. Úroda na takto vytvořených letorostech přichází minimálně o jeden rok dříve.
Choroby a škůdci
Oba ovocné stromy mají své choroby.
Meruňky trpívají moniliovou spálou a hnilobou, mrtvicí, strupovitostí, hnědnutím listů. Ze škůdců je trápí zejména svilušky, štítenky, pilatky a mšice.
Broskvoně bývají napadány kadeřavostí, strupovitostí, padlím, moniliózou. Stromy bývají trápeny zejména mšicemi a sviluškami.
Ochranu můžeme zvolit proti hmyzu ekologickou – postřik z teplé vody (5l), oleje (50ml) a prášku do pečiva (36g – 3 balíčky). Hmyz udusíme, ale jen ten vylíhnutý. Vajíčka nikoliv, takže postřik po několika dnech opakujeme.
Proti chorobám stříkáme přípravky dostupnými na trhu.
Sklizeň a skladování
Při sklizni postupujeme u obou druhů ovoce opatrně, plody jsouměkké, tedy náchylné k poškození. Sklízíme i se stopkami, plody pak déle vydrží. Ve sklepě to zvládnou i několik týdnů, ale pouze zdravé a nepomačkané kusy utržené ve vhodnou dobu.
Ovoce češeme v různých stádiích zralosti – v závislosti na tom, co s ním máme v úmyslu udělat. Pokud chceme zavařovat, musíme vystihnout dobu, kdy je sice již dost zralé, ale ještě dostatečně tvrdé na to, aby zavaření „přežilo“ v celku.
Broskve můžeme před zavařením oloupat – pomůžeme si vroucí vodou, stejně jako u rajčat.
Jestliže chceme vyrábět marmeládu, ovocnou omáčku, klevel, povidla, či cokoliv jiného, necháme ovoce co nejvíce přezrát (dle možností našeho přístupu do zahrady, ochrany proti škůdcům a zejména dle počasí).
1 komentář u „Jak si na zahradě vypěstovat vlastní meruňky a broskve“