Jak si vypěstovat aromatické bylinky  – II

První díl článku o bylinkách byl věnován obecným zásadám jejich pěstování. Druhý díl je zaměřen na bylinky nejznámější, jejich pěstování a využití. Půjde o bazalku, tymián, petrželku, pažitku, oregano, rozmarýn, majoránku, mátu, meduňku a řeřichu.

Stále platí, že supermarketové bylinky jsou vyhnané hnojivy a pro konzumaci tedy nejsou zrovna to „pravé ořechové“. Raději zakoupíme sazeničky v zahradnictví a dopěstujeme si bylinky doma – na balkoně či venku na zahradě.

Bazalka

Léto bez rajčat a bazalky si umí představit asi málokdo. Bazalka je bylinkou se schopností růst kdekoliv. Pěstovat ji můžeme tedy jak na zahradě, tak také na balkoně nebo doma za oknem. Nejspokojenější je doma, není tu totiž ohrožována žádnými škůdci, z nichž nejčastější je mšice.

Bazalka je jednoletka, což znamená, že když vykvete, začne odumírat a mráz ji pak zahubí zcela. V domácích podmínkách lze bazalce život prodloužit až na několik let právě tím, že ji nenecháme ani vykvést ani zmrznout. Květy vyštipujeme hned ve stádiu poupěte, čím méně nakvetou, tím méně se rostlina vysílí.

Bazalku můžeme sklízet buď postupně vyštipováním listů či částí stonků podle toho, jak ji potřebujeme v kuchyni. Nebo můžeme rostliny ostříhat radikálně, listy obrat a usušit. Abychom je mohli později rozemnout do pokrmů, musí být listy usušeny důkladně. Tedy v zimě na topení, v létě raději v sušičce. Nakrájené listy můžeme také zamrazit, nejlépe vytvarované ve tvořítcích na led.

Používáme v kuchyni, syrovou i tepelně zpracovanou, v kombinaci s rajčaty, sýry, jogurty, dýní, olejem, masem a dalšími surovinami.

Tymián

Tuto trvalku můžeme pěstovat na balkoně i na záhoně. Některé druhy snesou i pěstování za oknem, rostliny nejsou ale při domácím pěstování tolik aromatické. Rostlinky postupně dřevnatí, vyplatí se tedy je po několika letech obměňovat.

Tymián nevoní mšici ani jiným škůdcům, jeho pěstování tedy nebývá nijak ohroženo. Roste dobře, výborně také regeneruje po našem zásahu.

Sklízíme buď postupně, nebo jednorázově na sušení či zamrazení. Nejaromatičtější je rostlina v poledne, v počátku kvetení.

Usušené rostliny musíme odrhnout. Pokud máme skleník, odrhnuté větvičky nevyhazujeme, ale uschováme pro tvorbu výluhu na preventivní postřik proti mšicim– aromatické byliny (nebo odpad z nich), které nebývají napadány mšicemi, zalijeme vodou a necháme cca 2 – 3 dny odležet. Později výluh slijeme, naplníme do postřikovače a postříkáme jím celý vnitřek skleníku, zejména jednotlivé rostliny. Musíme s tím začít hned po osazení skleníku paprikami a okurky. Prostředí ve skleníku bude mšicím smrdět a nebudou mít tolik zájmu se do skleníku dostat.

V kuchyni používáme v kombinaci s italskými pokrmy, masem, jogurtem, sýrem a dalšími.

Odvar z tymiánu pomáhá zmenšovat otoky horních cest dýchacích při jejich infekci, pomáhá při vykašlávání. Do odvaru namočíme plíny či jiné textilie a pověsíme dětem na postýlku nebo kdekoliv v místnosti.

Petrželka

Tato dvouletá rostlina upřednostňuje pěstování venku či na balkoně, doma za oknem to zvládne také, jen tu nebude tak bohatá a výrazně zelená. Porosty petrželky bývají napadány mšicí, v takovém případě je postříkáme proudem studené vody nebo použijeme olejový postřik v poměru 5 l teplé vody, 50 ml řepkového oleje a 3 prášky do pečiva. Postřik musíme opakovat, nepůsobí na vajíčka.

Pěstovat můžeme petrželku hladkolistou nebo kadeřavou.

Využití má v pomazánkách, polévkách, rizotu, v kombinaci s vejci, masem, tvarohem, sýrem a mnoha dalšími pokrmy. Podporuje trávení, zklidňuje žaludek. Nať obsahuje mnoho vápníku.

Při venkovním pěstování musíme hladkolistou petrželku na podzim sklidit najednou. Kadeřavá odolává mrazům, a pokud ji překryjeme netkanou bílou textilií, lze ji sklízet i během doby, kdy všude leží sníh.

Oba druhy petrželky na jaře obrazí. Musíme je však sklidit do doby, než vykvetou. Odřezáváním květních stvolů můžeme dobu kvetení výrazně oddálit.

Pažitka

Rostlina roste v trsech, je vytrvalou cibulovinou. Snese pěstování doma i venku. Listy jsou velmi kvalitní do doby, než rostlina vykvete. Pak jsou stonky již tuhé a hůře se konzumují. Proto vyštipujeme květy co nejdéle, několikrát za rok můžeme celou rostlinu seříznout, vhodné listy nakrájet a zamrazit. Rostlina obrazí a opět budeme moci postupně sklízet.

Využití pažitky je zejména v kuchyni studené, ale také například do polévek nebo jako posyp teplých slaných pokrmů. Má mnoho vitamínu C, zejména v zimě je tedy cenným zpestřením jídelníčku.

Pokud ji pěstujeme venku, listy přes zimu usychají, ale nové na jaře vyrážejí velmi brzy.

Oregano

… neboli dobromysl je vůní a chutí podobné majoránce, ale není tolik intenzivní. V kuchyni se využívá především do pokrmů italských, v české kuchyni jím můžeme nahradit majoránku tam, kde by její vůně byla pro někoho příliš intenzivní.

Oregano roste v trsech a je trvalkou. Sklizeň je vhodná přes poledne, v době nakvétání. Sklízíme od jara samozřejmě zejména postupně dle potřeby, během nakvétání provedeme sklizeň sestříháním, rostlina do podzimu opět obroste.

Oregano lze velmi dobře sušit.

Rozmarýn

Voňavý rozmarýn přidáváme do všech pokrmů, kde chceme překrýt typický pach některých surovin. Například rybinu, skopovinu, či vůni jiného druhu masa.

Rozmarýn je sice trvalkou, ale nesnese mráz. Proto ho pěstujeme buď doma, nebo na balkoně, odkud jej sklízíme na zimu do bytu. Můžeme ho pěstovat i v záhoně, ale sadíme ho v květináči, abychom mohli rostlinu na podzim bez obtíží vyrýt a nechat přezimovat doma. Na jaře vysazujeme zásadně až po zmrzlých.

Sklízíme celé větvičky, postupně si pomocí sklizně tvarujeme korunku. Vhodné je i sušení, následné odrhnutí a namletí v mlýnku na koření nebo v mlýnku na kávu.

Majoránka

Je bylinkou jednoletou, musíme ji tedy každý rok pěstovat znovu. Má svou typickou intenzivní vůni a používáme ji zejména k dochucení masových, bramborových a luštěninových pokrmů.

Pěstování není složité. Odrůdy tvořící trs pěstujeme v květníku či na záhoně, na doma nebo na balkon se hodí odrůdy převislé. Vysazujeme po pominutí nebezpečí mrazíků a sklízíme těsně před květem. Rostlina obroste.

Díky intenzivnímu aroma dokáže uvolňovat dýchací cesty při jejich infekci a usnadňuje nemocným dýchání ve spaní, když je zrovna trápí rýma a kašel. Podobně jako meduňka se používá k celkovému zklidnění, tento účinek se však projeví až po několikadenním používání.

Je vhodná i do preventivního postřiku proti mšici (viz tymián).

Máta

Snad žádná z bylinek nemá tolik kultivarů jako máta. Rostlina je hojně využívaná v potravinářství, ale i například v kosmetice. Některé druhy máty jsou minimálně aromatické, ale hojně kvetou a lákají včely, proto je často pěstují i včelaři.

Čerstvě natrhaná máta je úžasná ve džbánku s vodou, nápoj v horkých dnech osvěží. Můžeme pořídit mátu různých ovocných vůní nebo různé intenzity peprnosti.

Podporuje trávení, u citlivých lidí ale naopak vyvolává trávící obtíže, proto na začátku používání opatrně.

Máta je trvalka a vyloženě plevel. Pokud ji nehlídáme, zanedlouho ji máme všude.

Sklízíme průběžně, těsně před květem provedeme celkovou sklizeň, rostlina znovu obroste. Nejlépe ji zužitkujeme sušenou.

Je také vhodná jako preventivní postřik proti mšici.

Meduňka

Je další zklidňující bylinkou, též trvalka. Roste v podstatě sama, není nijak náročná. Trs se věkem rozrůstá, ale není tolik invazivní jako máta. Během tužších mrazů je rostlina náchylná k vymrznutí, proto na zimu raději přikrýváme textilií.

Sklízet musíme ještě před tím, než začne tvořit květy. Na jaře je listová plocha největší. S tvorbou květů se výrazně zmenšuje.

Používáme je pro celkové zklidnění organismu, účinek se projeví až po několikadenním pití. Čerstvá meduňka ovoní sklenici vody, rostlinu však musíme mírně nadrtit v hmoždíři. Její citronová příchuť je příjemná i v zimě v čaji.

Řeřicha

Rychle klíčící a rychle rostoucí řeřicha kraluje českým kuchyním zejména v zimě a brzy na jaře, kdy ji sejeme na buničitou vatu nebo do klíčících misek. Její pikantní chuť a aroma vyhovuje zejména dospělým. Ale i děti ji mívají rády, například nadrobno pokrájenou na chlebu s tvarohovou pomazánkou.

Rostlinky klíčí opravdu brzy, sklízet můžeme již po cca 3-4 dnech. Důležité je nenechat ji přeschnout, tedy ji musíme pravidelně vlhčit.