Jiřiny, slunce podzimních zahrad

Jiřiny, slunce podzimních zahrad

Květenství jiřin jsou rozmanité barvou i tvarem květních plátků
Květenství jiřin jsou rozmanité barvou i tvarem květních plátků

Malé, střední i obří jiřiny sice rozkvétají už od půlky prázdnin, ale na podzim se spolu s astrami  prosazují na zahradách nejvíce. Jen málokterá květina je zářivější a rozmanitější.

Každý pěstitel má na peštování jiřin svůj tajný recept
Každý pěstitel má na peštování jiřin svůj tajný recept

Mimořádný je i vzrůst jiřin – od nízkých rostlin až po skoro dvoumetrové obry. Jiřina je totiž příbuzná se slunečnicemi, kopretinami ale i s bodláky.

Má však na rozdíl od většiny živých organismů osm sad chromozomů místo obvyklých dvou a navíc i maličké řetízky DNA, které se při oplození přemisťují bez ohledu na klasické zákony dědičnosti.

Díky tomu se květy jiřin mohou pochlubit neskutečně pestrou paletou barev: od bílé přes odstíny žluté, červené, oranžové, růžové až po hnědou.

Navíc se na květech často vyskytují i dvě barvy vedle sebe a u neplnokvětých jiřinek ještě žlutě září tyčinky s pylem. Tvar květních úborů je tak rozdílný, že zahradníci podle něj dělí jiřiny do čtrnácti i více skupin.

Velkým plusem těchhle krasavic je to, že kvetou velmi výrazně a v zářivých barevných tónech. Proto jsou v zahradách k nepřehlédnutí. Po sezóně je navíc můžeme množit rozdělením trsu podzemních hlíz.

 

Jiřiny září jako slunce
Jiřiny září jako slunce

Potřebují světlo a závětří

Rod Dahlia, česky jiřina, pochází z Mexika a vyžaduje dostatek světla. Pěstujeme-li odrůdy vyššího vzrůstu, vyplatí se vybrat pro ně místo v závětří. Pak je ještě rozumné sázet jiřiny tam, kam se na podzim a na jaře snadno dostaneme s motyčkou, až budeme manipulovat s jejich hlízami. Když se ještě vyhneme příliš mokré a těžké půdě, udělali jsme pro jiřinu maximum.

Jiřiny jsou krásné i na samostatném záhonu, ovšem přes zimu tu bude pusto a začátkem léta se budeme pár týdnů dívat jen na zelené lodyhy.

Proto tento způsob výsadby preferují spíše jejich sběratelé.

Častější je kombinace jiřin s letními trvalkami nebo s jarními cibulovinami. Kvetoucí úbory jiřin se uplatní i před pozadím zajímavě zbarvených keřů nebo před stěnou z konifer.

 

Dobrý nápad je stejný trs zasadit na dvě vzdálená, ale opticky propojená místa na zahradě
Dobrý nápad je stejný trs zasadit na dvě vzdálená, ale opticky propojená místa na zahradě

Společníci jiřin – tvarové a barevné kontrasty

Zajímavý barevný kontrast vytvoří jiřiny s cypřišky a tújemi v pozadí. Vysadíme-li je před brsleny, dřišťály a kaliny s červenajícími listy, vytvoříme naopak výrazný a harmonický ostrůvek podzimních barev.

V srpnu můžeme výsadbu těchto hlíznatých rostlin zkombinovat s robustními modře kvetoucími druhy – se stračkami a omějem.

Vedle barevného kontrastu můžeme vytvořit i kontrast tvarový: jiřiny jsou robustní a výrazně kvetoucí rostliny, vysaďme k nim tedy jemně rozevláté černuchy, dračíky, šater nebo ozdobné traviny. Celá výsadba tak získá dynamiku.

img_7903Rozvržení výsadby – od jara do podzimu

Ještě se zkusíme zamyslet nad časovým rozvržením výsadby, tak záhon s jiřinami nebyl v době, kdy nekvetou, prázdný.

Řešením je střídání pozdně letních jiřin s jarními cibulovinami, například s robustními tulipány a řepčíky. Jejich cibule sice nemusejí každý rok ven ze zeminy, ale neublíží jim to.

Když tedy jarní cibuloviny zatáhnou listy, vybereme jejich cibule a místo nich hned zasadíme hlízy jiřin. Na podzim zase oba druhy prohodíme. Jen je třeba zvolit takové jiřiny, které odkvétají a zasychají včas – začátkem října, jinak se tulipány neujmou.

Kombinace jiřin s hledíky a dalšími květinami
Kombinace jiřin s hledíky a dalšími květinami

Když se řekne jiřina

Rod jiřina zahrnuje přes dvacet druhů. Největší z nich – Dahlia imperialis – měří až deset metrů a pro vědu jej popsal český botanik devatenáctého století Benedikt Roezl. Z dutých stonků tohoto druhu vyráběli domorodí Mexičané něco jako vodovodní potrubí.

První významné jiřinkové slavnosti se v Čechách pořádaly a stále pořádají v České Skalici o svatebním dni Boženy Němcové (8. 9 – 10 .9) . Spisovatelka si jiřiny velmi oblíbila a pěstitelé jí tuto lásku po desetiletí oplácejí. Nové odrůdy proto pojmenovávají například Viktorka, Barunka Panklová nebo Babička.

 

img_3580

Pěstování jiřin je pracné

Jejich hlízy se musí na podzim vykopat, uskladnit v suchu a během května opět vysadit na záhon. Pěstitelé při sázení hlíz dohnojují půdu každý podle svého tajného receptu: kobylince, Thomasova moučka, popel, listovka…

A pak ještě nutné včas zaštipovat nadbytečné výhony, vyvazovat, dohnojovat, bojovat proti slimákům – zkrátka pravověrní jiřinkáři mají po celou sezónu práce nad hlavu.

Text: Radka Borovičková

Foto: Zdeněk Roller

Podobné články v internetu: