Sazenice rajčat / Foto: DepositphotosVýsev rajčat vypadá jednoduše a většina pěstitelů ho zvládne bez velké vědy. Jenže právě v této startovní fázi se často rozhoduje o tom, jestli z malých rostlinek vyrostou silné sazenice, nebo jen vytáhlé a křehké stonky, které později sotva unesou pár plodů. Největší problémy přitom obvykle nevznikají ze špatných semínek, ale z několika opakujících se omylů, které se dají snadno napravit.
Chyba první začnete příliš brzy a rajčata se vytáhnou
Nejčastěji vše pokazí netrpělivost. Když se člověk nemůže dočkat sezóny, je lákavé vysévat už v lednu nebo v únoru. Jenže v té době jsou dny krátké a přirozeného světla je málo. Výsledek bývá typický. Sazenice se ženou za světlem, natahují se do výšky, stonek je tenký a měkký a rostliny působí jako nitky. Takové sazenice se pak špatně otužují, snadno se lámou a po výsadbě dlouho stagnují.
U běžného pěstování se vyplatí držet jednoduchého pravidla. Nejčastěji dává smysl výsev na začátku až v polovině března, protože do doby výsadby mají rostliny čas zesílit. Pokud ale plánujete pěstování ve skleníku, můžete si dovolit posunout start dřív a vysévat přibližně na přelomu února, protože podmínky bývají stabilnější a teplejší.
Chyba druhá špatný substrát a podmínky spustí padání klíčních rostlin
I když trefíte správný termín, malé semenáčky mohou začít náhle mizet. Nejprve se u země objeví zúžení stonku, rostlinka povadne, padne a během krátké doby je po ní. Tento problém se často označuje jako padání klíčních rostlin a obvykle souvisí s houbovým onemocněním, kterému nahrává kombinace několika věcí. Často je na vině kontaminovaný substrát, přemokření, chlad, hustý výsev nebo nedostatek světla, kdy se povrch zeminy drží dlouho vlhký.
Velký rozdíl udělá prevence. Substrát je dobré před výsevem ošetřit, aby nebyl plný zárodků chorob, a výsev v začátku umístit do tepla, kde semínka rychleji startují. Jakmile se objeví první zelené stonky, je potřeba změnit režim a dát výsev na co nejsvětlejší místo. V tu chvíli už rostlinám nesvědčí přetopeno. Lepší je držet je v mírně chladnějším prostoru, kde budou růst pomaleji, zato pevněji, a zároveň hlídat zálivku tak, aby substrát nebyl rozbahněný.
Nejkritičtější období nastává krátce po vyklíčení. Pokud je zemina dlouhodobě mokrá a vzduch chladný, riziko hniloby a padání sazenic prudce roste.
Chyba třetí málo světla udělá z rajčat křehké a neplodné rostliny
Jakmile se rajčata rozjedou, nastupuje další typická potíž. Sazenice sice přežijí, ale bez dostatku světla začnou být slabé. Stonky jsou tenké, internodia dlouhá, listy menší a rostliny se snadno vyvrací. Takové sazenice pak venku trpí při větru, hůř zakořeňují a v sezóně často nesou méně plodů, protože část energie spotřebují na to, aby se vůbec udržely.
Rajčata proto potřebují opravdu světlé stanoviště, ideálně tam, kde mají maximum denního světla. Pokud takové místo doma chybí a problém se opakuje každý rok, vyplatí se přemýšlet o doplňkovém osvětlení. Pěstitelé často sahají po úsporných LED panelech, přičemž důležité je, aby světlo bylo vhodné pro růst. V praxi se často doporučuje světlo s chromatičností okolo 6500 K, které rostlinám pomáhá držet kompaktní tvar a nepřerůstat do výšky.
Když se vyhnete uspěchanému výsevu, uhlídáte vlhkost a dopřejete sazenicím dostatek světla, získáte pevné a zdravé rostliny, které se po přesazení rychle rozjedou. A to je přesně ten rozdíl, který se v létě promění ve vyšší úrodu.
Zdroj: Gardener’s World, House Beautiful, The Spruce
