Afrikány jsou osvědčená klasika, ale pokud chcete mšice opravdu držet dál od úrody, samotné květy kolem zeleniny obvykle nestačí. Mšice jsou vytrvalé, rychle se množí a dokážou oslabit rostliny tak, že se pak hůř vzpamatovávají i z běžného stresu, jako je sucho nebo chladná noc. Dobrá zpráva je, že se dá bránit i bez chemie. Stačí využít správné rostliny, které škůdcům nevoní, pletou jim orientaci nebo je naopak odlákají jinam.
Levandule a máta zamaskují vůni zeleniny
Mšice při hledání potravy často rozhoduje čich. Když jim záhon voní, přiletí z okolí rychleji, než stihnete zkontrolovat spodní strany listů. Levandule i máta obsahují silice, které jemnou vůni zeleniny přebíjejí a mšicím ztěžují orientaci. Zároveň to jsou rostliny, které na zahradě využijete i jinak, a navíc často lákají užitečný hmyz.
Mátu vysazujte spíš do nádoby zapuštěné v zemi, protože se ráda rozrůstá do stran a dokáže záhon „obsadit“. Hodí se poblíž brambor, rajčat, paprik, košťálovin nebo růží. Levandule je ideální k růžím i k záhonům, kde pěstujete košťáloviny, mrkev nebo pór. Nejde o zázrak přes noc, ale jako dlouhodobé maskování pachů funguje spolehlivě.
Pažitka udělá mšicím nevoňavou hranici
Pažitka je nenápadná, ale v boji proti mšicím překvapivě účinná. Obsahuje sirné silice, které škůdci nemají rádi, a proto se přes její „pás“ často pouštějí mnohem méně ochotně. Výhoda je, že jde o vytrvalou rostlinu, takže si ji jednou založíte a postupně ji jen rozšiřujete.
Skvěle se hodí kolem rajčat, paprik, okurek, jahod a klidně i kolem malin, které bývají na mšice citlivé. Pokud děláte střídání plodin, pažitka vám na místě zůstane i další rok a dá se k ní přisít třeba mrkev nebo fazole. V praxi je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak vytvořit přirozenou ochrannou linii.
Majoránka odpuzuje mšice a zároveň se hodí do kuchyně
Majoránka se jako ochranná rostlina zmiňuje méně než levandule nebo afrikány, ale její aroma mšicím vadí. Je ideální hlavně tam, kde chcete mít bylinky po ruce a zároveň nechcete, aby vám škůdci obsadili mladé výhony.
Vysaďte ji kolem rajčat, paprik nebo fazolí. Důležité je pravidelné zastřihování, protože tím podpoříte její zahuštění a zároveň budete mít čerstvé koření. Pokud nechcete čekat na výsev, na jaře se vyplatí koupit sazenice a rovnou je rozsadit jako „obranný prstenec“ kolem záhonu.
Lichořeřišnice je královna a obětní rostlina
Lichořeřišnice má na zahradě zvláštní talent. U některých škůdců působí odpudivě, ale mšice naopak umí přitáhnout k sobě. A přesně to se dá využít. Když lichořeřišnici vysadíte poblíž zeleniny, často se stane první obětí, takže mšice nechají vaše papriky, okurky nebo fazole relativně v klidu.
Jakmile uvidíte, že je lichořeřišnice silně napadená, jednoduše ji seřízněte zhruba deset centimetrů nad zemí a napadenou část bezpečně odstraňte. Rostlina obvykle znovu obrazí a může dál fungovat jako návnada. V praxi je to chytrý způsob, jak mšice „sestěhovat“ pryč od úrody bez jediného postřiku.
Když chcete výsledek kombinujte je
Nejlépe funguje, když se rostliny doplňují. Máta a levandule pletou mšicím čich, pažitka vytváří hranici a lichořeřišnice odvede část škůdců na sebe. Afrikány klidně nechte jako součást mixu, ale berte je spíš jako doplněk. Čím pestřejší okraj záhonu uděláte, tím víc podpoříte přirozenou rovnováhu a tím hůř se bude mšicím dařit.
Zdroj: The Spruce, Záhrada, To je nápad
