Ovocná zahrada zve k podzimním pracím

Ovocná zahrada nám po celou sezonu postupně dávala své sladké dobroty. Začala v květnu s kamčatskými borůvkami a v pozdním podzimu vrcholí sklizeň remontánními malinami, také goji, rakytníkem a samozřejmě i pozdními odrůdami vína či jablek nebo hrušek, ořechů.  Na mnoha zahradách potkáme i brusinky, jedlé kaštany či kdoule. Co dělat, abychom naše ovoce správně zazimovali a mohli se v příštím roce těšit na další úrodu?

Důkladná sklizeň

Ovocná zahrada nyní potřebuje zazimovat. Prvním předpokladem správného zazimování je důkladná sklizeň tak, aby na stromech a keřích nezůstaly žádné nežádoucí zbytky. Ty totiž pak stromům stěžují podmínky pro zimování. Výjimkou jsou samozřejmě druhy ovoce, které necháváme přemrznout, a pak teprve je sklízíme.

Úklid posklizňových zbytků

Na stromech a keřích či pod nimi nesmí zůstat ani to ovoce, které nebudeme zpracovávat, tedy shnilé, seschlé či jinak poškozené. Pokud bychom jej tu ponechali, přežijí v něm zárodky chorob a plísní a naše ovocná zahrada jimi bude ohrožována hned od brzkého jara.

Co s listím?

Listí z ovocných stromů můžeme shrabat a zkompostovat, ale jen pokud je spíše zdravé. Listí ze stromu, který byl napaden chorobou, plísní, raději spálíme. Můžeme však listí ponechat na zemi pod stromy, aby tu přezimoval hmyz – ovšem hned brzy zjara jej shrábneme a odneseme na kompost.

Slunéčka a další užitečný hmyz z něj vylétnou, avšak škůdci a choroboplodné zárodky to budou mít k našemu ovoci o něco dál. Nehledě na to, že zárodky velké části škůdců zimují spíše na kůře stromů (v záhybech) než na zemi v listí.

Listí můžeme i přihrnout do kouta zahrady, kde jej zajistíme třeba kusy dřeva nebo větviček a kde pak mohou přezimovat drobní živočichové. Na jaře také zkompostujeme. Ořechové listí se doporučuje shrábnout již na podzim, ořechy jej většinou shodí všechno hned po prvních mrazicích.

Řezat nebo neřezat?

V případě řezu ovocných stromů potkáme více názorů. Pojďme si je zmínit v rozdělení podle druhů ovocných stromů a keřů.

Peckoviny a ořechy

U peckovin nebo ořechů není nad čím diskutovat, snesou řez jen na jaře, nejlépe v období květu nebo těsně kolem něj. Důvodem je lepší hojení ran a lepší ochrana stromu proti infekcím, které by mohly strom skrze vytvořené rány zasáhnout.

U jabloní a hrušní a dalších jádrovin nebo u ovocných keřů už taková shoda nepanuje. Obecně se říká, že je možné je stříhat během celého roku. Možné to samozřejmě je, ale vždy se setkáte s jiným výsledkem.

Ovocné keře

Ovocným keřům podpoří podzimní řez růst nových výhonů. Pokud odložíte řez až na jarní měsíce, podpoříte tím spíše násadu plodů. Takže v případě ovocných keřů je nutné se rozhodnout, co od nich právě potřebujete – zda to, aby se více rozrostly, nebo zda už jsou košaté dost a vy chcete, aby dobře plodily.

Jádroviny

Jádroviny řezané od podzimu do jara, tedy v bezlistém období, také popoženou svůj růst, jinými slovy tvorbu nových výhonů. Řezem se totiž sice zlikviduje spousta větviček s pupeny, ale nikdy řezem v tomto období nedokážeme sáhnout na zásoby ve kmeni a v kořenové hlavici. Výsledkem je přebytečná síla stromu jdoucí do spousty nových letorostů.

Proto spousta zahrádkářů doporučuje řez jádrovin, až za zelena, nejlépe po odkvětu. To znamená období od května do září, dokud má strom listy. Tím se stromu znemožní tak vydatná tvorba nových letorostů. Navíc ty letorosty, o které stojíme, dostanou více světla, o ovoci na nich ani nemluvě.

Podzimní ovocná zahrada: Hnojit nebo nehnojit?

Přihnojování ovocných stromů a keřů také není praktikováno všemi zahrádkáři stejně. Někteří preferují spíše draselné, fosforečné, hořečnaté a vápenné hnojení během podzimu, aby se kořeny mohly lépe připravit na zimu. Podzimní hnojení těmito látkami je účinnější než to jarní.

Jiní dávají stromům až v pozdním podzimu kompost, který navezou do kruhu okolo kmene, a to téměř ve v průměru okolo dvou metrů s tím, že kompost na jaře zapraví do zeminy. Je také možné na podzim využít hnojení draselné, fosforečné, hořečnaté a vápenné, na jaře pak navézt kompost ke stromům a rovnou jej zarýt. Ale vždy s opatrností, abychom příliš nepoškodili povrchové kořeny.