Ploštice zasmradí rajčata a zničí úrodu. Zbavte se jich dřív, než bude pozdě

Ploštice patří v posledních letech mezi nejčastěji řešené škůdce na zahradách. Nejde jen o pár jedinců na zelenině, jejich výskyt roste i v okolí domů a na okrasných rostlinách. Přestože jsou často nenápadné, díky dobré přizpůsobivosti dokážou obsadit široké spektrum hostitelských rostlin a při přemnožení způsobit citelné ztráty.

Které druhy dělají největší potíže

Mezi známé problematické druhy se řadí ploštice zeleninová (Nezara viridula). Původem je pravděpodobně ze Středomoří nebo z oblasti východní Afriky a dříve byla v Evropě typická hlavně pro teplé jižní regiony. S oteplováním se ale posouvá severněji. V našich podmínkách byla zaznamenána teprve v posledních letech a rychle se zabydlela.

Klíčovým důvodem úspěchu je její polyfágnost, tedy schopnost živit se mnoha rostlinami. Odborné zdroje uvádějí, že může napadat více než 150 druhů. Nejčastěji ji zahrádkáři nacházejí na rajčatech, paprikách a brukvovité zelenině, ale nevyhýbá se ani tykvím, ovocným stromům, bylinkám a okrasným výsadbám.

Dalším výrazným škůdcem je ploštice mramorovaná (Halyomorpha halys), která se v Evropě objevila v novém tisíciletí a postupně se rozšířila i do střední Evropy. V praxi bývá problematická nejen na zahradě, ale také tím, že hledá úkryt v budovách.

Jak ploštice poškozují listy i plody

Ploštice mají bodavě sací ústní ústrojí. Propichují pletiva a vysávají rostlinné šťávy, čímž rostliny oslabují a snižují jejich vitalitu. Nejviditelnější škody bývají na plodech, kde se objevují deformace, zhoršení chuti a suché skvrny. Taková úroda ztrácí nejen vzhled, ale často i využitelnost v kuchyni. Při silném napadení se může celá rostlina vyčerpat a navíc se snáze přidávají houbové choroby, které pronikají poškozenými místy.

Proč je nelze ze zahrady vyhubit úplně

Úplná likvidace ploštic v zahradním prostředí je v podstatě nereálná. Mají vysokou reprodukční schopnost, jsou pohyblivé a dokážou přežívat v různých podmínkách. Dospělci navíc umí přilétnout i z větší vzdálenosti a znovu osídlit místa, kde už jste zásah provedli. Ke šíření přispívá i člověk, protože je může nechtěně přenést s bedničkami, květináči nebo jinými věcmi ze zahrady.

U ploštice zeleninové se uvádí, že během sezóny může vytvořit až několik generací a přezimuje jako dospělý jedinec, který se na jaře rychle přesune na hostitelské rostliny. Právě proto se jejich počet může zvednout překvapivě rychle.

Přezimování a výskyt v domácnostech

Jakmile se venku ochladí, ploštice začnou vyhledávat úkryty. V přírodě se schovávají pod kůrou stromů, v opadaném listí nebo ve štěrbinách a dutinách. Stále častěji ale míří i do interiérů, kde mají stabilnější teplotu. Do domu se dostanou netěsnostmi, větráním nebo spolu s předměty přinesenými zvenku. Přítomnost je nepříjemná hlavně zápachem a množstvím jedinců, obvykle však nejde o zdravotní riziko.

Prevence v bytě a kolem oken

Základní obrana je jednoduchá a stojí na důslednosti. Důležité je mít v pořádku sítě proti hmyzu, zkontrolovat dosednutí oken a dveří a utěsnit škvíry, kudy by se mohly protlačit dovnitř. I drobná netěsnost může fungovat jako vstupní brána, zvlášť když ploštice hledají místo k přezimování.

Domácí postřik z kuchyně pro slabší výskyt

Při menším až středním výskytu lze vyzkoušet jednoduchý domácí postřik. Mýdlový roztok narušuje ochrannou vrstvu těla hmyzu, která brání vysychání, a škůdci pak postupně hynou dehydratací. Účinek bývá znatelnější u mladších vývojových stádií. Přidání octa mění pH a může dráždit dýchací otvory, takže v kombinaci s mýdlem se plošticím zhoršují podmínky k přežití.

Roztok lze připravit z 1 litru vody, 1 polévkové lžíce tekutého mýdla a 1 polévkové lžíce octa. Aplikuje se ručním postřikovačem hlavně na spodní stranu listů. Opakování dává smysl přibližně jednou týdně a také po vydatném dešti, který účinnou vrstvu smyje.

Stříkejte raději ráno nebo večer, kdy jsou ploštice méně aktivní a zároveň se snižuje riziko poškození listů sluncem. Je důležité počítat s tím, že nejde o systémový zásah, postřik působí jen tam, kde hmyz skutečně zasáhnete.

Co ještě pomáhá v praxi bez těžké chemie

V zahradách se stále více uplatňuje šetrná regulace. Velmi účinný je ruční sběr, hlavně když jedinců není extrémně mnoho. Rostliny pravidelně kontrolujte a odstraňujte i snůšky vajíček, protože včasný zásah výrazně zpomalí růst populace. Nejlépe se sbírá ráno, kdy jsou ploštice méně pohyblivé. Nasbírané kusy je praktické odkládat do nádoby s mýdlovou vodou, odkud neuniknou.

Jako podpůrné řešení se zmiňují přípravky na bázi jílu a mýdla. Do hry mohou vstoupit i biologické metody, například využití parazitických druhů, které napadají vajíčka ploštic a brání vzniku dalších generací. U chemické ochrany naráží zahrádkáři na to, že mladé larvy se špatně hledají a dospělci škodí často ve fázi dozrávání plodů, kdy už je použití insekticidů problematické.

Mají ploštice v přírodě i svou roli

Ne všechny ploštice jsou jen škůdci. Některé druhy jsou dravé a živí se jiným hmyzem, například mšicemi, roztoči nebo drobnými larvami, čímž mohou v zahradě pomáhat. Navíc ploštice používají obranné žlázy a feromony nejen k odrazení nepřítele, ale také ke komunikaci a shromažďování, což vysvětluje, proč je někdy najdete ve větších skupinách.

Kdy má smysl rajčata zachraňovat a kdy už ne

Pokud jsou rostliny výrazně poškozené, plody se deformují, zasychají nebo začínají hnít a samotná rostlina ztrácí sílu, může být ponechání porostu až do konce sezóny kontraproduktivní. Slabá rostlina už většinou nedá kvalitní sklizeň a ploštice mezitím přejdou na další zeleninu. Smysl má pokračovat tehdy, když máte čas na pravidelnou kontrolu a zásahy, protože i v pozdním létě a v září může být ochrana účinná, zejména když se aktivita ploštic postupně snižuje.

Rovnováha je účinnější než snaha o úplné vyhubení

Nejlepší výsledky obvykle nepřináší honba za úplnou likvidací, ale dlouhodobá regulace. Kombinace prevence, průběžného sledování, ručního sběru, šetrných postřiků a podpory přirozených nepřátel dokáže škody výrazně omezit. Ploštice ze zahrad úplně nezmizí, ale při správném postupu se nestanou dominantním problémem, který vám každoročně zničí rajčata i další plodiny.

Zdroj: Gardening Know How, RHS, Zahrádkár