Pozor na nový druh klíštěte v Česku, je obří a svou kořist neváhá aktivně stíhat

Hyalomma / Foto: Gernotkunz, iNaturalist
Hyalomma / Foto: Gernotkunz, iNaturalist

V české přírodě se v posledních letech objevuje i klíště rodu Hyalomma, které se k nám nejčastěji dostává nepřímo díky migrujícím ptákům. Ti na sobě mohou přenést mladší vývojová stadia na velké vzdálenosti a po příletu do střední Evropy se parazit může v příznivých podmínkách dál vyvíjet. Výrazně mu v tom pomáhá také teplejší počasí a delší období bez mrazů, které usnadňuje přežívání v našich zeměpisných šířkách.

Odborníci zdůrazňují, že nejde o žádnou plošnou invazi. Nálezy jsou zatím spíše jednotlivé, přesto se situace sleduje dlouhodobě, protože výskyt nových druhů parazitů je citlivý na změny klimatu i na proměny krajiny.

Větší tělo a pruhované nohy ho prozradí na první pohled

Na rozdíl od běžného klíštěte obecného může být dospělé Hyalomma výrazně mohutnější, v některých případech až několikanásobně větší. Právě robustní stavba těla je jedním z důvodů, proč ho lidé často zaznamenají snadněji, například na oblečení nebo v srsti zvířete.

Typickým poznávacím znakem jsou také nápadně pruhované nohy, které působí až exoticky. V kombinaci s větší velikostí může klíště vyvolat obavy, ale samotný vzhled ještě neznamená automaticky vyšší riziko nákazy.

Nečeká pasivně v trávě a umí se za hostitelem rozběhnout

Hyalomma se liší i chováním. Zatímco domácí druhy často číhají ve vegetaci a spoléhají na náhodný kontakt, tento druh je v některých situacích schopný hostitele aktivně vyhledat. V praxi to znamená, že na vhodném místě nemusí jen nehybně čekat, ale dokáže se po zemi pohybovat směrem ke zvířeti nebo člověku a překonat i několik metrů.

Vyhovují mu hlavně suché a slunné lokality, proto se s ním častěji spojuje otevřenější krajina než vlhký lesní podrost. I to je důvod, proč se jeho výskyt zmiňuje například v souvislosti s pastvinami a suššími loukami.

Častými hostiteli bývají pasoucí se koně

V terénu se Hyalomma častěji nachází na větších zvířatech, typicky na těch, která se pohybují na otevřených plochách. Zmiňovanými hostiteli bývají zejména pasoucí se koně, u nichž má parazit dobré podmínky k přisátí a zároveň se snáze dostane do prostředí, které mu vyhovuje.

To ovšem neznamená, že by se nemohl přichytit i na člověka. Pro běžné návštěvníky přírody je proto rozumné počítat s tím, že kontrola po návratu z venku má smysl i mimo klasické lesní porosty.

Nemoci spojované s Hyalomma jsou u nás zatím jen teoretickou hrozbou

V některých oblastech Afriky a také v částech jižní Evropy je Hyalomma spojováno s přenosem závažných infekcí, včetně krymsko-konžské hemoragické horečky. Přesto pro obyvatele České republiky v tuto chvíli nepředstavuje zásadní zdravotní riziko.

Důvod je jednoduchý: samotná přítomnost klíštěte ještě neznamená, že se v přírodě automaticky objeví i příslušný virus. K tomu je potřeba složitější řetězec přenosu mezi více hostiteli a vhodné ekologické podmínky. Právě ty zatím v našich poměrech obvykle chybí, a proto se případné riziko hodnotí jako nízké. Situaci nicméně monitorují i evropské instituce a odborná pracoviště.

Reálnější problém zůstává klíště obecné a jeho nákazy

Z pohledu každodenní praxe je pro Česko pořád podstatně větším nebezpečím klíště obecné. Je široce rozšířené, lidé s ním přicházejí do kontaktu na zahradách, v parcích i na okrajích lesů. Právě tento běžný druh stojí za velkým množstvím případů lymské boreliózy a také za klíšťovou encefalitidou.

Počty nakažených navíc podporují mírnější zimy a dlouhá sezóna, kdy jsou klíšťata aktivní od jara až do pozdního podzimu. Proti encefalitidě existuje účinné očkování a u části populace je dostupnější díky úhradám z pojištění.

Prevence funguje stejně na velká i malá klíšťata

Ochrana před Hyalomma se v zásadě neliší od ochrany před běžnými druhy. Pomáhá repelent, který má smysl aplikovat hlavně na obuv a spodní části nohavic, tedy na místa, kudy se klíště nejčastěji dostává k tělu.

Praktické je také volit hladší a světlejší oblečení, na kterém se parazit lépe odhalí dřív, než se přisaje. Po návratu domů je důležitá důkladná kontrola kůže, zejména v podkolenních jamkách, v podpaží, v tříslech a za ušima. Právě disciplína v těchto krocích často rozhoduje o tom, zda si klíště všimnete včas.

Ostražitost ano, panika ne

Výskyt Hyalomma v Česku připomíná, že se příroda mění a s oteplováním se mohou objevovat i druhy, které dříve patřily spíš do teplejších regionů. Přesto není důvod k hysteriím. Rozumnější je zachovat klid, sledovat doporučení odborníků a držet se osvědčené prevence, která chrání před klíšťaty bez ohledu na jejich velikost i původ.

Zdroj: Deník, Forum24, iNaturalist

Přidat na Seznam.cz

Napsat komentář