V krytých výsadbách bývá pohled na bohatě kvetoucí rajčata radostný, jenže následně přijde zklamání, když se na hroznech neobjevují malé zelené plůdky. Mnoho pěstitelů začne hledat chybu v zálivce nebo ve hnojení, ale velmi častou příčinou je něco jiného. Ve skleníku chybí přirozený pohyb vzduchu a bývá zde méně opylovačů, takže opylení probíhá hůř než venku na záhonu.
Opylení rozhoduje o tom, zda květ přejde v plod
Rajčata jsou sice samosprašná, přesto potřebují, aby se pyl uvnitř květu uvolnil a dostal se tam, kam má. Venku k tomu pomáhá vítr, hmyz i drobné otřesy rostlin. V uzavřeném prostoru se však vzduch často nehýbe a květy pak zůstávají neoplozené. Typickým signálem je zasychání květů, opadávání a malý počet nasazených plodů. Někdy se plody sice vytvoří, ale bývají drobné nebo nepravidelné.
Dobrou kontrolou je sledovat, zda se během několika dnů po rozkvětu u báze květu objeví malý zelený náznak plodu. Pokud se to neděje opakovaně, vyplatí se zasáhnout co nejdřív, protože ztracené květy už zpětně nezachráníte.
Jednoduchý trik, který dělejte každé 2 až 3 dny
Nejpraktičtější pomocí je jemné protřepávání rostlin. Není potřeba síla, důležitá je pravidelnost. Stačí lehce pohnout oporou, provázkem, po kterém rajče vedete, nebo přímo květním hroznem, aby vznikly vibrace. Ty napodobí přirozené otřesy a pyl se snáz uvolní a doputuje na bliznu.
Řada pěstitelů využívá i elektrický zubní kartáček přiložený na chvíli k oporě nebo ke stonku poblíž květů. Jemné chvění připomíná práci čmeláků, kteří rajčata opylují právě vibracemi. Opylení provádějte zhruba každé 2 až 3 dny, ideálně dopoledne, kdy pyl obvykle lépe pracuje a rostliny nejsou přehřáté.
Vlhkost a horko mohou opylení ve skleníku brzdit
Na úspěchu se podílí i prostředí ve skleníku. Příliš vysoká vlhkost zhoršuje sypkost pylu, takže se hůř uvolňuje. Problém nastává také při vedrech, zejména když teplota vystoupá nad 30 °C. V takových podmínkách může pyl ztrácet životaschopnost a květy pak snadněji opadávají.
Zásadní je proto pravidelné větrání. V teplých dnech pomáhá otevřít skleník z obou stran, aby vzduch opravdu proudil a květy rychle osychaly. Důležité je také zalévat tak, aby se nenamáčely květy. Vodu směřujte přímo ke kořenům, protože mokré květy i dlouhodobě vlhké rostliny znamenají vyšší riziko chorob a zároveň horší opylení.
Zálivka na záhoně má být vydatná, ne pořád po troškách
Rajčata pěstovaná v zemi potřebují pravidelnou zálivku hlavně během horkých období. V běžném počasí obvykle stačí zalít dvakrát až třikrát týdně, ale pořádně. Dospělý keř zvládne při jedné zálivce spotřebovat i několik litrů vody. Při vedrech půda vysychá rychleji, a tak je nutné interval zkrátit, aby zem zůstávala mírně vlhká, nikoli rozbahněná.
Přelití je stejně škodlivé jako sucho. Trvale mokrá půda podporuje choroby, oslabuje kořeny a může vést k horšímu příjmu živin. Výsledkem pak může být bujná nať bez odpovídající úrody nebo celkově unavené rostliny.
Kopřivová jíchá pomáhá, ale během kvetení s ní opatrně
Kopřivová jíchá dodává rajčatům zejména dusík a podporuje růst, proto ji zahrádkáři rádi používají na začátku sezony. Aby nedošlo k přehnojení, je vhodné ji aplikovat ředěnou přibližně v poměru 1 díl jíhy na 10 dílů vody, a to zhruba jednou za dva týdny.
V době silného kvetení je dobré dusíkaté přihnojování omezit. Přebytek dusíku často vede k tomu, že rostlina investuje do listů a výhonů místo do nasazování plodů. Umírněnost udrží keře v kondici bez zbytečného rizika.
Kvasnicová zálivka posiluje kořeny, frekvence je klíčová
Výživa z droždí se používá pro podporu kořenového systému a lepší odolnost rostlin. I tady platí, že méně je více. Aplikace jednou za dva týdny obvykle stačí, a pokud používáte více domácích výživ, je rozumné je střídat, aby se půda jednostranně nezatěžovala.
Roztok musí být vychladlý a dostatečně naředěný. Příliš časté používání může rozhodit rovnováhu živin v půdě, což se může projevit kolísáním růstu i horší plodností.
Kdy zalévat, aby rajčata netrpěla chorobami
Nejvhodnější čas pro zálivku je brzy ráno. Rostliny stihnou vodu využít před největším horkem a případná vlhkost na povrchu rychleji oschne, což snižuje riziko houbových chorob. Večerní zálivka je možná, ale je nutné být pečlivý a nemáčet listy ani květy. Noční vlhko podporuje plísně a v rajčatech může zvyšovat riziko závažných infekcí.
Pokud rajčata ve skleníku bohatě kvetou, ale neplodí, začněte u opylení. Jemné protřepání každé 2 až 3 dny, dobré větrání a zálivka ke kořenům často udělají větší rozdíl než další dávka hnojiva.
Zdroj: Niepodlewam, Gardening Know How
