Proč se vyplatí u rajčat myslet na ochranu dřív, než se objeví problémy

Postřik rajčat / Foto: Depositphotos
Postřik rajčat / Foto: Depositphotos

Rajčata se umí odměnit bohatou sklizní, zároveň ale patří mezi rostliny, které snadno podlehnou houbovým i bakteriálním chorobám. Stačí pár deštivých dní, vyšší teploty a zvýšená vlhkost a na listech se mohou rychle objevit první skvrny nebo další známky infekce. Mnoho zahrádkářů proto nespoléhá jen na zásahy až ve chvíli, kdy je zle, ale volí včasnou prevenci.

Jedním z dlouhodobě používaných řešení je měďnatý postřik. Při správném načasování a provedení dokáže výrazně omezit riziko, že se choroby v nejkritičtějším období léta rozjedou naplno. Nejde o zázračný lék na vše, ale o ochranný krok, který může rostlinám pomoci zvládnout náročné počasí i tlak patogenů.

Kdy má první měďnatý postřik na rajčata největší smysl

V našich podmínkách se rajčata často potýkají s problémy hlavně během teplého a vlhkého léta. Největší strašák bývá plíseň, ale potrápit je mohou i další skvrnitosti listů nebo bakteriální choroby. Právě proto se měďnaté přípravky používají už v ranější fázi pěstování, ještě než se infekce naplno projeví.

Zásadní je termín. Příliš brzký postřik může být zbytečný, protože ochrana se nevyužije v době, kdy je tlak chorob nejvyšší. Naopak pozdní zásah už často nedokáže rozjetou infekci zastavit. Za nejvhodnější okamžik pro první preventivní aplikaci se považuje období, kdy rajčata začínají kvést.

Za ideální čas pro první preventivní měďnatý postřik se běžně považuje začátek kvetení rajčat, kdy se vyplatí chránit rostlinu ještě před nástupem hlavních letních infekcí.

Jak měďnaté přípravky fungují a co od nich čekat

Přípravky na bázi mědi působí především ochranně. Na listech a stoncích vytvářejí vrstvu, která ztěžuje uchycení a rozvoj choroboplodných zárodků. Důležité je počítat s tím, že jde hlavně o prevenci, nikoli o prostředek, který spolehlivě vyléčí už silně napadené rostliny.

Výhodou je, že některé měďnaté přípravky bývají povolené i pro ekologické pěstování, vždy však záleží na konkrétním produktu a jeho registraci. Proto je nutné řídit se pokyny výrobce a nepoužívat nic nad rámec doporučeného dávkování.

Správné provedení postřiku rozhoduje víc než samotný přípravek

Podmínky během aplikace mají velký vliv na účinnost i bezpečnost. Postřik se nemá provádět na prudkém slunci ani za horka, kdy by mohlo dojít k poškození pletiv a rychlému odpaření. Vhodnější je brzké ráno nebo večer, když je počasí klidné, bezvětří a listy jsou suché. Obecně se doporučuje aplikovat až ve chvíli, kdy je teplota alespoň několik stupňů nad bodem mrazu, typicky nad 6 stupňů Celsia.

Roztok by měl pokrýt celý keřík rovnoměrně, tedy i spodní strany listů, ale bez zbytečného stékání. U pěstování ve skleníku či fóliovníku se často pracuje s orientační dávkou kolem 3 g přípravku na 1 litr vody, vždy ale platí, že rozhodující jsou informace na etiketě konkrétního prostředku.

Nejdůležitější je dodržet návod výrobce, doporučené dávky a způsob aplikace, protože jednotlivé přípravky se mohou lišit koncentrací i pravidly použití.

Kolikrát za sezonu a jaké rozestupy mezi aplikacemi

Měďnaté postřiky se obvykle neopakují často. V praxi se doporučuje provést je maximálně dvakrát až třikrát za sezonu, přičemž mezi jednotlivými zásahy má být rozestup přibližně 7 až 10 dní. Častější použití může být zbytečné a zvyšuje riziko nežádoucí zátěže pro prostředí i samotné rostliny.

Rajčata pěstovaná naležato / Foto: Depositphotos
Rajčata pěstovaná naležato / Foto: Depositphotos

Je nutné myslet také na ochrannou lhůtu. Od posledního postřiku do sklizně by měl uplynout alespoň týden, aby byly plody bezpečné pro konzumaci a vše proběhlo v souladu s pravidly použití daného přípravku.

Na co si dát pozor kvůli opylovačům a ve skleníku

Měďnaté přípravky mohou představovat riziko pro včely a další opylovače. Proto je vhodné neaplikovat postřik v době nejvyšší aktivity hmyzu a volit čas, kdy se opylovači na porostu pohybují co nejméně. Tím se snižuje šance, že dojde k jejich zasažení.

U pěstování v tunelu nebo skleníku je důležité po postřiku dobře větrat. Cílem je snížit přebytečnou vlhkost, která sama o sobě podporuje šíření chorob. Správně provedený postřik obvykle květům neškodí, a naopak může zvýšit pravděpodobnost, že rostliny vydrží zdravé a budou plodit stabilně po celé léto.

Zdroj: Fakt, Gardener’s World

Přidat na Seznam.cz

Napsat komentář