Jak si na zahradě vypěstovat asijskou listovou zeleninu
V posledních letech se hitem českých užitkových zahrad stávají tzv. greens, neboli asijská listová zelenina. Je snadno pěstovatelná, má vysoké nutriční hodnoty a hodí se jako doplněk do mnoha pokrmů, nejen asijských. Oživí každou svačinu, dodá svěžest všem pokrmům.
Jak k nám přišla?
Původ asijské listové zeleniny je nasnadě. Konkrétně jde o Asii jihovýchodní – Čína, Nepál a Japonsko, které jsou všeobecně považovány za jedno z největších genových center, pokud jde o druhovou rozmanitost. Do Evropy se dostaly jednotlivé druhy různými cestami.
Některé druhy naopak byly do Asie importovány z Evropy, ale Evropany byly mezitím zapomenuty. A pak znovuobjeveny právě například v Číně. Jedná se třeba o čínskou brokolici, která pochází ze Středomoří a příbuzná je s naším hlávkovým zelím.
Mnoho výhod
Greens mají poměrně krátkou vegetační dobu, takže sklízet můžeme brzy od vysetí. Aby těch výhod nebylo málo, tak vězte, že pokud budeme při sklizni postupovat správně (seříznutí cca 5 centimetrů nad zemí), můžeme sklízet vícekrát.
Asijskou listovou zeleninu můžeme pěstovat kdykoliv a kdekoli. Přes zimu doma v truhlíku nebo jen na buničité vatě, na jaře a v pozdním podzimu ve skleníku, v létě na záhonech. Snese dokonce i výsev do záhonu během konce podzimuj a na jaře pak vyraší velmi brzy. Jen musíme záhony s prvním oteplením překrýt bílou netkanou textilií.
Půda k pěstování asijské listové zeleniny
Vzhledem k tomu, že jde o listovou zeleninu, snese téměř jakékoliv stanoviště. Naroste i v těžkých a méně výživných půdách. Nejlépe se jí samozřejmě bude dařit v půdách lehčích. Potíže bude mít v půdě kyselé, podmáčené a chladné.
Výživa asijské listové zeleniny
Každou listovou zeleninu bychom měli pěstovat spíše ve druhé či třetí trati, protože listy jsou místem, kam si rostlina ukládá přes noc načerpaný dusík z půdy. Pokud tedy pěstujeme na půdě dost vyhnojené, sklízíme až v odpoledních hodinách, kdy rostlina většinu dusíku už spotřebuje.
Jaký typ asijské listové zeleniny zvolit
Vybírat můžeme z mnoha druhů a typů, Jmenovat lze například mizunu, mibunu, chřestový salát, komatsunu, japonské zelí, listovou hořčici, čínskou brokolici, jedlou chryzantému, roketu, perilu a další.
Každá z těchto rostlin má jinou strukturu, tvar, chuť i aroma. A někdy i docela ostré. Takže než je začneme pěstovat ve větším objemu, je potřeba vyzkoušet, zda nám vyhovují nebo zda bychom je pak jen rozdali sousedům. U některých druhů závisí pak také na následné úpravě, která může na výsledné chuti mnohé změnit.
Jak začít
Samozřejmě výsevem. Vzhledem ke krátké vegetační době lze sít kdykoliv. Jen si musíme přichystat místo v závislosti na roční době. Přes zimu a na jaře sejeme do truhlíků nebo jen tak na buničitou vatu na talíři. V tom druhém případě nezapomínáme na pravidelnou zálivku, vata brzy vysychá – zejména v bytech, kde se více topí.
Tuto zeleninu lze také předpěstovávat. Urychlíme tím následnou sklizeň ze skleníku z venkovních záhonů, což využijeme třeba tehdy, když sazenice vysadíme v létě po raných plodinách.
Samotný výsev
V záhonu vyséváme do řádků. Semínka jsou velmi drobná, proto musíme později jednotit. Řádky zahrneme, přišlápneme a posléze opatrně zalijeme. Záhony je vhodné překrýt netkanou bílou textilií, která spolehlivě ochrání rostliny proti hmyzu.
Jestliže sejeme do truhlíků, zvolíme výsev dle předpokládaného způsobu a doby sklizně – buď do řádku (pokud chceme seřezávat vzrostlejší rostliny) nebo na široko (pokud chceme sklízet rostlinky mladé). V takovém případě sklízíme již po několika týdnech.
Po výsevu na buničitou vatu můžeme naklíčené rostlinky s prvními lístky sklízet již po deseti dnech.
Jestliže sejeme na sadbu, zvolíme raději výsev na široko. Sazenice později vysazujeme do požadovaného sponu. A vždy srdéčkem nad úroveň půdy.
Během růstu
Greens během růstu jednotíme, plejeme a samozřejmě zaléváme. Stejně jako ostatní druhy listové zeleniny je i tato náchylná k houbovým chorobám z vlhka. Proto to se zálivkou nepřeháníme. Zaléváme raději ráno a rovnou ke kořenům, rostliny styku s vodou tolik nevystavujeme.
Při jednocení postupujeme podle pokynů na obalu od semínek, platí bude nutné spíše ze začátku pěstování v záhoně či ve skleníku, později rostliny svými listy překryjí velkou část záhonu a s plevelem tak bojují samy.
Choroby a škůdci
Zde jde o běžný mix chorob a škůdců, kteří nám hodují na listové zelenině. Tedy žravý a savý hmyz, hniloby a plísně z přemokření.
Proti přemokření zakračujeme preventivně zaléváním pouze v nutné míře. Proti hmyzu jsou nejúčinnější zábrany typu bílá netkaná textilie – aby se hmyz k rostlinám vůbec nedostal. Postřiky jsou nevhodné, protože doba růstu zeleniny je velmi krátká.
