Škvor obecný patří mezi hmyz, který v lidech často vyvolává odpor. Je nenápadný, rychle se schová do škvíry a jeho typické „kleštičky“ na konci těla vypadají jako zbraň. Právě tento vzhled stojí za rozšířenou představou, že škvor útočí na člověka, štípe a je škodlivý pro rostliny. Ve skutečnosti jde většinou o nedorozumění: škvor není agresivní, člověka nevyhledává a v běžné situaci nemá důvod se bránit.
Když se škvor dostane do domu nebo se objeví v květináči, bývá první reakcí snaha ho rychle zlikvidovat. Přitom jeho přítomnost často naznačuje, že prostředí je relativně přirozené, s dostatkem úkrytů, vlhkosti a potravy. V zahradě může být škvor spíše signálem rovnováhy než problémem.
Kleštičky nejsou nástroj útoku na člověka
Kleštičky, odborně cerky, slouží škvorovi především k manipulaci s potravou, při páření a jako obranný prostředek v nouzi. Pokud ho vezmete do ruky nebo ho přimáčknete, může se pokusit „štípnout“, ale obvykle jde o slabé sevření, které u většiny lidí nezpůsobí nic víc než krátké překvapení. Není jedovatý, nepřenáší žádné „škvoří“ toxiny a rozhodně se nesnaží člověka napadat cíleně.
To, co vypadá jako agresivní zbraň, je ve skutečnosti hlavně pomůcka pro běžný život a poslední možnost obrany.
Noční lovec mšic a dalších drobných škůdců
Škvor je aktivní hlavně po setmění. Přes den se ukrývá na vlhkých, stinných a chráněných místech, například pod květináčem, prknem, kamenem, v husté vrstvě mulče nebo v záhybech listů. V noci se však mění v pozorného lovce, který prochází rostliny a hledá drobnou kořist.
Na jídelníčku má mšice, svilušky, larvy a další měkkotělé škůdce, kteří dokážou zeleninu i okrasné rostliny rychle oslabit. Kromě živé potravy využívá i organické zbytky a odumřelé části rostlin, čímž přispívá k „úklidu“ v zahradě. Z tohoto pohledu může být škvor přirozeným pomocníkem, zvlášť tam, kde nechcete používat chemické postřiky a snažíte se o udržitelnější péči.
Kdy může být škvor přece jen problém
Přestože je škvor často užitečný, existují situace, kdy se jeho přítomnost může projevit nepříjemně. Pokud je škvorů velmi mnoho a současně nemají dostatek drobné kořisti, mohou přejít i na měkčí rostlinnou potravu. Někdy pak okusují zralé plody, například jahody, meruňky nebo přezrálé ovoce spadlé na zem. Podobně mohou poškodit jemné okvětní lístky některých květin, typicky u jiřin, měsíčků nebo chryzantém, kde jsou škody vidět hlavně ráno.
Důležité je rozlišit, zda škvor skutečně způsobuje hlavní poškození, nebo jen využívá už narušené či přezrálé části. Často se stává, že škvor přijde k plodu, který už má prasklinu, je načatý slimákem nebo začíná kvasit. Pak působí jako viník, ale ve skutečnosti jen „dokončuje“ snadno dostupnou potravu.
Škvor v květináči a pod ním co tím chce říct
Najít škvoru pod květináčem je velmi běžné. Toto místo nabízí ideální mikroklima: stín, stabilnější teplotu a hlavně vlhko. Škvoři zde přes den odpočívají a po setmění vyrážejí na lov po okolních rostlinách. Pokud se vám zdá, že je jich na jednom místě více, nemusí jít o „invazi“ v lidském smyslu, ale o sdílený úkryt s dobrými podmínkami.
Zajímavé je i jejich chování při rozmnožování. Škvoři patří mezi hmyz, u kterého se objevuje poměrně výrazná péče o potomstvo. Samice hlídá vajíčka, čistí je a zůstává u nich, aby zvýšila šanci na přežití mladých. Když tedy narazíte na drobná světlá vajíčka v chráněném koutě, nejde nutně o důvod k panice, ale o ukázku přirozeného cyklu, který v zahradě probíhá skrytě.
Jak se škvorům přizpůsobit bez zbytečných zásahů
Pokud škvoři nezpůsobují viditelné škody, je často nejlepší nechat je být. V zahradě pomáhají regulovat škůdce a podporují přirozenou rovnováhu. Jestliže ale pozorujete okusování květů nebo zralého ovoce, může pomoci spíše změna podmínek než plošný zásah. Omezte dlouhodobě přezrálé a spadané plody, které je lákají, a hlídejte místa s přehnanou vlhkostí a hustými úkryty přímo u nejcitlivějších rostlin.
Vhodné je také vnímat škvoru jako součást širšího obrazu. Kde se daří škvorům, často se daří i jejich kořisti, například mšicím. Pokud je škvorů hodně, může to znamenat, že zahrada nabízí dost potravy a úkrytů. Místo okamžité likvidace se vyplatí hledat příčinu, tedy přemnožení škůdců nebo přebytek snadno dostupné potravy.
Přirozený spojenec rostlin i člověka
Škvor není nebezpečný útočník v pravém slova smyslu. Je to noční, spíše plachý obyvatel zahrady, který se většinu dne skrývá a do popředí se dostává jen tehdy, když ho vyrušíme nebo když se objeví na plodech, které jsme chtěli sklidit. V mnoha případech ale pracuje právě pro vás: loví drobné škůdce, pomáhá s úklidem organických zbytků a doplňuje síť přirozených predátorů.
Pokud se na škvoru podíváte jako na indikátor živé zahrady, změní se i vaše reakce. Místo strachu a rychlého zásahu může přijít pozorování a drobné úpravy péče. A často zjistíte, že škvor je méně „nepřítel“ a více tichý pomocník, který v noci dělá práci, jež by jinak připadla chemii nebo vašemu času.
Zdroj: Natura Bohemica, Agromanual, Nature
