Letošní léto dalo zahradám v Česku zabrat a velmi rychle se to ukázalo právě na tújových plotech. V mnoha ulicích jsou dnes vidět pásy zeravů se zažloutlým nebo hnědým vnitřkem, někde už i s úplně suchými částmi. Hlavní problém je ukrytý v půdě. Túje mají převážně mělký kořenový systém, často jen v hloubce, která se při dlouhých vedrech a nedostatku srážek vysuší jako první. Rostlina pak nestíhá zásobovat korunu vodou a začíná slábnout.
Nejprve odumírají starší větévky uvnitř porostu, později se plot prosvětluje, ztrácí hustotu a obranyschopnost. Oslabené dřeviny se navíc snadněji stávají cílem chorob a škůdců. Právě proto se stále více majitelů zahrad poohlíží po druzích, které zvládnou české léto s menšími ztrátami.
Kdy je hnědnutí ještě normální a kdy už jde o varování
Ne každé hnědnutí znamená, že je plot ztracený. U tújí je běžné, že starší a zastíněné větévky uvnitř keře postupně odcházejí. V suchém roce je tento jev výraznější a na jaře se může zčásti obnovit novým obrostem. Pokud je ale poškození větší, je potřeba zbystřit.
Za vážnější signály se považují hnědé špičky letošních výhonů, zasychání celé jedné strany keře nebo odumírání, které postupuje zvenčí dovnitř. V takovém případě může jít nejen o sucho, ale i o zimní poškození, zasolení, špatné stanoviště, houbovou infekci nebo napadení škůdcem. Horké a suché sezóny celý problém jen zesilují, ale samy o sobě nebývají jedinou příčinou.
Starý plot už si s vodou sám neporadí
U tújí dlouho platilo přesvědčení, že jakmile jednou zakoření, obejdou se téměř bez péče. V posledních letech to ale přestává fungovat. I starší živé ploty dnes během léta často vyžadují pravidelnou zálivku, jinak jejich kondice rychle klesá. Důležitá je také vrstva mulče, která pomáhá držet vlhkost v kořenové zóně a zmírňuje přehřívání půdy.
Velkou roli hraje i to, jak byl plot v minulosti stříhán. Pokud se zasahovalo příliš hluboko do starého dřeva, túje už často nedokážou poškozená místa spolehlivě zacelit. To je jeden z hlavních důvodů, proč u nich bývá obnova problematičtější než u listnatých alternativ.
Čím lze túje nahradit v běžné české zahradě
Výběr náhrad je dnes podstatně širší než dřív. Velmi často se zvažuje habr, bobkovišeň, hlohyně nebo blýskalka Red Robin. Každá z těchto dřevin má jiné přednosti. Bobkovišeň rychle vytváří stálezelenou stěnu a na jaře navíc kvete. Hlohyně zaujme dobrým růstem i lepší tolerancí sucha, zároveň ale přidává trny. Blýskalka působí okrasně díky červenému rašení, v chladnějších oblastech však může trpět mrazem.
Velmi rozumnou volbou bývá habr. Není sice stálezelený, ale přes zimu si často ponechává suché listy, takže plot dál plní clonící funkci. Zároveň lépe snáší hlubší opravné řezy, po zakořenění zvládá horká léta klidněji a obecně odpouští více pěstitelských chyb než zeravy.
Kdy má smysl túje zachraňovat a kdy plánovat výměnu
Okamžité vytrhání každého poškozeného plotu nebývá nejlepší řešení. Pokud je problém hlavně uvnitř porostu a vnější zelený plášť zůstává zachovaný, může se stav po zlepšení vláhy a po šetrném řezu zlepšit. Pomoci může pravidelná zálivka, mulč a stříhání pouze do zelené části.
Naopak výměna začíná dávat větší smysl tehdy, když je poškozený i vnější povrch plotu, celé úseky opakovaně usychají nebo by obnova vyžadovala zásah do starého hnědého dřeva. Právě tam mají túje nejmenší schopnost znovu obrazit. V nejistých případech je rozumné nejprve zjistit skutečnou příčinu potíží, protože zbytečná likvidace zdravějšího porostu může znamenat zbytečně vysoké náklady.
O úspěchu nerozhodne jen cena sazenic
Pořízení nového plotu může stát od několika tisíc korun až po výrazně vyšší částky podle zvoleného druhu i velikosti sazenic. Samotný materiál ale tvoří jen část výdajů. Připočíst je nutné odstranění starého porostu, úpravu půdy, mulč i případnou závlahu. U delších plotů se rozpočet snadno vyšplhá velmi vysoko.
Ještě důležitější než cena je však správné posouzení stanoviště. Na vlhčí a částečně zastíněné parcele s propustnou půdou mohou dobře fungovat i túje. Na přehřátém jižním okraji zahrady v lehké a vysychavé půdě bude mít problém téměř každá dřevina, pokud nedostane v prvních sezonách dostatek péče. Právě volba vhodného druhu pro konkrétní podmínky dnes rozhoduje víc než to, co bylo na zahradách oblíbené před deseti lety.
Zdroj: Eko Jutro, My Perfect Plants, Pestrá zahrada
Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X
