V červenci rajčata obvykle rychle sílí, nasazují květy a u ranějších rostlin se začínají objevovat první plody. Právě teď se rozhoduje o tom, jak bohatá a kvalitní bude pozdější sklizeň. Rostlina postupně přesouvá energii z tvorby listů do vývoje a dozrávání plodů, a proto potřebuje stabilní podmínky. Nejdůležitější je pravidelná a správně provedená zálivka, ale velký vliv mají i přihnojování, průběžné vyštipování a dobrá opora. V horkých dnech se navíc hodí myslet na ochranu před extrémním žárem, který umí rajčata zbytečně stresovat.
Hlídejte zálivku a udržujte ji rovnoměrnou
Rajčata patří mezi žíznivé plodiny. Běžně potřebují přibližně několik centimetrů vody týdně, jenže při vlnách veder se spotřeba výrazně zvyšuje, zvlášť když rostlina kvete a současně vyživuje malé plody. V této fázi je kolísání vláhy nejčastější příčinou problémů. Když substrát nebo půda úplně vyschne, rostlina může shazovat květy. Naopak střídání sucha a nárazové vydatné zálivky často vede k praskání plodů a může podpořit vznik hniloby na konci plodu, protože rostlina nedokáže stabilně hospodařit s vodou a vápníkem.
Nejpraktičtější je kontrolovat vlhkost přímo v kořenové zóně, ne jen na povrchu. Stačí prstem zkusit zeminu zhruba jeden až dva centimetry pod povrchem, případně použít měřič vlhkosti. Pokud je v této hloubce sucho, je čas zalít. V horku může být potřeba zalévat denně, u rostlin v nádobách klidně i častěji, protože květináče a pěstební pytle vysychají rychleji než záhon.
Vodu směřujte ke kořenům. Zalévání na list zvyšuje riziko houbových chorob, které se v teplu a při vlhkém povrchu listů šíří snadněji. Lepší je zalít pomalu a do hloubky, aby se kořeny držely níž a rostlina byla odolnější. Přesné množství vody nejde určit jedním číslem, protože záleží na počasí, typu půdy, velikosti rostliny i na tom, zda pěstujete ve volné zemi, ve skleníku nebo v nádobě. Spolehlivým vodítkem je stav půdy a pravidelnost, protože právě ta u rajčat dělá největší rozdíl.
Pravidelně přihnojujte pro květy a plody
Od chvíle, kdy rajčata začnou kvést, vyplatí se přejít na přihnojování zaměřené na plodnost. Hnojivo by mělo mít vyšší podíl fosforu a draslíku, které podporují kvetení, nasazování a vybarvování plodů. Dusík je sice důležitý, ale jeho nadbytek může vést k bujnému listí na úkor úrody, což je v červenci častá chyba.
Tekutá hnojiva jsou praktická, protože se rychle dostanou ke kořenům a lze s nimi snadno upravit rytmus přísunu živin. Četnost je možné přizpůsobit podmínkám. Rostliny v květináčích, pěstebních pytlech a obecně v omezeném objemu substrátu je vhodné přihnojovat častěji, typicky jednou týdně, protože zálivka živiny průběžně vyplavuje. Na záhoně lze zvolit týdenní režim také, ale často stačí i interval jednou za dva týdny, protože půda drží živiny stabilněji než substrát v nádobě.
Důležitá je vytrvalost. Když rajčata dostávají živiny nepravidelně, projeví se to na růstu i na kvalitě plodů. Právě červenec je období, kdy se pravidelná péče nejlépe vrátí v podobě plných vijanů a chutných rajčat bez zbytečných defektů.
Vyštipujte zálistky a prosvětlujte porost
V teple a na slunci umí rajčata růst až překvapivě rychle. U tyčkových, tedy indeterminantních odrůd se v paždí listů tvoří boční výhony, kterým se běžně říká zálistky. Pokud je necháte růst, rostlina investuje energii do dalších stonků a listů, místo aby ji směřovala do květů a plodů. V červenci se proto vyplatí kontrolovat rostliny alespoň jednou týdně a malé zálistky včas vylamovat.
Nejlépe se odstraňují, dokud jsou malé, protože to jde snadno prsty a rostlina utrpí menší zásah. Jakmile výhon zesílí, je vhodnější použít čisté a ostré nůžky, abyste ránu zbytečně netrhali. Přerostlé výhony navíc znamenají zahuštěný porost, který hůř větrá. A právě špatné proudění vzduchu podporuje šíření chorob, protože listy po zálivce či ranní rose déle osychají.
Součástí červencové péče by mělo být i odstranění nejspodnějších listů a všech listů, které žloutnou nebo jsou poškozené. Spodní listy jsou nejblíž půdě, odkud se při zalévání mohou na rostlinu dostávat půdní patogeny. Zároveň tím rostlinu odlehčíte a zlepšíte větrání u země, což je jednoduché opatření s velkým efektem.
Dejte rostlinám oporu a při extrému i stín
Jakmile rajčata začnou nasazovat plody, rychle těžknou a výhony se prodlužují. Bez opory se stonky ohýbají, polehávají a v horším případě se mohou zlomit, což znamená ztrátu části úrody. Ideální je mít oporu připravenou už při výsadbě, ale pokud jste to odložili, v červenci je nejvyšší čas to napravit. Použít můžete tyče, bambusové kolíky nebo konstrukce, a výhony vyvazovat měkkým úvazkem, který se nezařezává do stonku. Alternativou jsou klece, které rostlinu obepnou a drží ji ve vzpřímené poloze.
V období vln veder se vyplatí sledovat teploty, zejména ve skleníku. Rajčata mají ráda teplo, ale při extrémních hodnotách jsou ve stresu a mohou shazovat květy. Pokud teplota stoupá do nebezpečných výšin, pomůže dočasné zastínění. Stínicí tkanina s mírným zastíněním dokáže snížit úpal a přehřívání listů i plodů, aniž by rostliny přišly o potřebné světlo. Ve skleníku je navíc vhodné větrat a zamezit přehřívání prostoru, protože dlouhodobě přetopené prostředí snižuje vitalitu rostlin.
Červencová rutina je nejlepší cesta k bohaté sklizni
Pokud si v červenci pohlídáte stabilní zálivku, pravidelné přihnojování, průběžné vyštipování a dobré vyvázání, získáte zdravější rostliny a výrazně vyšší šanci na rovnoměrně dozrávající, nepopraskané plody. Rajčata v tomto období reagují na péči velmi rychle, a drobné zásahy udělané včas často ušetří velké problémy později. V horku rozhoduje hlavně důslednost, protože právě ta udrží rostliny v kondici i během dnů, kdy slunce pálí nejvíc.
Zdroj: Homes and Gardens, Envii
Profesí zdravotnice, která se zajímá o zdravý životní styl, přírodu a vše, co prospívá člověku i jeho okolí. Ve volném čase se věnuje zahradničení, vaření, šití a péči o rodinu. Ve svých článcích ráda propojuje odborné znalosti s praktickými zkušenostmi ze zahrady i každodenního života.
