Když se na jinak zdravých sazenicích paprik začnou na vrcholcích objevovat pokrabacené, zmačkaně působící listy, není to maličkost k přehlédnutí. Nejmladší lístky bývají nejcitlivější a jakmile začnou připomínat papír po zmuchlání, rostlina tím často signalizuje problém, který se bude rychle zhoršovat. Dobrá zpráva je, že ve většině případů není nutné sahat po agresivní chemii. Stačí včas zjistit příčinu a udělat jednoduchý zásah, aby paprika znovu nabrala sílu a mohla pokračovat v růstu i nasazování plodů.
Nejčastější příčina saví škůdci na spodní straně listů
Krabacení listů u paprik velmi často způsobují saví škůdci. Patří sem hlavně mšice, třásněnky a svilušky. Jsou drobní, schovávají se na spodní straně listů a živí se tím, že vysávají rostlinné šťávy. Tím narušují vývoj mladých pletiv, a list se pak při růstu deformuje, kroutí a krabatí. U třásněnek i svilušek se navíc často stává, že se drží právě na vrcholcích výhonů, protože nové, měkké listy jsou pro ně nejlákavější.
Jak poznat mšice třásněnky a svilušky
Mšice jsou obvykle nejlépe viditelné pouhým okem. Po otočení listu můžete narazit na drobné zelené jedince shromážděné v koloniích. Kromě krabacení umí vyvolat i postupné žloutnutí listů a celkové slábnutí rostliny.
Třásněnky bývají hůře postřehnutelné. Často vypadají jako velmi tenké světlé nitky nebo miniaturní čárky na spodní straně listu. V rané fázi se objevují světlé larvy a typickým příznakem jsou také stříbřité, nažloutlé pruhy a zesvětlání pletiva. Daří se jim hlavně v teple a suchu, takže ve skleníku nebo během horkých dní umí škodit obzvlášť rychle.
Svilušky jsou rovněž drobné a množí se svižně. Zrádné je, že si jich všimnete často až ve chvíli, kdy se objeví jemné pavučinky kolem listů a stonků. V té době už může být napadení rozjeté a je potřeba postupovat důsledněji.
Když škůdce nenajdete může chybět vápník
Jestliže rostlinu pečlivě prohlédnete a nenajdete nic podezřelého ani na stoncích, ani na spodní či horní straně listů, zvažte nedostatek živin. U paprik se krabacení nových listů může objevit při nedostatku vápníku. Často se přidá hnědnutí špiček nebo okrajů nejmladších lístků. V takové situaci pomůže doplnění vápníku nejlépe listovou výživou, protože přes list se potřebná látka vstřebá rychleji než zálivkou, zejména pokud je problém akutní.
Šetrná pomoc bez chemie když je napadení malé
Jakmile odhalíte, že se škůdci teprve začínají usazovat, máte velkou výhodu. Při mírném napadení lze postupovat mechanicky a šetrně. Pomůže jemné setření škůdců z listů navlhčeným vatovým tamponem nebo měkkým hadříkem. Důležité je kontrolu zopakovat i další den, protože část jedinců se může skrývat nebo se mezitím vylíhnout nové larvy.
Kopřivový zákvas jako podpůrný postřik
Jako domácí a zároveň účinná podpora se osvědčuje kopřivový zákvas. Pro běžný postřik při menším výskytu se ředí s vodou v poměru 1:12. Škůdcům jeho vůně a složení obvykle nevoní, a rostlině naopak může dodat určitou vzpruhu.
Pokud je napadení výraznější, lze zvolit silnější variantu. Připraví se směs v poměru 1 díl zákvasu a 10 dílů vody a přidá se 1 lžička přírodního mýdla, které pomůže, aby postřik lépe ulpěl na listech. Ošetření je vhodné zopakovat zhruba po třech dnech, protože škůdci se líhnou postupně a jednorázový zásah často nestačí.
Rychlá kontrola rozhoduje o budoucí úrodě
Pokrabacené listy jsou u paprik signálem, že je potřeba jednat hned. Nejprve rostlinu důkladně zkontrolujte, zejména spodní strany listů a vrcholky výhonů. Jakmile odhalíte škůdce, můžete při včasném zásahu často vystačit s mechanickým odstraněním a šetrným postřikem. A pokud škůdce nenajdete, zaměřte se na výživu, především na možné doplnění vápníku. Včasná reakce bývá rozdíl mezi sazenicí, která se rychle vzpamatuje, a rostlinou, která bude dlouhodobě strádat a sníží úrodu.
Zdroj: Pepper Scale, Plukkers
