Meruňky patří mezi dřeviny, které po výsadbě rostou velmi rychle. Koruna snadno zhoustne, vnitřní části se hůř prosvětlují a starší větve mají tendenci postupně vyholovat. Výsledkem bývá méně plodonosného obrostu, horší nasazení květů a někdy i nepravidelná úroda. Zároveň jsou meruňky citlivé na výkyvy počasí, hlavně na pozdní jarní mrazíky, které dokážou během jediné noci spálit většinu květů.
Právě proto se v praxi používá postup známý jako Šittův řez. Nejde o zázračnou pojistku proti mrazu, ale o chytrý způsob, jak část kvetení mírně posunout v čase a současně podpořit tvorbu kvalitního plodonosného dřeva.
Hlavní přínos Šittova řezu je delší období kvetení
Podstata metody spočívá v tom, že po zkrácení vybraných mladých výhonů strom vytvoří druhotné letorosty. Na nich se pak zakládají květní pupeny, které obvykle rozkvétají zhruba o pět až šest dní později než pupeny na původních výhonech. Tento rozdíl může být v letech s návratem zimy na jaře rozhodující, protože i pár dnů navíc někdy stačí, aby nejcitlivější fáze kvetení neproběhla přesně v období mrazů.
Ochrana před mrazem není jistota pro každý rok, počasí je vždy jiné. Jako pokus to ale dává smysl a může to pomoci hlavně u pozdějších odrůd.
Další výhodou je, že se řeže jen mladé dřevo, takže nevznikají velké rány ve starších částech stromu. To je u meruněk důležité nejen kvůli hojivosti, ale i kvůli celkové vitalitě.
Kdy Šittův řez provést, aby měl efekt
Nejčastěji se doporučuje období těsně před druhou vlnou růstu, tedy konec května až začátek června. V teplejších polohách nebo v sezonách s časným nástupem vegetace je možné začít už po polovině května. U mladých, bujně rostoucích stromů se zásah někdy posouvá i do první poloviny června.
Důležitější než kalendář je ale stav výhonů. Vhodné jsou letorosty přibližně 20 až 30 centimetrů dlouhé, které jsou stále zelené, ale u báze už začínají vyzrávat a dřevnatět. Právě v této fázi strom na zkrácení obvykle reaguje tvorbou silných následných výhonů.
Jak postupovat krok za krokem bez zbytečných chyb
Vyberte si na stromě silnější jednoleté výhony, ideálně tam, kde potřebujete korunu prosvětlit a zároveň podpořit nový obrost. Tyto letorosty zkraťte zhruba o polovinu, případně až o dvě třetiny jejich délky. Tím se podpoří rašení nových, druhotných letorostů, které často vyrůstají pod příznivějším úhlem a lépe se začlení do koruny.
Právě na těchto druhotných výhonech se následně zakládá velké množství květních pupenů. V další sezoně, případně už během léta, si potom vyberete nejvhodnější nové výhony a ostatní odstraníte, aby strom zbytečně nezahušťoval a energie šla do kvalitního plodonosného obrostu.
Letní řez je pro meruňky šetrnější než zásahy v předjaří
U meruněk se často upozorňuje na riziko klejotoku, který se může objevit po nevhodně načasovaném řezu, zejména když se řeže příliš brzy a do chladného počasí na konci zimy. Šittův řez se provádí v době aktivního růstu, kdy strom obvykle lépe regeneruje. I to je důvod, proč se tento letní přístup považuje u meruněk za bezpečnější a praktičtější variantu.
Nejen meruňky i jinde metoda funguje
Ačkoli je Šittův řez nejčastěji spojovaný právě s meruňkami, uplatnění má i u dalších peckovin. Dobré výsledky může přinést u broskvoní a nektarinek, ale také u slivoní včetně ringlot, u višní i třešní. Vždy však platí, že reakce stromu závisí na odrůdě, kondici, výživě a průběhu počasí, takže je rozumné vyzkoušet metodu nejdříve na části koruny a výsledek si v dalších letech porovnat.
Zdroj: RHS, Priority Trees, Zahrádkár
