Vodu podvědomě vnímáme jako radostnou energii a toužíme ji přivést i na svoji zahradu. Hodně radosti daruje i docela malé jezírko či tůňka.
Voda na zahradě může mít podle velikosti pozemku mnoho podob – od drobných vodních detailů a miniaturních studánek až po důmyslně vybudovaná kaskádová jezírka až po vodní zahrady.
Důkazem, že okolní příroda jezírko přijala, je to, že se do něj nastěhuje život, tedy fytoplankton, bakterie, prvoci, vířníci, perloočky a další zooplankton. Sami pak přírodě napomůžeme tím, že do vody vysadíme ryby.
Jak bude velké?
Okrasná jezírka slouží především pro estetické účely a zkrášlení venkovní plochy, mohou však mít i koupací zónu. Koupací jezírko by mělo být také esteticky působivé, důraz se však klade na pohodlí a funkčnost.
Tyto dva typy se od sebe liší zejména velikostí a hloubkou. Okrasné jezírko může být hluboké i jen 30 – 40 cm, obvykle to však bývá od 40 do 100 cm – s hlubinou pro ryby od 110 do 150 cm.
Uvažujeme – li o velké nádrži s možností koupání, počítáme samozřejmě s většími rozměry a hloubkou, při výpočtu nenutné také zvážit vhodný sklon břehů. Čím je nádrž objemnější, tím lépe se v ní udržuje přirozená biologická rovnováha. Zkušenost říká, že nádrž, v níž již lze bez problémů udržet čistou vodu, by měla mít plochu nejméně 3,5 m2.
Kam jezírko umístit?
Rozhodně na slunné místo. Nic sice nebrání tomu, abychom je situovali do polostínu, ale této poloze jezírka přizpůsobit i výběr rostlin. Pokud chceme pěstovat lekníny, musíme mít na paměti, že jsou to rostliny teplomilné a ke svému květenství potřebují slunce. Bahenní rostliny jako je například stulík, se spokojí i s polostínem, ale i jim se bude lépe dařit na slunci.
Typy vodních ploch
Možností je celá řada, záleží na našich představách, finančních možnostech a chuti do práce.
Klasikou bývaly betonové nádrže v podobě rybníčku. Ty však již dnes patří k hudbě minulosti, protože beton v zimě snadno popraská. Pokud zatoužíme po bytelné betonové nádrži, raději si stavbu objednejte u odborné firmy.
Podle zakladatele jezírek a majitele vodní zahrady čítající asi 50 jezírek pana Hříbala je nutné tento typ jezírka na zimu vypouštět, což může přinést určité problémy. „Kromě toho, že mohou časem popraskat a někdy i propouštět vodu, budete muset každoročně řešit přezimování vodních rostlin v jiné nádrži.“
Pro menší jezírka (zhruba 2 x 2 m2) postačí i tvarované plastové nádržky, které jsou k sehnání v supermarketech. Stačí si dát si pozor na sklon terénu, aby jeden konec nevyčníval či naopak nebyl příliš hluboko zapuštěn do země. Nádržku podsypeme pískem, a pak ji můžeme usadit.
Posledním typem zahradního jezírka je kopaný rybníček s fóliovým dnem. Stačí, když si pořídíme fólii o síle od půl do dvou milimetrů (do 4 m2 stačí 0,5 mm), zahloubenou jámu vysypeme pískem nebo rašelinou a fólii položíme. Vhodnější je měkká fólie, která se dá dobře tvarovat.
Tvar jezírka
Při stavbě jezírek můžeme využít přirozených stavebních prvků jako je terasa či zeď nebo je lze umístit ve volné přírodě. Dost často se jezírka budují ve skalkových partiích, kde bývají obvykle usazena na nejnižším místě.
Jezírko může mít libovolný tvar, ale vždy měl vždy vycházet z celkového stylu a úpravy zahradní partie, do které ho umisťujeme. U pravidelné terasy, v uzavřeném atriu a přísněji architektonicky pojaté zahradě dáme přednost pravidelnému tvaru vodní nádrže, do přírodněji pojatých zahrad se hodí jezírka s nepravidelnými břehy a meandry.
Před stavbou je třeba zvážit, jakými vodními rostlinami bude jezírko osázené, a rozmyslet si plán výsadby.
U mělkého jezírka bude nutné vybudovat v místě, kde chceme mít lekníny, hlubší šachtu (50 – 60 cm), čímž si usnadníme jejich přezimování.
Aby působilo přirozeně
U přírodních jezírek je třeba dbát, aby jako vypadaly co nejpřirozeněji. V případě fóliového dna nesmí být nikde vidět okraj fólie. Toho můžeme docílit vytvořením mělkého břehu, který zasypeme zeminou a osázíme vodními rostlinami.
Také je možné udělat okraj z plochých kamenů, které mírně přečnívají.
Musí však být dostatečně veliké, aby se při stoupnutí na okraj nezvrátily. Někdy se k zamaskování fóliových okrajů používá geotextilie, dokud ale není přerostlá rostlinami, působí v přírodním prostředí poměrně tvrdě.
Modelace břehů – dejte si záležet
Vodní plocha – ať už jde o jezírko rovinaté nebo kaskádové, vypadá dokončeně teprve tehdy, když jsou dobře vymodelovány jeho břehy a jezírko i jeho nejbližší okolí je osázeno vhodnými rostlinami.
Jezírko působí přirozeně jen tehdy, když jeho břehy budou modelovány jako pozvolné, jinak jezírko bude působit jako velká, vodou vyplněná mísa, která je zapuštěná do trávníku. Čím je jezírko nepravidelnější, tím více rostlin a živočichů u něj prospívá.
Podle feng-šuej mají kulatá jezírka sklon odvádět energii příliš rychle pryč, hranaté tvary tvoří „jedovaté šípy“. Jezírko ideálně doplňuje skalka na jeho břehu.
Hydroizolační folie
Pro svou jednoduchost je při stavbě jezírka materiálem číslo jedna. Používajíc se speciální folie z PVC nebo polyetylénové a gumokaučukové plachty. Vybírejte podle požadavků na trvanlivost a ekologickou nezávadnost materiálu.
S nákupem folie počkejte až po výkopu.
Folie by měla být z jednoho kusu, protože její spojování je sice možné, ale j hrozí větší riziko průsaku. Přesahy folie by měly být minimálně 40 cm, při jejím pokládání je potřeba síly několika lidí. Proto stavbu většího jezírka raději zadejte odborné firmě.
Vodní rostliny
S vodními rostlinami bude jezírko nejen krásné a přirozeně působící, ale i jeho ekosystém bude vyváženější, nemluvě o okysličování vody. Vhodně osazené jezírko si vystačí zcela bez techniky. Rostliny lze sázet do košů či jiných nádob, které spustíme na dno jezírka, na dno jezírka, či do šachet a kapes vybudovaných na jeho břehu.
Nejkrásnější ozdobou jezírka jsou lekníny, které vyžadují hloubku 50 – 60 cm. Myslete na to, že plocha leknínových listů má zabírat maximálně polovinu vodní hladiny. Další rostliny vhodné pro jezírka jsou puškvorec, žabník, šmel, ďáblík, blatouch, prustka, sítina, stulík, šípatka, kosatec, orobinec, bublinatka.
Čištění jezírka
Čerpadla a filtry jsou nedílnou částí technického příslušenství jezírka. Bez čerpadel by nefungovaly ani potoky ani vodopády, které mu dávají říz a také pomáhají jeho čistění a okysličení. Filtry se starají o čistotu vody a zabraňují nadměrné tvorbě řas. Doposud plnilo různé úkoly v zahradním jezírku jedno totéž čerpadlo.
V poslední době odborníci radí nasadit jednotlivá čerpadla k jednomu účelu a nahradit jimi multifunkční čerpadla s vysokým čerpacím výkonem.
Existují tak čerpadla pro vodní chrliče, pro vodní hříčky, také čerpadla propojky a vodopády, kyslíková čerpadla a samozřejmě čerpadla k pohonu filtračních zařízení.
Protože jsou v provozu bez přestávky, byly vyvinuty výkonné motory a oběhové jednotky optimalizující proudění, jimiž lze ušetřit až 50% energie. O nízkou spotřebu energie se starají také časové spínače a dálkové ovladače s funkcí zapnuto/vypnuto.
Tam, kde není k dispozici elektrický proud lze využívat malý čerpadla na solární pohon.
Text: Radka Borovičková