Zkušení sadaři dobře vědí, že bohatá úroda nevzniká náhodou. Pravidelný a promyšlený řez pomáhá nasměrovat růst stromu tak, aby měl vyváženou, vzdušnou korunu a dostatek síly na tvorbu kvalitních plodů. Pokud si na řez jabloní teprve troufáte jako začátečník, vyplatí se začít u větví, které stromu nejvíc škodí nebo ho zbytečně vysilují. Právě ty je vhodné odstranit ještě předtím, než se jaro naplno rozběhne.
Suché větve a větve poškozené mrazem
Po zimě se jako první zaměřte na větve, které poškodily mrazy, vítr nebo které během zimního období jednoduše uschly. Zdravá větev bývá pružná, má neporušenou kůru a pupeny, které se s příchodem jara viditelně zvětšují. Naopak odumřelé nebo vymrzlé dřevo působí bez života. Pupeny jsou drobné, tvrdé, seschlé a na pohled neaktivní.
Dobrou kontrolou je zkouška kůry. Když nehtem nebo nožíkem jemně odškrábnete malý kousek, u živé větve se objeví zelenkavá vrstva, zatímco u poškozené najdete hnědé pletivo. Starší a silnější větve je potřeba zkrátit tak, aby řez skončil až v místě, kde je dřevo znovu zdravé a živé.
Větve rostoucí do středu koruny
Druhou skupinou jsou výhony, které míří dovnitř koruny směrem ke kmeni. Tyto větve obvykle nepřinášejí dlouhodobý užitek a bez zásahu rychle způsobí zahuštění. Příliš hustá koruna má několik nevýhod. Plody bývají menší, chuťově slabší a častěji se objevují problémy s chorobami, protože slunce a vzduch se nedostanou tam, kam mají. Jablka potřebují světlo i ve středu stromu, jinak kvalita úrody klesá.
Takové větve odstraňte čistě, bez ponechání pahýlů. To znamená řez co nejblíže místu, kde větev vyrůstá z kmene nebo z jiné větve. Samotný řez veďte mírně šikmo, aby po ráně nestála voda. Stékající voda snižuje riziko, že se do poraněného místa snadněji dostanou infekce.
Svislé výhony takzvané vlky
Další typ, který je dobré vyřešit včas, jsou svislé, dlouhé a rovné výhony vyrůstající z kmene nebo ze silných kosterních větví. Často vypadají mohutně a zdravě, jenže stromu spíš berou energii, než aby mu pomáhaly. Rostou prudce vzhůru, málo se větví, kvetou jen minimálně a většinou nepřinášejí odpovídající užitek. Zato výrazně olistí a odčerpávají živiny, které by strom mohl využít na plody a vyzrávání dřeva.
Na jaře, ještě před plným olistěním, jsou vlky velmi dobře viditelné. Odstraňujte je těsně u místa, odkud vyrůstají, ale zároveň dávejte pozor, abyste zbytečně nezasáhli do kmene nebo do nosné větve. Cílem je čistý řez, který se bude dobře hojit.
Čtyři zásady, které zvýší šanci na úspěch
Vhodné načasování řezu
Čisticí jarní řez plánujte na dobu, kdy už nehrozí silné mrazy, ale strom ještě nekvete. Prakticky jde o období přelomu zimy a jara, kdy se dá pracovat bezpečně a zároveň strom stihne rány dobře zacelit.
Čisté a ostré nářadí
S oteplením se probouzí nejen stromy, ale i škůdci a původci chorob, kteří přežívali v kůře nebo v okolí sadu. Pomůže, když budete pracovat s ostrými nůžkami a pilkou a nářadí průběžně čistit. Dezinfekce po každém stromu je jednoduchý zvyk, který může omezit přenos problémů mezi dřevinami.
Řez veďte podle směru pupenu
I bez velké praxe lze tvar koruny výrazně zlepšit tím, že při zkracování větví sledujete, kam směřuje poslední ponechaný pupen. Když budete řezat nad pupenem mířícím ven z koruny, podpoříte růst správným směrem. Do budoucna tak snížíte křížení větví i zbytečné zahušťování.
Ošetření větších ran
Menší rány se jabloň obvykle zvládne zahojit sama. Pokud ale odstraníte větev a vznikne plocha výrazně větší, je rozumné ji na jaře ošetřit štěpařským voskem nebo balzámem. Vytékající míza může lákat hmyz a zvyšovat riziko, že se poranění zanítí nebo infikuje.
Co si z řezu odnést jako jednoduchý postup
Když budete postupovat systematicky, práce půjde rychleji a stromu opravdu pomůžete. Nejprve odstraňte suché a mrazem poškozené dřevo, potom prosvětlete korunu vyřezáním větví mířících dovnitř a nakonec se zbavte svislých vlků, které strom zbytečně vysilují. Díky tomu se do koruny dostane víc světla, zlepší se proudění vzduchu a jabloň bude mít lepší podmínky pro zdravý růst i chutnou úrodu.
Zdroj: Woodland Trust, RHS
