
Začátkem září se na mnoha zahradách opakuje stejný obrázek: listy na rajčatech žloutnou, část plodů se scvrkává a keře působí unaveně. Snadno vznikne dojem, že za to může nepravidelná zálivka, slabé hnojení nebo pozdní vyštipování. Často však nejde o selhání péče, ale o vlastnost, kterou si rostlina nese od semínka.
Rozhodující je geneticky daný typ růstu. Některé odrůdy mají sezonu naprogramovanou na kratší a soustředěnou sklizeň, jiné dokážou kvést a nasazovat nové plody průběžně a pokračují až do chvíle, kdy je zastaví chlad nebo mráz. Kdo chce sklízet i v říjnu, musí vědět, do které skupiny jeho rajčata patří.
Determinantní odrůdy mají daný konec sezony
Determinantní rajčata, často označovaná jako keříčková, rostou jiným způsobem než tyčková. Hlavní výhon u nich končí květenstvím, čímž se přirozeně zastaví růst do výšky. V tu chvíli rostlina omezí tvorbu dalších květů a energii soustředí na dozrání již nasazených plodů.
Výsledkem je krátké, intenzivní období sklizně. Plody typicky dozrávají v několika týdnech, potom začne rostlina rychleji stárnout, listy žloutnou a zasychají a plodnost se vytrácí. V praxi to znamená, že řada keříčkových odrůd má na začátku září už velkou část sezony za sebou.
Typickými zástupci jsou například Roma, ceněná pro masité plody vhodné na omáčky a konzervaci, nebo Celebrity, která je známá bohatou násadou větších plodů. Pro letní soustředěnou sklizeň jsou skvělé, jen je potřeba počítat s tím, že na dlouhé podzimní plození stavěné nejsou.
Co u determinantních rajčat (ne)změníte péčí
U keříčkových typů nelze očekávat, že je zálivka, přihnojování nebo další vyštipování přinutí vytvořit nové květy, pokud už jejich růstový program směřuje k ukončení sezony. Praktický smysl má spíš podpořit kvalitní dozrání toho, co na rostlině už je, a včas sklízet před chladnými nocemi.
Indeterminantní rajčata plodí průběžně až do mrazu

Indeterminantní odrůdy, tedy klasická tyčková rajčata, se chovají opačně. Jejich výhon nekončí květenstvím, ale stále pokračuje v růstu, průběžně zakládá další vijany a kvete tak dlouho, dokud má přijatelné teploty. Proto dokážou při dobré péči poskytovat čerstvé plody i hluboko na podzim.
Do této skupiny spadají i moderní odrůdy šlechtěné pro venkovní pěstování a lepší toleranci vůči chorobám. Mezi známé příklady patří Primabella, uváděná jako odrůda schopná plodit až do mrazu a zároveň ceněná pro vysokou odolnost vůči plísni bramborové. Má menší plody přibližně velikosti koktejlových rajčat a zvládá i méně ideální podmínky.
Sunviva je další tyčková varianta, tentokrát se žlutými třešňovými plody, a Resibella nabízí o něco větší plody s výraznou chutí a dobrou tolerancí k houbovým chorobám. Vedle nich existuje řada dalších venkovních tyčkových kultivarů, jen je potřeba při výběru cíleně hledat indeterminantní typ.
Jak poznat typ růstu, když na sáčku chybí
U nás naráží zahrádkáři na praktickou potíž: na malých sáčcích osiva bývají povinné hlavně identifikační a kvalitativní údaje, ale typ růstu mezi běžně vyžadované informace nepatří. Proto se může stát, že koupíte odrůdu bez jasného označení a pravou povahu zjistíte až během sezony.
Signály, podle kterých se dá rozhodnout už při nákupu
Nejrychlejší je hledat přímé označení determinate nebo indeterminate v popisu e-shopu či katalogu. Pomoci může i slovník bush a climbing, tedy keříčkové versus tyčkové. Důležitý je také pěstitelský popis: pokud se uvádí kompaktní růst vhodný do nádoby, často půjde o determinantní typ, zatímco informace o nutnosti vyštipovat a vyvazovat obvykle odpovídá indeterminantním odrůdám. Vodítkem je i výška, protože keříčková rajčata často končí zhruba mezi 60 až 120 centimetry, zatímco tyčková běžně přesahují dva metry.
Kdo chce sklízet co nejdéle, měl by si typ růstu ověřit ještě před koupí v detailu odrůdy, ideálně u šlechtitele nebo v podrobném produktovém popisu.
Zářijové kroky, které u tyčkových rajčat skutečně prodlouží sklizeň

U indeterminantních rajčat má podzimní zásah velký význam. Pokud rostlina dál investuje do růstu a zakládání nových květů, nestihnou pozdní plody dozrát. Praktické je proto v září ukončit další prodlužování rostliny a přesměrovat sílu do vybarvení a dozrání už nasazených rajčat.
Zaštipování vrcholu a rozumné odlistění
Osvědčuje se zkrátit hlavní výhon nad posledním ponechaným vijanem, často se volí zhruba šestý až sedmý vijan podle síly rostliny a délky sezony v dané oblasti. Odlistění má být spíš mírné: odstraní se hlavně spodní listy, které už ztrácejí funkci, zatímco horní patro pomáhá chránit plody před prudkým sluncem a udržuje rovnováhu růstu.
Kdy ukončit hnojení podle očekávaných mrazů
V závěru sezony se vyplatí přestat přihnojovat přibližně čtyři týdny před očekávaným prvním mrazem. Termín se liší podle lokality. V teplejších nížinách může být reálné posunout poslední hnojení blíž ke konci září, zatímco v chladnějších polohách dává smysl skončit už v polovině měsíce a připravit se na ochranu rostlin při studených nocích.
Pokud pěstujete ve fóliovníku nebo v tunelu, sezonu tím prodloužíte o další týdny. U odrůd, které mají genetickou schopnost pokračovat v plození, se tento náskok projeví velmi výrazně.
Co udělat s plody, které už venku nedozrají
Jakmile předpověď hlásí mráz, je bezpečnější sklidit i plody, které nejsou úplně vybarvené. Rajčata, která už přecházejí ze sytě zelené do světlejší, případně začínají bělat nebo růžovět, obvykle dobře dozrají doma v jedné vrstvě při pokojové teplotě.
Do lednice se nehodí, protože chlad může zhoršit chuť a aroma. Tvrdě zelené plody s rovnoměrně zeleným zbarvením mají menší šanci na plnou chuť, a proto se častěji využívají na nakládání nebo do čatní.
Rozdíl mezi keříčkovými a tyčkovými na konci sezony
U determinantních odrůd přesun posledních plodů do interiéru pomůže zachránit úrodu před mrazem, ale nový růst a další násadu už nečekejte. Naopak indeterminantní rostliny pěstované v nádobách mohou po přenesení na chráněné, světlé místo, například na zasklený balkon, ještě nějakou dobu pokračovat, pokud mají dost tepla a světla. Právě v tom se nejvíc ukazuje, jak zásadní je volba správného typu růstu už při nákupu osiva.
Zdroj: DUG, The Spruce

Jsem vášnivý pěstitel s dlouholetými zkušenostmi, které vycházejí z rodinné tradice mého dědečka Jiřího Vlasáka. Ten se celý život věnoval pěstitelské produkci i šlechtění nových odrůd keřů a svou lásku k zahradničení předal i mně. Miluji pobyt na zahradě a vše, co s ní souvisí. Mimo hlavní sezonu se věnuji bytové floristice a pěstování pokojových rostlin.
Sociální sítě: F / X