Zelené hnojení na zahradě – proč a jak?
Hnojení na zeleno je prastarým způsobem rychlého a přirozeného obohacení půdy o organické živiny během sezony. Jakmile máme záhon alespoň na pár týdnů volný, neváháme a oséváme zeleným hnojením.
Vybíráme rostliny, které rostou rychle a také narostou poměrně velké, tedy vytvoří dost zelené hmoty. Tyto rostliny navíc pracují s půdou – dokáží ji vylepšit pro naše následné pěstování.
Až zelené hnojení začne kvést, posekáme je a zaryjeme. Tím půdu na zeleno pohnojíme.
Čím zelené hnojení půdě prospěje?
- obohatí půdu o potřebné živiny v přirozené, půdou beze zbytku přijímané formě. Každé zelené hnojení podporuje tvorbu humusu, je čistě ekologickou záležitostí, navíc v podstatě i levnou;
- chrání dočasně odkrytou půdu před vysoušením sluncem, erozí větrem a vymýváním živin deštěm.
- brání růstu nežádoucích plevelů, protože klíčí a roste ještě rychleji než běžné druhy plevelů.
- půdu prokoření, zlepší její strukturu a prokypří Kořenový systém má poměrně velký povrch, sahá do hloubky. Tím natahuje živiny do vyšších vrstev půdy.
- prospěje žádoucím půdním mikroorganismům, které se živí odumřelým kořenovým vlášením. Potravu zelené hnojení nabídne i čmelákům, včelám, motýlům – až vykvete.
- napomáhá odstranit půdní únavu způsobenou opakovaným pěstováním podobných rostlin.
- některé rostliny pěstované jako zelené hnojení mohou půdu i ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám.
Které rostliny jsou vhodné jako zelené hnojení?
Je jich poměrně mnoho. Každá má trošku jiné vlastnosti, takže vybíráme i podle toho, co jsme v záhonech pěstovali a čeho chceme dosáhnout.
Jestliže pěstujeme mnoho košťálovin, potřebujeme vyset něco, co není brukvovitou rostlinou (vyhneme se tedy řepce a hořčici) a co obohacuje půdu o hodně dusíku a dobře ji prokypří. Nejlépe nám v této situaci poslouží vikvovité rostliny – například jetele, lupina, vikve, bob polní i bob zahradní, hrachor a další. Anebo třeba pohanka, svazenka.
Všestranným zeleným hnojením je svazenka, která není příbuzná s žádnou kulturní rostlinou běžně pěstovanou na zahradách. Proto vždy poskytne půdě změnu.
Často zahrádkáři vysévají lusko-obilné směsi, například hrách, oves a pelušku. Řepka a hořčice jsou univerzálním zeleným hnojením všude tam, kde nerostly košťáloviny.
Jestliže nás trápí háďátka v půdě, vysejeme měsíček lékařský. Ten ji totiž dokáže háďátek zbavit.
Můžeme však zvolit i přebytky osiva zeleniny, které jsme během sezony nespotřebovali a kterým již končí garantovaná doba klíčení. Použijeme je ovšem jen tam, kde jsme tuto zeleninu před výsevem hnojení nepěstovali, tedy například po bramborách. Dobře tak spotřebujeme starší semínka salátu, mangoldu, špenátu nebo třeba fazolí.
Kdy použít zelené hnojení?
Kdykoliv, když máme na delší čas volnou půdu. Tedy na jaře, v létě i na podzim. Ovšem na podzim sejeme ozimé rostliny, které klíčí a rostou i při chladnějších teplotách a během kratších dnů.
Některé zelené hnojení můžeme ponechat v záhonech přes zimu a zarýt je až na jaře, například řepku, žito či vikev.
Jak postupujeme při výsevu?
Zelené hnojení vysejeme do půdy připravené k běžnému setí. Vyséváme na plochu, tedy rozhozem. Hráběmi lehce zapravíme semínka do půdy a zalejeme.
Čím větší semínka, tím hlouběji je nutno je zapravit. Například s vlčím bobem si musíme dát dost práce, aby se semínka dostala dost hluboko do půdy, jinak nevyklíčí. Naopak hořčice klíčí v podstatě na povrchu.
Počkáme, až rostliny vykvetou a posekáme je. Nesmíme nechat dozrát semínka, jinak bychom si založili na další plevel.
Po posekání (rostliny se snažíme co nejvíce nadrtit, nasekat, rozrušit, použít můžeme například strunovou sekačku) hmotu co nejdříve zapravíme do půdy. A máme hotovo, dál už bude zase pracovat příroda.
Co potom?
Ihned po zarytí můžeme osít nebo osázet půdu plodinami. Pokud jsme zeleně hnojili na podzim a chceme půdu přichystat na zimní odpočinek, tak ji prostě již jen necháme ležet ladem, až do jara.
Jestliže máme v plánu zeleně hnojené záhony na podzim pohnojit i hnojem či kompostem, uděláme to hned po posekání zeleného hnojení. Na vrstvu zeleného hnojení navezeme vrstvu hnoje či kompostu a vše najednou zaryjeme.
Podzimní zelené hnojení má ještě jednu výhodu – na záhonech, kde na podzim rostlo zelené hnojení, bude na jaře klíčit plevel mnohem později a v menší míře.
