Zelený trpaslík pro vaši zahradu – borovice šmidtka
Miniaturní borovice šmidtka připomíná bonsaj či nedorostlou sazenici borovice. Je to však čarověník. Kouzelná je na skalce, ale báječně se vyjímá i na udržovaném trávníku. Stačí i jeden, dva kusy.
Sytě zelený stromek s krátkými jehlicemi a hustou korunkou roste nejraději na vápenci. U zahradních fajnšmekrů je velmi oblíbený, ale není nejlevnější, proto ji většina pěstitelů konifer má jen v jednom, dvou kusech.
Ale existují i zahrady, kde tvoří kostru zahrady. Například u zahradníka Václava Šiškina z Roztok u Prahy (viz Zahrada miniaturních trpaslíků). Nosným prvkem výsadby tu jsou kulovité kultivary borovic vysázené na miniaturních travertinových (tufových) skalkách zasazených v trávníkové ploše rovinaté zahrady.
Prospívá na pěnovitém travertinu
„Pozor, existují dva druhy vápnitého tufu,“ upozorňuje budovatele skalek pan Šiškin. První je porézní velice málo. Také je poměrně tvrdý a těžký, díky tomu špatně drží vláhu a navíc se do něj obtížně vrtají otvory. Pro pěstování rostlin se tedy moc nehodí, ačkoli je jinak velice pohledný. Tento typ travertinu se dnes běžně dováží z Itálie a k dostání je téměř v každém větším zahradním centru.
Zcela odlišné vlastnosti má lehký pěnovitý travertin, který v přírodě vznikl dlouhodobým usazováním z pramenů vyvěrajících z vápenitého podloží a často jsou v něm zalité dokonce kousky větviček a listy.
„Ten je pro pěstitele skalniček, hlavně některých lomikamenů, nesmírně důležitý. Je silně nasákavý, a přestože přebytečnou vodu snadno propustí, dokáže v sobě spoustu vláhy udržet. Je ovšem třeba zapustit ho do půdy, ze které může vlhkost neustále průběžně přibírat, protože nahoře ji z nezakrytého povrchu odpařuje. Vláhu ke svému životu potřebují i rostliny, jež se dají do těchto kamenů zasadit. Mimo jiné i zakrslé jehličnany,“ vysvětluje zahradník.
Průhonická šmidtka
Borovice Heldreichova Pinus heldreichii je evropská dvojjehličná borovice, rostoucí v horských polohách na Balkáně. Podle literatury zajímavý exemplář tohoto druhu nalezl v roce 1926 dendrolog Eugen Šmidt v horách nad Sarajevem v nadmořské výšce 1900 m. Byl kompaktní, kuželově keřovitý, asi 3 m vysoký a zřejmě minimálně 100 let starý.
V Průhonicích byl naroubován na borovici lesní a dodnes roste v průhonickém alpinu. Měl ale namále. Před jistou dobou ho quasi zahradníci – vandalové skoro celý ořezali. Ani původní strom v Bosně, ani jeho roubovance nikdy neměly šišky. Čarověník šmidtka je označován různými latinskými názvy, ale správný název je P. heldreichii Smidtii.
Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller
